Čtyři roky od vypuknutí migrační krize: To nejhorší nás teprve čeká

Příští rok to budou už čtyři roky, kdy Evropa čelila největšímu náporu běženců, který velmi zamával ve vztazích mezi jednotlivými zeměmi. Ty, které byly zatížené nejvíc, požadovali od ostatních větší solidaritu, zatímco jiné se už od začátku stavěly k přijímání migrantů negativně, a razily spíše myšlenku pomoci uprchlíkům v jejich zemi. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Za celou dobu se EU nepodařilo vybudovat jednotnou azylovou politiku, která by účinně vyřešila problém s nově příchozími. Nejprve narazil systém povinných přerozdělovacích kvót. Letos se řešil Dublin IV a globální migrační pakt, ke kterému se kromě českého a maďarského premiéra staví odmítavě i americký prezident Donald Trump a podobné tendence lze zaznamenat i u protinožců. Obecně vzato se ale nikomu nepodařilo předložit návrh, se kterým by více, či méně, souhlasili všichni zúčastnění. Zřejmě nikdo nezná přesnou odpověď na otázku, jak si poradit s masovým přísunem běženců z Afriky a Blízkého východu. 

Jaká jsou ale vlastně čísla?

Ačkoliv populisté a krajní pravice stále tvrdí opak, tak to nejhorší máme v podstatě za sebou. Největší zátěži čelila Evropa v letech 2015-2016, kdy migrační krize doslova eskalovala. Poté, co EU podepsala dohodu s Tureckem a postavila nové ploty proti nelegální migraci na Balkáně, začaly počty nově příchozích klesat. Jako úspěšná se také ukázala oboustranná smlouva mezi Itálií a Libyí. Nicméně přestože by někteří mohli namítat, že už se není čeho bát, opak může být pravdou. Momentálně se objevují tendence, že by míra přistěhovalectví mohla začít opět stoupat.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky například přiznal, že do Španělska jenom za tento rok přicestovalo 56 200 nelegálních přistěhovalců, do Řecka 28 700 a do Itálie 22 500. Navíc zahraniční pozorovatelé říkají, že příčina samotné migrační krize nebyla dosud uspokojivě vyřešená, a že nás další vlna běženců rozhodně nemine.

Kde je zakopaný pes?

Ačkoliv už dlouho slyšíme, že je potřeba najít řešení v podobě revize dosavadních azylových zákonů, nic se pořád neděje. Namísto toho, abychom se snažili dosáhnout kompromisu, každý razí pouze svou myšlenku, a odmítá jakékoliv jiné názory. Zmiňované státy jižní Evropy, které mají postavení první bezpečné země, a tudíž musí přijímat nově příchozí, se dožadují pomoci. Francie a Německo trvají na vzájemné solidaritě mezi členskými státy a střední a východní Evropa, včetně Rakouska, zase odmítají přijímání jakéhokoliv počtu přistěhovalců, a prosazují spíše pomoc v zemích původu.

Evropa není jednotná. Vzájemné vztahy mezi jednotlivými státy se spíše vyostřují. To jí ale činí slabou čelit mnohem většímu náporu migrantů. O případné environmentální krizi, která bude mít za následek další vlnu přistěhovalectví, nemluvě. Těžko můžeme někomu, kdo odešel ze země, která nemá žádné zdroje, aby si takříkajíc pomohl sám, když ani nemá jak. Celkově vzato přišlo do Evropy jenom od roku 2014 1,8 milionu migrantů, z toho více, než milion v roce 2015.

Jaký je politický kontext?

Z migrační krize se stalo jedno z nejdůležitějších politických témat, které mají v programu téměř všechny strany, ať už se k ní staví příznivě, či odmítavě. Obecně vzato začaly tohoto stranu zneužívat populistické a protisystémové strany. V Itálii se předseda vládní Ligy Severu Matteo Ranzi zavázal vypovědět ze země 500 tisíc nelegálních migrantů. Podobné řešení nabízí i rakouská krajně pravicová strana FPÖ.

V Německu, které bylo doslova magnetem pro masy běženců, kvůli otevřené politice Angely Merkelové, si na migraci vybudovala svojí politickou kariéru nově vzniklá strana Alternativa pro Německo (AfD). AfD, ačkoliv se snaží tvářit jako legitimní strana, se v podstatě nevyjadřuje k ničemu jinému, než k uprchlíkům, a své voliče sbírá zejména z bývalé NDR. Jak se zdá, ani po 30 letech se Německo zcela nesjednotilo, a rozdíly mezi východem a západem přetrvávají.

Merkelová, která zjistila, že se její politika patrně neosvědčila, se proto rozhodla se svým dosavadním vítačstvím přestat. Jak je vidět, občané EU, nebo aspoň jejich většina, vidí migraci jako velký problém, na nějž nedokázala dosavadní politická garnitura reagovat. To se pak projevilo i na výsledcích voleb.

Související

Olaf Scholz

Spor o azylovou reformu: Scholz o ní pochybuje, Česko nabízí pomoc

Německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek při příchodu na summit Evropské unie v Bruselu vyzval k urychlení reformy azylového systému EU. Migrace je hlavním tématem tohoto summitu, a Scholz zároveň vyjádřil pochybnosti o efektivitě plánovaných přijímacích center mimo EU.  

Více souvisejících

uprchlíci migrační krize

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 31 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá

Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy