Když plánujete vyrazit do zahraničí, hodí se vědět, jak je vlastně daná lokalita bezpečná. Je logické, že třeba taková Sýrie nebo Afghánistán budou rizikovější, nežli Švédsko či Kanada. Podívejte se, na základě jakých faktorů se vlastně (ne)bezpečnost zemí stanovuje a zjistěte, kam je skutečně bezpečné vyrazit.
Nepříliš překvapivě je většina z evropských zemí hodnocena velmi dobře. Seznam připravila společnost Drum Cussac, která se věnuje analýze bezpečnostních rizik ve světě a poskytuje poradenské služby v tomto oboru. Při svém mapování počítá s celou škálou rizik a faktorů, které jsou pak promítnuty do celkového hodnocení země.
Pro co nejkompletnější analýzu je potřeba zahrnout nejen očividné věci, jako je kriminalita v dané zemi nebo probíhající ozbrojený konflikt. Podle společnosti výzkumníci pracovali s pěti různými kategoriemi, které obsahují celkem dvacet různých faktorů.
Kategorie bezpečnostní hrozby zahrnuje právě zmíněná rizika, jako jsou teroristické útoky, míra kriminality, protesty a další. Analytici dále hodnotí politická rizika, tedy například úroveň korupce nebo stabilitu politického systému. Zdravotní kategorie zase počítá s výskytem nebezpečných nemocí nebo kvalitou místního zdravotnictví.
Další skupina faktorů je takzvaná environmentální a zohledňuje například četnost zemětřesení, aktivní sopky v oblasti nebo riziko hurikánů. Poslední kategorie hodnotí infrastrukturní rizika, tedy například existenci elektrické sítě či bezpečnost a kvalitu komunikací.
Všechny faktory jsou pak pro každou z jednotlivých zemí ohodnoceny a následně porovnány. Nejvíce rizikových zemí se vcelku předvídatelně nachází na Blízkém východě a v Africe. Vedle ozbrojených konfliktů jsou na vině především nedostatečně rozvinutá infrastruktura a rizika spojená se špatnou kvalitou zdravotnictví.
Naopak Evropa a Severní Amerika jsou hodnoceny velice příznivě. Česká republika je hodnocena jako „minimálně nebezpečná“, tedy nejlepším možným stupněm. Stejně jsou na tom například Slovensko, Německo, skandinávské státy, Velká Británie, nebo Švýcarsko. Polsko, Rumunsko nebo Maďarsko jsou na tom o stupeň hůře, přesto však zůstávají v kategorii nízké riziko.
Jako vysoce riziková je v Evropě hodnocena pouze Ukrajina. Řadí se tak po bok států jako jsou Irák, Venezuela, Súdán nebo Pákistán. Nejvyšším, tedy extrémně rizikovým stupněm, jsou hodnoceny například Libye, Sýrie nebo Afghánistán. Vůbec nejlépe je na tom ale malý karibský ostrov Aruba, který patří Holandsku. Z větších zemí pak podle autorů studie následují Tchaj-wan, Singapur a Uruguay.
Související
Pražské letiště ochromil cestující. Zpozdilo se přes 20 letů
Doporučení zní jasně. Co mají dělat lidé v případě mimořádné situace na letišti?
Aktuálně se děje
před 11 minutami
V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa
před 59 minutami
První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje
před 1 hodinou
Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres
před 2 hodinami
Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře
před 2 hodinami
Listopadové počasí bude odpovídat očekáváním, naznačuje výhled
včera
Návrat Rusů se nelíbí ani sponzorům hokeje. Česká firma zaujala jasný postoj
včera
Klempíř chyběl na předávání státních cen. Nepřišli ani dva laureáti
včera
Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu
včera
Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas
včera
Tragédie, jakou fotbal nepamatuje. De Miguel zemřel po faulu brankáře
Aktualizováno včera
Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase
včera
Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik
včera
Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů
včera
Volby v USA provází technické potíže. Lidé hlasují o Kongresu, guvernérech či v referendech
včera
Demonstranti zastavili provoz na magistrále. Pochodují proti změně financování veřejnoprávních médií
včera
Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým
včera
Po celém Česku začínají protesty na podporu veřejnoprávních médií
včera
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
včera
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
včera
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
V noci na úterý začala v České televizi a v Českém rozhlase bezprecedentní jednodenní stávka. Zaměstnanci obou veřejnoprávních médií se takto rozhodli vyjádřit své hluboké obavy z možného omezení nezávislosti médií veřejné služby. Celý protestní krok úzce souvisí se zamýšlenou změnou financování, kterou aktivně prosazuje současná vládní koalice. Obě media přitom podobu protestu i samotné konání akce dopředu veřejně avizovala.
Zdroj: Libor Novák