Tolerance je duší Evropy, burcuje Merkelová. Přístup k uprchlíkům ji zklamal

Merkelová je lídrem dvanácté členské země EU, který se zapojil do cyklu debat s europoslanci o budoucnosti Evropy. V čele německé vlády stojí kancléřka už 13 let. Déle kabinet v poválečných dějinách Německa vedli jen první kancléř Konrad Adenauer (14 let) a kancléř znovusjednocení Helmut Kohl (16 let).

"Více než kdy jindy potřebujeme úctu jeden k druhému a úctu k zájmům toho druhého," řekla Merkelová a doplnila, že "tolerance je duší Evropy". Zdůraznila, že právě solidarita založená na toleranci je předpoklad jakékoli fungujícího společenství. Poznamenala, že solidarita je důležitou součástí evropských smluv. "Občané EU v těžkých dobách nejsou ponecháni na holičkách," řekla Merkelová a zmínila se o vzájemné pomoci mezi členskými státy při teroristických útocích, přírodních katastrofách či v úsilí v boji proti nezaměstnanosti.

V @Europarl_CS prave ted #Merkel vyzyva k solidarite a toleranci: "Evropa muze prosadit svuj hlas ve svete, jen pokud bude vystupovat jednotne." pic.twitter.com/t7PQDsB6Kb

Za další důležitý pilíř fungování EU kancléřka označila zodpovědnost za společnost. "Evropa může fungovat jen tehdy, když všude platí stejné právo," řekla a doplnila, že kdo podkopává právní stát, ohrožuje Evropu jako celek. Poznamenala, že nezodpovědnost může poškodit stabilitu eura a že zpochybňování lidských práv může oslabit důvěryhodnost zahraniční politiky EU. V kancléřčině projevu zazněla i sebekritická slova: "Německo se ne vždy chovalo dobře v očích všech. V roce 2015 nám dlouho trvalo, než jsme pochopili, že migrace je úkol celoevropský."

Merkelová také zdůraznila, že hájení vlastních zájmů v dobré víře není v rozporu se zájmy celku; jako příklady uvedla pomoc Africe či ochranu životního prostředí.

V další části projevu se německá premiérka soustředila na otázku společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. "Jen jednotná Evropa může být vyslyšena na mezinárodních fórech, my jako Evropané musíme vzít svůj osud do vlastních rukou, pokud chceme přežít jako společenství," řekla. Poznamenala, že by Evropané "měli pracovat na vizi" skutečné evropské armády, která by ale neměla být konkurencí NATO. Zmínila se i o nutnosti společné politiky vývozu zbraní.

Následně Merkelová hovořila o tom, že by se Evropa měla soustředit také na inovace, aby byla ve světovém měřítku konkurence schopná.

V závěru Merkelová řekla, že přístup členských států k otázce uprchlictví a migrace není tak jednotný "jak by si přála". Zdůraznila, že je nutné "hledat společné cesty" v humanitární oblasti, ale zároveň označila za přínos shodu na nutnosti společné ochrany hranic.

V závěru projevu zdůraznila, že Evropa nesmí propásnout svou šanci a musí bojovat s nacionalismem.

Merkelová již léta patří mezi nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé politiky a její vládu mají Němci spojenou s érou hospodářské stability a prosperity. Navíc je jednou z nejdůležitějších osob v zemích Evropské unie a její pozice se posílila po britském hlasování o odchodu z osmadvacítky. V posledních letech však postavení Merkelové poškodila migrační krize. Ještě v srpnu 2015 byla kancléřka podle průzkumů oblíbená u 67 procent Němců. Pak ale přišla její věta "Zvládneme to!" ("Wir schaffen das!"), kterou nejmocnější žena Evropy reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa, a její podpora začala klesat.

Koncem října Merkelová oznámila, že se v prosinci už nebude ucházet o post předsedkyně křesťanských demokratů. Kancléřkou chce zůstat do konce volebního období v roce 2021, a poté už nebude kandidovat ani do Spolkového sněmu, ani na žádnou další politickou funkci. Hlavním důvodem rozhodnutí jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Zřejmě poslední kapkou byl výrazný propad CDU v zemských volbách v Hesensku, kde strana zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1966.