Na člunech do Británie se vypravilo 539 migrantů. Reakce ministra rozlítila opozici

Na malých člunech se loni pokusilo překonat Lamanšský průliv 539 migrantů, uvedla dnes britská vláda, která nedávno rostoucí provoz na migrační trase z Francie označila za "závažný incident". Ve srovnání se situací ve Středozemním moři jde stále o velmi malé číslo, Londýn již nicméně ohlásil posílení hlídek u břehů jihovýchodní Anglie. Ministr vnitra Sajid Javid dnes také vyslovil pochybnosti, zda lidé směřující z Francie skutečně potřebují azyl.

"Lidé by neměli tuto velmi nebezpečnou cestu podstupovat, a jestliže to dělají, musíme vyslat velmi jasný signál, že neuspějí," citovala ministra zpravodajská společnost BBC.

Británie se podle Javida samozřejmě bude zabývat azylovými žádostmi obětí politického či náboženského útlaku, ale úřady budou přistupovat nekompromisně k takzvaným ekonomickým migrantům, aby nepodporovaly působení pašeráků.

"Musíme si položit otázku: Pokud jste opravdovým žadatelem o azyl, proč neusilujete o azyl v první bezpečné zemi, do níž jste dorazili?" řekl Javid v odkaze na Francii či jiné evropské státy. "Jestliže se vám nějakým způsobem podaří dorazit do Spojeného království, uděláme vše pro to, abyste nakonec nebyli úspěšní, protože musíme narušit ty vazby (na pašerácké ´gangy´)," dodal během návštěvy přístavu Dover.

Labouristická poslankyně Stella Creasyová na twitteru označila Javidova slova za "naprosto odporná", neboť jimi normalizuje protiuprchlickou rétoriku na internetu.

Utterly disgusting from @sajidjavid as he normalises anti refugee rhetoric online. The asylum system in France is completely deadlocked and I fear deliberately so- they should be challenged on that. But none of that means Britain can absolve itself of responsibility to refugees. https://t.co/N42YdVpEVQ

— stellacreasy (@stellacreasy) 2. ledna 2019

Opoziční politička také uvedla, že francouzský azylový systém je zcela ochromený. Javid sklidil kritiku také od přední představitelky charitativní organizace The Refugee Council Lisy Doyleové, podle níž jsou ministrovy výroky "velmi znepokojivé".

"Výsledek azylového řízení nelze vyhlásit předtím, než je žádost podána. Musí být zpracována individuálně, bez ohledu na to, jak daná osoba do země přišla," uvedla Doyleová. Řeč je podle ní řeč o lidech, kteří uprchli ze zemí sužovaných porušováním lidských práv a naléhavě potřebují ochranu.

Do Británie se loni na malých člunech přes Lamanšský průliv vydalo 539 migrantů. Podle Javida se 80 procent z nich na nebezpečnou cestu vyrazilo v posledních třech měsících roku. Zároveň 227 z celkového počtu migrantů loni na jejich cestě zastavily francouzské složky ještě předtím, než se dokázali přiblížit svému cíli.

Aktuální nárůst aktivity na trase přes Lamanšský průliv připisují britské úřady organizovaným skupinám pašeráků. I tento týden francouzská policie zadržela skupinu usilující o plavbu do Anglie, a to 14 migrantů u města Boulogne-sur-Mer.

Po četných zprávách z posledních měsíců o příchodech migrantů se britské úřady setkaly s kritikou ohledně údajné nepřipravenosti, neboť u jihovýchodní Anglie byla nasazena pouze jedna z pěti speciálních lodí pohraniční stráže.

Ministr Javid tento týden oznámil, že se do zdejší operace nyní zapojí další dvě plavidla, která dosud působila v rámci společného úsilí zemí Evropské unie ve Středozemním moři. Agentura AFP také píše o posíleném společném "akčním plánu" s Francií, který počítá s intenzivnějším hlídkováním či tvrdším bojem proti pašerákům.

Britská média zároveň podotýkají, že ačkoli situace v Lamanšském průlivu vyvolala na britské scéně nemalé pozdvižení, počty těchto migrantů jsou výrazně nižší oproti číslům registrovaným v posledních letech ve Středozemním moři. V roce 2017, z něhož pochází poslední dostupné údaje, také zaznamenala Británie výrazně vyšší počet žádostí o azyl. Podle deníku The Times to bylo 34.780, přičemž například ve Francii jich bylo 99.000.

Související

Více souvisejících

uprchlíci Velká Británie Sajid Javid (britský ministr) Francie migrace

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 29 minutami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Tanky ABRAMS, ilustrační fotografie

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

před 8 hodinami

včera

Film Rivalové

RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu

Česká kina pohostí rozhodující tenisový zápas, který v závěru není ani tak důležitý ze sportovního hlediska, jako z toho osobního. Stojí proti sobě dva muži, jejichž mladistvé přátelství skrečovala společná láska k jedné ženě. Rivalové v melodramatických konturách konstruují milostný trojúhelník, jehož exekuce je jedna z těch nejlepších za poslední dobu. 

včera

Harvey Weinstein

Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem

Nejvyšší soud amerického státu New York ve čtvrtek zrušil rozsudek nad hollywoodským producentem Harveym Weinsteinem z roku 2020, ve kterém byl uznán vinným ze sexuálních trestných činů. Nařídil zároveň nový proces v případě.

včera

Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím

Švýcarská potravinářská firma Nestlé odmítla tvrzení nevládní organizace Public Eye, která tvrdila, že do svých výrobků v rozvojových zemích přidávala cukr, zatímco ve stejných produktech na evropském trhu je prodává bez cukru.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy