Zvrat v Německu: AfD přestane kritizovat muslimy a uprchlíky

Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), jak se německá kontrarozvědka jmenuje, už v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země. Stranu jako takovou, zatím kontrarozvědka nesleduje, ale zvažuje to.

Vedení AfD, kterou řada pozorovatelů považuje za pravicově populistickou až radikální, se chce sledování kontrarozvědkou vyhnout, protože by to mohlo negativně působit na část voličů. Řada z nich totiž volí AfD z protestu, nikoliv z přesvědčení, a pokud by byla sledovaná kontrarozvědkou, mohli by svůj hlas dát raději někomu jinému.

I proto nyní pracovní skupina třetí nejsilnější strany a největší opoziční formace v německém parlamentu vytvořila seznam doporučení. Straníkům v nich klade na srdce třeba to, aby se vyvarovali paušálního hanobení cizinců, přistěhovalců a uprchlíků. Nemají také všeobecně zpochybňovat svobodu vyznání pro muslimy.

Jak dobře budou doporučení fungovat v reálu, se dá ale jen těžko odhadovat. AfD koneckonců přímo ve svém programu tvrdí, že islám nepatří k Německu, a její čelní představitelé se sami nezřídka dopouštějí velmi kontroverzních výroků třeba o druhé světové válce nebo holokaustu.

Kvůli opakovaným problémům v listopadu šéf strany Jörg Meuthen vyzval radikálně zaměřené politiky, aby AfD opustili. Pokud tak neučiní, pokusí se je podle něj AfD vyloučit.