Šéfa brémské AfD surově napadli útočníci, utrpěl těžká zranění

Poslance a šéfa regionální odbočky Alternativy pro Německo (AfD) v Brémách Franka Magnitze napadla v pondělí v podvečer skupina útočníků a způsobila mu těžká zranění. Policie vychází z toho, že útok na vedoucího představitele nejsilnější opoziční strany, která je známá svou protiimigrační rétorikou, měl politické pozadí. Podobně brutální napadení politiků je ve spolkové republice výjimečné. Případ vyšetřuje zvláštní policejní komise.

Čin se podle policie odehrál kolem 17:20 na Goethově náměstí nedaleko historického centra přístavního města Brém. Trojice zamaskovaných mužů Magnitze podle prohlášení AfD mlátila dřevěnou tyčí, až ztratil vědomí. I když už ležel na zemi, kopali ho do hlavy. Policie hovoří o nejméně třech pachatelích a zatím neznámém předmětu, který k útoku použili. Rozsah zranění politika je patrný z fotografie, kterou na twitteru zveřejnil šéf strany Jörg Meuthen.

Das ist Frank #Magnitz, MdB der #AfD. Er wurde vorhin von mehreren Angreifern in Bremen halbtot geschlagen.Im Moment bin ich so erschüttert, dass ich mich außerstande sehe, dies weiter zu kommentieren. Ich werde mich morgen zu diesem feigen und widerwärtigen Anschlag äußern. pic.twitter.com/fBjRbgthHU

— Prof. Dr. Jörg Meuthen (@Joerg_Meuthen) 7. ledna 2019

Šestašedesátiletý Magnitz, který byl po útoku převezen do nemocnice, počítá s tím, že v péči lékařů zůstane alespoň do víkendu. Podle lékařských odhadů by se měl plně zotavit. Na útok si podle svých slov příliš nepamatuje, protože při něm velmi brzy upadl do bezvědomí. Na místě ho pak objevili dva řemeslníci. Do budoucna si chce ve městě dávat větší pozor.

"Zbabělé a život ohrožující napadení Franka Magnitze je výsledkem dlouhodobé štvanice politiků a médií proti nám, kterou nyní v Brémách zjevně levicoví teroristé přetavili v čin. Bude boj proti AfD úspěšný až ve chvíli, kdy při takových útocích někdo zemře?" napsali ve společném prohlášení předsedové strany Meuthen a Alexander Gauland. Ten poté na tiskové konferenci zopakoval, že po konzultaci s Magnitzem si je jistý, že čin byl politicky motivován.

Napadení vedle AfD, která hovoří o atentátu, pokusu o vraždu nebo černém dni pro demokracii, odsoudili i zástupci dalších stran. "Brutální útok na poslance Franka Magnitze v Brémách je potřeba tvrdě odsoudit. Snad se policii podaří pachatele rychle dopadnout," napsal na twitteru mluvčí kancléřky Angely Merkelové (CDU) Steffen Seibert.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier čin odsoudil v dopise adresovaném napadenému politikovi. "Každá forma násilí proti zvolenému zástupci je útokem na náš právní stát. Tomu se musíme společně a odhodlaně postavit," uvedl.

Ministr zahraničí za sociální demokracii (SPD) Heiko Maas zase napsal, že násilí nikdy nemůže být prostředkem politických sporů a je přitom úplně jedno, proti komu míří. Podobně reagoval i jeden z dlouhodobě nejtvrdších kritiků AfD Cem Özdemir ze strany Zelených. "Kdo bojuje nenávistí s nenávistí, nechá na konci zase zvítězit nenávist," poznamenal.

Gewalt darf niemals ein Mittel der politischen Auseinandersetzung sein - völlig egal, gegen wen oder was die Motive dafür sind. Dafür gibt es keinerlei Rechtfertigung. Wer ein solches Verbrechen verübt, muss konsequent bestraft werden.#Magnitz https://t.co/iRs6lfNQyx

— Heiko Maas (@HeikoMaas) 8. ledna 2019

Protestní strana se v posledních měsících stala například v Sasku terčem několika útoků - většinou šlo o poškození jejích kanceláří. Ve čtvrtek dokonce před kanceláří AfD v saském Döbelnu vybuchla nálož. Útoky na svou kancelář nebo auto zažila strana také v Brémách. Podle veřejnoprávní televize ARD je to právě AfD, která je z parlamentních stran napadána nejčastěji.

Násilné akce z poslední doby už mají konkrétní dopady na její chování. Shromáždění, na němž AfD v saské Riese bude od pátku vybírat své kandidáty do Evropského parlamentu, se uskuteční za zpřísněných bezpečnostních opatření. Několikadenní zasedání frakce AfD v bavorském zemském sněmu se pak dokonce odehraje na utajeném místě.

Útoky na politiky nejsou v Německu časté. Z posledních let jsou zřejmě nejznámější dva případy. Jedním byl pokus o vraždu současné primátorky Kolína nad Rýnem Henriette Rekerové z roku 2015, při němž málem přišla o život, druhým předloňský útok nožem na starostu západoněmecké obce Altena Andrease Hollsteina (CDU). V obou případech byl důvodem napadení nesouhlas s otevřeným migračním přístupem těchto politiků.

Související

Rusko, Kreml

Rusko vydalo nový žebříček nepřátelských vlád. Na prvním místě je Německo, umístilo se i Česko

Ruský deník Vzgljad zveřejnil dubnové vydání svého „Žebříčku nepřátelských vlád“, které přináší zásadní pohled na proměnu vztahů mezi Moskvou a evropskými státy. Podle autorů projektu přešla dosavadní eskalace namířená proti Rusku do nové, strukturované fáze. Místo neorganizovaných kroků jednotlivých zemí lze nyní sledovat otevřený boj o vůdčí roli uvnitř protiruského bloku v Evropě. Nejvýraznější nárůst nepřátelských aktivit zaznamenala v dubnu Německo, které se posunulo na samotný vrchol tohoto hodnocení.
Milka, ilustrační fotografie.

Bič na potravinářské firmy: Zmenšováním balení klamou zákazníky, rozhodl soud

Německý soud se v ostře sledovaném sporu postavil na stranu spotřebitelů a rozhodl, že výrobce čokolád Milka porušil zákon o hospodářské soutěži. Předmětem žaloby, kterou podala agentura na ochranu spotřebitelů, byla takzvaná „smrskflace“ (shrinkflation). Výrobce Mondelez International totiž u mnoha druhů svých čokolád snížil hmotnost ze 100 gramů na 90 gramů, aniž by adekvátně změnil vzhled obalu.

Více souvisejících

Německo Alternativa pro Německo (AfD) napadení Frank Magnitz (AfD)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy