Příští rok to budou už čtyři roky, kdy Evropa čelila největšímu náporu běženců, který velmi zamával ve vztazích mezi jednotlivými zeměmi. Ty, které byly zatížené nejvíc, požadovali od ostatních větší solidaritu, zatímco jiné se už od začátku stavěly k přijímání migrantů negativně, a razily spíše myšlenku pomoci uprchlíkům v jejich zemi. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Za celou dobu se EU nepodařilo vybudovat jednotnou azylovou politiku, která by účinně vyřešila problém s nově příchozími. Nejprve narazil systém povinných přerozdělovacích kvót. Letos se řešil Dublin IV a globální migrační pakt, ke kterému se kromě českého a maďarského premiéra staví odmítavě i americký prezident Donald Trump a podobné tendence lze zaznamenat i u protinožců. Obecně vzato se ale nikomu nepodařilo předložit návrh, se kterým by více, či méně, souhlasili všichni zúčastnění. Zřejmě nikdo nezná přesnou odpověď na otázku, jak si poradit s masovým přísunem běženců z Afriky a Blízkého východu.
Jaká jsou ale vlastně čísla?Ačkoliv populisté a krajní pravice stále tvrdí opak, tak to nejhorší máme v podstatě za sebou. Největší zátěži čelila Evropa v letech 2015-2016, kdy migrační krize doslova eskalovala. Poté, co EU podepsala dohodu s Tureckem a postavila nové ploty proti nelegální migraci na Balkáně, začaly počty nově příchozích klesat. Jako úspěšná se také ukázala oboustranná smlouva mezi Itálií a Libyí. Nicméně přestože by někteří mohli namítat, že už se není čeho bát, opak může být pravdou. Momentálně se objevují tendence, že by míra přistěhovalectví mohla začít opět stoupat.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky například přiznal, že do Španělska jenom za tento rok přicestovalo 56 200 nelegálních přistěhovalců, do Řecka 28 700 a do Itálie 22 500. Navíc zahraniční pozorovatelé říkají, že příčina samotné migrační krize nebyla dosud uspokojivě vyřešená, a že nás další vlna běženců rozhodně nemine.
Kde je zakopaný pes?Ačkoliv už dlouho slyšíme, že je potřeba najít řešení v podobě revize dosavadních azylových zákonů, nic se pořád neděje. Namísto toho, abychom se snažili dosáhnout kompromisu, každý razí pouze svou myšlenku, a odmítá jakékoliv jiné názory. Zmiňované státy jižní Evropy, které mají postavení první bezpečné země, a tudíž musí přijímat nově příchozí, se dožadují pomoci. Francie a Německo trvají na vzájemné solidaritě mezi členskými státy a střední a východní Evropa, včetně Rakouska, zase odmítají přijímání jakéhokoliv počtu přistěhovalců, a prosazují spíše pomoc v zemích původu.
Evropa není jednotná. Vzájemné vztahy mezi jednotlivými státy se spíše vyostřují. To jí ale činí slabou čelit mnohem většímu náporu migrantů. O případné environmentální krizi, která bude mít za následek další vlnu přistěhovalectví, nemluvě. Těžko můžeme někomu, kdo odešel ze země, která nemá žádné zdroje, aby si takříkajíc pomohl sám, když ani nemá jak. Celkově vzato přišlo do Evropy jenom od roku 2014 1,8 milionu migrantů, z toho více, než milion v roce 2015.
Jaký je politický kontext?Z migrační krize se stalo jedno z nejdůležitějších politických témat, které mají v programu téměř všechny strany, ať už se k ní staví příznivě, či odmítavě. Obecně vzato začaly tohoto stranu zneužívat populistické a protisystémové strany. V Itálii se předseda vládní Ligy Severu Matteo Ranzi zavázal vypovědět ze země 500 tisíc nelegálních migrantů. Podobné řešení nabízí i rakouská krajně pravicová strana FPÖ.
V Německu, které bylo doslova magnetem pro masy běženců, kvůli otevřené politice Angely Merkelové, si na migraci vybudovala svojí politickou kariéru nově vzniklá strana Alternativa pro Německo (AfD). AfD, ačkoliv se snaží tvářit jako legitimní strana, se v podstatě nevyjadřuje k ničemu jinému, než k uprchlíkům, a své voliče sbírá zejména z bývalé NDR. Jak se zdá, ani po 30 letech se Německo zcela nesjednotilo, a rozdíly mezi východem a západem přetrvávají.
Merkelová, která zjistila, že se její politika patrně neosvědčila, se proto rozhodla se svým dosavadním vítačstvím přestat. Jak je vidět, občané EU, nebo aspoň jejich většina, vidí migraci jako velký problém, na nějž nedokázala dosavadní politická garnitura reagovat. To se pak projevilo i na výsledcích voleb.
Související
Co s migranty? MED5 žádá EU, aby víc jednala, prozradila klíč k řízení migrace
Události Petra Nutila: USA zachraňují Ukrajinu a Česko se straší příšerou jménem migrant
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 40 minutami
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 1 hodinou
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 1 hodinou
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 1 hodinou
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 1 hodinou
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 2 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 2 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 3 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 3 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 3 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 3 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 4 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 4 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 4 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 4 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 5 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 5 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
před 5 hodinami
Chemické zbraně na Ukrajině? Naprosto nepodložené tvrzení, reaguje Kreml
před 6 hodinami
Pohonné hmoty mají zlevnit. Navzdory začátku motoristické sezóny
Cena benzinu překročila 40 korun za litr, nafta je o více než korunu levnější. Navzdory zahájení motoristické sezóny se čeká první letošní výraznější zlevňování pohonných hmot. Důvodem je znatelný pokles cen ropy, která se minulý týden prodávala za cenu kolem 90 dolarů za barel. Nyní stojí méně než 84 dolarů.
Zdroj: Jan Hrabě