Fico se chce stát ústavním soudcem, plány mu může zkřížit Kiska

Šéf nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Fico zájem o funkci ústavního soudce v uplynulých měsících nepotvrdil. Naopak tvrdil, že chce za Směr-SD v případě vítězství v parlamentních volbách plánovaných na příští rok vést povolební jednání o vytvoření vlády. Pokud by se Fico stal ústavním soudcem, musel by se členství ve straně vzdát.

Fica dnes navrhl jako kandidáta na ústavního soudce místopředseda parlamentu za Směr-SD Martin Glváč. "Na základě jeho dosavadního působení si myslím, že jde o nejschopnějšího kandidáta," řekl médiím Glváč.

Fico, který je docentem práv, loni v březnu rezignoval na post premiéra v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Po demisi začal opět uplatňovat mandát poslance, kterým byl zvolen v roce 2016 a který v době výkonu premiérské funkce v souladu s ústavou nevykonával.

Sněmovna musí hlavě státu poskytnout dvojnásobný počet kandidátů, než je volných míst ústavních soudců. To znamená, že parlament by měl tentokrát zvolit 18 kandidátů, z nichž prezident vybere devět nových soudců. Hlava státu také rozhodne o novém šéfovi ústavního soudu, protože současné předsedkyni Ivettě Macejkové rovněž vyprší 12leté funkční období ústavní soudkyně.

Nynějšímu prezidentovi Andreji Kiskovi končí pětiletý mandát v polovině června, přičemž opětovnou kandidaturu Kiska opakovaně odmítl.

Ficovy ambice stát se ústavním soudcem již loni naznačil právě Kiska, který takovou možnost po Ficově demisi ale označil za fikci. Kiska v roce 2014 porazil Fica v přímé volbě hlavy státu a jako prezident se opakovaně dostal s Ficem do sporů. Například loni premiéra popudila výzva Kisky, který v reakci na Kuciakovu vraždu vybídl k rozsáhlé rekonstrukci kabinetu nebo k vypsání předčasných voleb. Po Ficově demisi koalice vytvořila novou vládu v čele s místopředsedou Směru-SD Peterem Pellegrinim. V novém kabinetu zůstala většina ministrů Ficovy vlády.

Loni v říjnu se slovenské koalici nepodařilo ve sněmovně prosadit změnu ústavy, na jejímž základě by v některých případech o nových ústavních soudcích již nerozhodoval prezident, ale mohla by je přímo zvolit sněmovna.

Kromě Fica byli jako kandidáti na ústavní soudce navrženi mimo jiné někteří současní i bývalí politici a rovněž šéfka slovenského nejvyššího soudu a předseda Specializovaného trestního soudu, který se zabývá i nejzávažnějšími kriminální případy. Ústavním soudcem se na Slovensku může stát osoba, které je nejméně 40 let, má právnické vzdělání a alespoň 15letou právnickou praxi.

Slovenský ústavní soud rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou nebo o stížnostech obyvatel a firem na porušení jejich základních práv a svobod.

Jmenování ústavních soudců v minulosti provázely spory. Odstartovaly v roce 2014, kdy Kiska odmítl pět ze šesti kandidátů, které navrhl tehdejší parlament ovládaný stranou Směr-SD. Později hlava státu nevybrala ani ze dalších dvou kandidátů. Kiska to shodně zdůvodnil jejich nedostatečnou odbornou způsobilostí. Prezident ustoupil až poté, co mu jmenování soudců z předložených kandidátů nařídil jeden ze senátů ústavního soudu.