Běsnění začalo před 80 lety. Křišťálová noc byla předzvěstí pádu do barbarství, řekl Steinmeier

Takzvaná Křišťálová noc byla podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera předzvěstí civilizačního zlomu a pádu Německa do barbarství, který přišel nedlouho po ní. Steinmeier to v den 80. výročí protižidovského teroru řekl v projevu před Spolkovým sněmem. Velmi podobně hovořila na ústřední připomínce Křišťálové noci v jedné z berlínských synagog i kancléřka Angela Merkelová.

"Přesně před 80 lety v noci z 9. na 10. listopadu 1938 hořely v Německu synagogy, rabovaly se a ničily židovské obchody, stovky mužů a žen byly zabity nacisty, spáchaly sebevraždu nebo zemřely po týrání v koncentračních táborech," připomněl německý prezident.

"Tyto pogromy, tehdy pro všechny viditelné, byly předzvěstí pronásledování a likvidace evropských Židů, které přišly potom. Představují s ničím nesrovnatelný civilizační zlom, pád Německa do barbarství," řekl také.

"Pogromy z listopadu 1938 byly důležitým krokem k civilizačnímu zlomu šoa. Následkem bylo šest milionů zavražděných Židů," uvedla dnes ve stejném duchu Merkelová, podle níž je třeba si tyto události připomínat nejen při jejich výročí.

S nacistickým režimem podle Steinmeiera souvisí nejtěžší a nejbolestivější otázka německé historie - jak je možné, že národ, který 9. listopadu 1918 vykročil vstříc demokracii a proslavil se ve vědě nebo kultuře, se o pár let později dopustil takových zvěrstev. "Jak se to mohlo stát, že stejný národ během několika málo let v demokratických volbách dopomohl nepřátelům demokracie k většině, své evropské sousedy uvrhl do války a záhuby, díval se jiným směrem, pokud dokonce nejásal, když doma v jeho vlastní ulicí byli ze svých domovů vytrháváni židovští sousedé, homosexuálové a psychicky nemocní?" ptal se Steinmeier.

Německo si je podle něj dobře vědomo své historické zodpovědnosti a i dnes se podle toho musí chovat. "Musíme jednat kdekoli, kde je zraňována důstojnost někoho jiného, musíme se postavit jazyku nenávisti, nesmíme dopustit, aby o sobě někteří znovu tvrdili, že pouze oni mluví za skutečný lid a jiné vylučovali," prohlásil německý prezident ve zřejmé narážce na protestní a protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), jejíž poslanci v reakci na tato slova na rozdíl od zbytku Spolkového sněmu netleskali.

#OnThisDay, we mark 80 yrs since #Kristallnacht, when Nazis (and their enablers) across Germany & Austria razed synagogues, smashed windows and murdered almost 100 Jews in a violent pogrom - known as ’Night of Broken Glass'.My #THREAD ? with some thoughts on #Kristallnacht80: pic.twitter.com/m94RXAGFax

— Arsen Ostrovsky (@Ostrov_A) 9. listopadu 2018

"Musíme odporovat, když se z určitých skupin dělají obětní beránci, když jsou lidé určitého náboženství nebo barvy kůže automaticky podezříváni, a nepolevíme v našem boji proti antisemitismu," zdůraznil také Steinmeier.

K boji proti antisemitismu vyzvala i Merkelová. "Stát musí důsledně zasahovat proti hanobení, vylučování, antisemitismu, rasismu a pravicovému radikalismu," uvedla. Protižidovské útoky, mezi nimiž uvedla i nedávné napadení židovské restaurace v Chemnitzu (Saské Kamenici), musí podle ní pobuřovat všechny občany.

Nacistickému teroru 9. a 10. listopadu 1938 padlo za oběť nejméně 100 Židů. Zničeno či poškozeno bylo více než 1200 synagog a židovských modliteben a zhruba 7500 obchodů na území německé říše, do níž už v té době patřily i dříve československé Sudety. Bezprostředně po teroru bylo zatčeno na 30.000 Židů, z nichž většina skončila v koncentračních táborech, kde jich zhruba tisícovka zahynula. Vrcholem nacistické perverze bylo, že Židé museli za způsobené škody zaplatit jednu miliardu marek.

Dnešní den si ale Němci nepřipomínají jen v souvislosti s Křišťálovou nocí - 9. listopad pro ně symbolizuje výrazně více, a to jak toho špatného, tak toho dobrého. V tento den byla v roce 1918 - tedy přesně před 100 lety - vyhlášena republika, v roce 1923 se Adolf Hitler pokusil o puč a v roce 1989 padla berlínská zeď.

Související

Charles Michel, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států

Přijetí deseti států do EU v roce 2004 symbolizovalo odstranění železné opony a překonání historického dělení Evropy. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznil v úterý na konferenci "20 let Česka v EU" na Pražském hradě, že to byl zásadní průlom. Připomněl, že i tehdy existovaly obavy, zda EU bude schopna zvládnout výzvy spojené s takto rozsáhlým rozšířením.  

Více souvisejících

Frank-Walter Steinmeier Německo historie holocaust křišťálová noc Angela Merkelová Antisemitismus Chemnitz

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy