Reakce na agresi Ruska: NATO v posledních letech v Černém moři posílilo, řekl Stoltenberg

Severoatlantická aliance v odpovědi na agresivní chování Ruska v posledních letech posílila svou přítomnost v Černém moři, upozornil dnes generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Na tiskové konferenci na okraj jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO podotkl, že ruské nerespektování hranic sousedních zemí se týká nejen Krymu a východu Ukrajiny, ale také Abcházie a Jižní Osetie.

"Rusko musí ukončit své uznání obou území. A stáhnout své síly z těchto gruzínských regionů," uvedl Stoltenberg. Aliance dlouhodobě neuznává ruskou okupaci Krymu a kvůli postupu Moskvy na východní Ukrajině přistoupilo NATO k výraznému posilování vlastních sil ve východoevropských členských zemích.

Napětí v černomořské oblasti ale nyní výrazně zesílilo po incidentu, kdy na konci listopadu ruská vojenská plavidla v Kerčské úžině, tedy u vstupu do Azovského moře, zastavila a zadržela tři ukrajinské lodě. NATO vyzvalo Moskvu k propuštění plavidel i námořníků. Konkrétní novou podporu ze strany aliance v reakci na poslední vývoj ale zatím Kyjev neslyšel.

Allies greatly value our unique partnerships with #Georgia & #Ukraine. In different ways, each of them contributes to our shared security.#NATO remains committed to strengthening our ties with both countries. pic.twitter.com/Iq6odSzRmQ

— Oana Lungescu (@NATOpress) 4. prosince 2018

"Napětí vzrůstá, hrozí zde konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, a to je pro Českou republiku nepřijatelné," řekl novinářům český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Částečné uvolnění blokády průlivu je podle ministra pozitivní krok. "My chtěli, aby se situace vyřešila, aby byla navigace zajištěna," poznamenal.

Stoltenberg dnes zdůraznil, že v oblasti je NATO aktivní - ostatně tři jeho členské země, tedy Bulharsko, Rumunsko a Turecko, leží na pobřeží Černého moře. Ministři zahraničí aliance se dnes v Bruselu setkali se svými kolegy Davidem Zalkalianim z Gruzie a Pavlem Klimkinem z Ukrajiny, tedy ze zemí, které mají zájem být v budoucnu členy atlantického obranného bloku.

Ambice Ukrajiny ské ambice dnes podle Stoltenberga NATO ostatně uznalo s tím, že země značně pokročila v potřebných reformách, ale určité výzvy před ní ještě dál stojí.

Stoltenberg dnes před novináři vypočetl, že lodě pod aliančním velením letos v Černém moři strávily 120 dní, což je o 40 více než loni. Několik aliančních zemí se podílelo na ochraně vzdušného prostoru bloku v oblasti a v Rumunsku pod rumunským velením vzniká vícenárodní brigáda, dodal Stoltenberg.

Související

Více souvisejících

Jens Stoltenberg NATO Rusko Ukrajina Abcházie Jižní Osetie

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 1 hodinou

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 12 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 14 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy