Katalánský expremiér Artur Mas a několik členů jeho regionální vlády má zaplatit státu 4,9 milionu eur (asi 127 milionů Kč) za zneužití veřejných peněz k uspořádání nezávazného hlasování o nezávislosti Katalánska v roce 2014. Rozhodl o tom španělský nejvyšší kontrolní úřad. Proti verdiktu se lze odvolat, informovala dnes místní média.
Masovi, který stál v čele regionální vlády od prosince 2010 do ledna 2016, už loni v březnu španělský soud zakázal po dva roky zastávat veřejnou funkci. Kratší zákaz výkonu veřejné funkce dostali tehdy další členové jeho regionální vlády Joana Ortegová, Irene Rigauová či Francesc Homs. Všichni byli odsouzeni za nezávislé hlasování, které v roce 2014 uspořádali přes zákaz ústavního soudu.
Největší položku v částce, kterou musí regionální exministři zaplatit, činí nákup asi 7000 počítačů. Obvinění se ale v této věci hájili tím, že počítače zůstaly posléze školám, kde se hlasování konalo. Další položkou byly výdaje na informační kampaň před hlasováním z 9. listopadu 2014.
Masova vláda původně před čtyřmi lety chystala referendum. Když ho ale ústavní soud zakázal s tím, že je protiústavní, rozhodl Mas vyhlásit "občanskou konzultaci o politické budoucnosti Katalánska", kterou pak organizovali dobrovolníci. I takto nazvané hlasování ale zakázal před jeho konáním ústavní soud. V plebiscitu se tehdy 80 procent hlasujících vyslovilo pro nezávislé Katalánsko, účast ale činila jen asi 37 procent.
Mas a členové jeho vlády ale na rozdíl od některých svých nástupců v úřadě neskončili ve vězení, protože prokuratura je obvinila jen z ignorování verdiktů soudu, a nikoli ze zpronevěry.
Nástupce Artura Mase v úřadu katalánského premiéra Carles Puigdemont a jeho regionální vláda uspořádali loni 1. října referendum o nezávislosti, které rovněž před tím ústavní soud zakázal. Kromě toho pak regionální vláda iniciovala rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou schválil koncem října regionální parlament. Kvůli tomu část bývalého vedení Katalánska čelí obžalobě ze vzpoury a zpronevěry a několik politiků je už přes rok ve vazbě. Proces, v němž jim hrozí trest až 25 let vězení, má začít v lednu či únoru.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Artur Mas (expremiér Katalánska) , referendum , Španělsko
Aktuálně se děje
včera
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
včera
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
včera
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
včera
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
včera
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
včera
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
včera
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
včera
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
včera
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
včera
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
včera
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
včera
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
včera
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
včera
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
včera
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
včera
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
včera
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
včera
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
včera
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
včera
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák