Na sjezdu CDU skončí éra Merkelové. Volba nového šéfa bude mít dalekosáhlé dopady

Konec jedné éry přinese páteční a sobotní sjezd německých křesťanských demokratů. V jejich čele totiž po více než 18 letech skončí Angela Merkelová, za jejíhož vedení se Křesťanskodemokratická unie (CDU) výrazně změnila. Největší šance vystřídat čtyřiašedesátiletou političku, která chce nadále zůstat kancléřkou, mají generální tajemnice strany Annegret Krampová-Karrenbauerová a bývalý šéf poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz. To, kdo z nich post nakonec získá, může mít dalekosáhlé dopady na německé politické scéně, ale i v zahraničí.

CDU je dlouhá desetiletí zvyklá na to, že se na jejím sjezdu představí jediný kandidát na předsedu, který je posléze velkým procentem hlasů zvolen. Jinak tomu bylo naposledy v roce 1971, kdy se o předsednický post utkala dvojice politiků. Od roku 1973 pak strana poznala jen trojici předsedů - Helmuta Kohla, Wolfganga Schäubleho a Merkelovou. Kohl ji přitom vedl 25 let a Merkelová přes 18.

Letošní sjezd v Hamburku je tak zcela nezvyklý. Jednak se na něm o funkci předsedy utkají nejméně tři kandidáti - Krampová-Karrenbauerová, Merz a ministr zdravotnictví Jens Spahn - a jednak se v CDU v posledních týdnech vedla o budoucím směřování strany tak otevřená a vášnivá debata, jakou už dlouho nepamatuje.

Das Netz stellt Fragen nach Politik mit Bürgernähe und dem Umgang mit dem demographischen Wandel. Einige Antworten hier im Video. #merz #cdupt18 #CDUVorsitz @CDU pic.twitter.com/zBNvLWIEOF

— Friedrich Merz (@_FriedrichMerz) 5. prosince 2018

"Tento plamen si musíme udržet," říká šéf poslanců CDU Ralph Brinkhaus. "Probuzení strany" po letech, kdy řada rozhodnutí přicházela z jejího vrcholu bez větších debat, si pochvaluje i velká část dalších členů.

Dobře patrné to bylo na osmi regionálních konferencích, na nichž se trojice kandidátů představovala. Zájem o ně byl mezi křesťanskými demokraty takový, že strana musela opakovaně rezervovat větší prostory, než jaké původně zamýšlela.

Osm tříhodinových debat kandidátům, kteří si během nich odpustili podpásové rány, dalo šanci ukázat, proč právě oni by CDU měli vést. Šestapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová zdůrazňovala schopnost přesvědčivě vyhrávat volby a vyzdvihla i rozsáhlé vládní zkušenosti ze Sárska, kde byla mimo jiné ministerskou předsedkyní.

Třiašedesátiletý Merz, který strávil posledních zhruba deset let v byznysu, stavěl na ekonomické expertize a svém charismatu, osmatřicetiletý Spahn zase sázel na to, že díky svému věku jako jediný představuje šanci na skutečně nový začátek.

Průzkum veřejného mínění pro televizi ARD ukázal, že Krampovou-Karrenbauerovou, které se často přezdívá jednoduše AKK, by za předsedkyni chtělo 39 procent voličů CDU. Merze pak 26 procent a Spahna jen dvě procenta. Velký význam při jejich rozhodování často hraje to, jak hledí na končící éru Merkelové, která stranu zavedla do politického středu a otevřela novým koalicím třeba se Zelenými. Ti, kdo jsou s tímto vývojem spokojeni, by si nejčastěji za nástupkyni přáli AKK, ti ostatní pak mnohem spíše Merze, který by podle nich mohl CDU vést zpět ke konzervativnější politice.

Krampovou-Karrenbauerovou by si podle všeho za svou nástupkyní přála i Merkelová, která se koncem října kvůli klesajícím preferencím i několika výrazným volebním neúspěchům rozhodla znovu nekandidovat. Oficiálně ale nikoho nepodpořila. Naproti tomu šéf Spolkového sněmu a exministr financí Wolfgang Schäuble otevřeně podpořil Merze, jehož návrat do politiky u řady členů CDU vzbudil skutečné nadšení.

O novém předsedovi strany ale v pátek nebudou rozhodovat ani všichni příznivci CDU, ani pouze Merkelová se Schäublem. Hlasovat bude 1001 delegátů sjezdu. Do jejich uvažování přitom mohou vedle politických preferencí vstupovat i osobní zájmy. Někteří členové parlamentu by tak třeba mohli spíše tíhnout k AKK, protože by s ní nejspíš mohla pokračovat vláda velké koalice CDU/CSU a SPD a nehrozily by předčasné volby, což je v případě zvolení Merze pravděpodobnější varianta.

Pro koho se delegáti, kteří mohou případně navrhnout i další kandidáty, rozhodnou, má být jasné v pátek kolem 17:00. Pozorovatelé každopádně očekávají těsný souboj.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merz byl zvolen novým předsedou německé CDU

Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na dnešním digitálním sjezdu zvolila novým předsedou Friedricha Merze, který v čele největší opoziční strany střídá dosavadního šéfa Armina Lascheta. Delegáti sjezdu dnešní volbou podle očekávání potvrdili prosincový výsledek vnitrostranického referenda, které se pro Merze jasnou většinou hlasů vyslovilo.

Více souvisejících

CDU Angela Merkelová Annegret Krampová-Karrenbauerová Friedrich Merz (CDU) Jens Spahn (CDU) Německo

Aktuálně se děje

včera

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 

včera

včera

Kritik Kremlu Alexej Navalnyj

Navalného tým nabízí odměnu za informace, které objasní jeho "vraždu"

Spolupracovníci ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného nabízejí odměnu ve výši 20 000 eur za jakékoli informace související s jeho "vraždou" ve vězeňském táboře IK-3 za polárním kruhem. Tuto výzvu adresovali příslušníkům ruské armády, policie, zaměstnancům Federální bezpečnostní služby (FSB), Vyšetřovacího výboru (Sledkem) a prokuratuře.

včera

včera

Petr Moos

Zemřel bývalý ministr dopravy a zakladatel dopravní fakulty Petr Moos

Ve věku 78 let dnes zemřel Petr Moos, vedoucí týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o objekt Centra urgentní medicíny. V roce 1998 byl ministrem dopravy ČR v Tošovského vládě a jiného založil Fakultu dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci

Arménie pozastavila své členství ve vojenské alianci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), kterou vede Rusko. Premiér Nikol Pašinjan to v rozhovoru odvysílaném ve čtvrtek odůvodnil tím, že aliance Arménii zklamala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy