Šifra mistra Leonarda rozluštěna. Jak da Vinci zabezpečil své poznámky?

Výstava s názvem „Leonardo da Vinci: Mysl v pohybu“ představí veřejnosti některé z autorových nejvýznamnějších deníků. Součástí expozice budou i tituly Codex Arundel, Codex Forster a Codex Leicester, ve kterých Leonardo zaznamenával své poznatky a nákresy.

Všechna tři díla jsou specifická písmem, které v nich umělec použil. Jsou totiž psána takzvaným zrcadlovým písmem, tedy zprava doleva. Podle webu news.com.au není úplně jasné, zda šlo o ochranný mechanismus, který měl informace skrýt před zraky nepovolaných osob, nebo je vysvětlení mnohem prostší. Totiž, že se tak da Vincimu, který byl levák, psalo jednoduše lépe.

Codex Leicester, který bude na výstavu zapůjčen, je dnes ve vlastnictví miliardáře a spoluzakladatele Microsoftu Billa Gatese. Ten ho zakoupil v roce 1994 za 31 milionů dolarů. Podle Britské knihovny je právě tento 72stránkový svazek jedním z nejdůležitějších umělcových dokumentů, ve kterém se nachází mnoho z jeho vědeckých poznatků.

„Byl to výjimečně dynamický myslitel, který byl schopný porozumět komplexnosti problémů a spojovat přitom různé disciplíny,“ řekla kurátorka výstavy Andrea Clarke.

Tento rok opět upoutal pozornost veřejnosti nález spojovaný s da Vincim. V Itálii byla objevena keramická destička, která je podle tamních expertů vůbec nejstarším dochovaným dílem umělce. Jedná se o jeho auto-portrét, na kterém je zachycen v podobě archanděla Gabriela. Někteří experti však pravost díla zpochybňují. Emeritní profesor historie Martin Kemp z Oxfordské univerzity je například k autenticitě předmětu značně skeptický.

O rok dříve zase vyvolala debatu aukce obrazu „Salvator Mundi“, který se prodal za rekordních 450 milionů dolarů. Je to jediný da Vinciho obraz, který vlastní soukromý sběratel a zároveň jeden z mála, které se dochovaly.