Mayová ustála hlasování parlamentu o nedůvěře, bylo to těsné

Britská premiérka Theresa Mayová den po odmítnutí brexitové dohody Dolní sněmovnou přečkala hlasování o nedůvěře vyvolané opozicí. Poté, co se v úterý dočkala podle britského tisku historické porážky a ponížení, ji dnes večer podržela její Konzervativní strana a severoirští unionisté podporující její menšinovou vládu. Na rychlé předložení nového plánu ohledně rozchodu s Evropskou unií dnes tlačili jak britští politici, tak představitelé unijních zemí.

Hlasování se konalo na návrh opozičních labouristů poté, co v úterý parlament jednoznačně odmítl dohodu o odchodu Británie z Evropské unie.

Vládu dnes kromě konzervativců podpořila také severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která podporuje menšinový kabinet Mayové. Předsedkyně DUP Arlene Fosterová po dnešním setkání s Mayovou předem potvrdila, že její strana vládu v hlasování podpoří. V kritické době pro Británii je to podle ní v národním zájmu.

Premiérka Mayová vzápětí po dnešním hlasování vyjádřila potěšení nad tím, že Dolní sněmovna její vládě vyjádřila podporu a ujistila, že vláda bude nadále pracovat na uskutečnění odchodu Británie z EU. Vybídla stranické předáky a představitele parlamentu k zahájení rozhovorů o této záležitosti už dnes večer. "Jsem připravena spolupracovat se kterýmkoli členem této sněmovny s cílem dospět k brexitu," prohlásila premiérka.

Šéf labouristů Jeremy Corbyn však upozornil, že k jednáním s premiérkou jeho strana přistoupí pouze v případě, že vláda smete ze stolu možnost brexitu bez dohody. Rovněž zástupce Liberálních demokratů Edward Davey ujistil, že jeho strana se chce jednání zúčastnit, ale musí být vyloučena možnost neřízeného rozchodu s EU. Země má z EU odejít 29. března.

Every previous Prime Minister who suffered a defeat like last night would have resigned and held a General Election.Theresa May needs to go. #NoConfidence pic.twitter.com/MErENaDMZZ

— Jeremy Corbyn (@jeremycorbyn) 16. ledna 2019

Předseda poslanecké frakce Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford řekl, že vítá "nabídku k rozhovorům ze strany premiérky" a dodal, že strany pokud možno musí konstruktivně spolupracovat. V následujícím dopise Mayové se však připojil k těm, kteří žádají vyloučení brexitu bez dohody a kromě toho chce, aby se vážně diskutovalo o odložení odchodu a o novém referendu.

"Jsem zklamaná, že šéf Labouristické strany se zatím odmítl podílet (na jednáních), ale dveře zůstávají otevřené," reagovala Mayová v krátkém večerním projevu na Corbynův kategorický požadavek. Politici by nyní měli "odložit vlastní zájmy stranou", dodala premiérka.

V úterý parlament rovněž podle očekávání odmítl dohodu o vystoupení země z EU. Dohodu podpořilo 202 zákonodárců, proti bylo 432. Opoziční labouristé po této historické porážce vlády oznámili, že podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě.

Poté, co dnes vláda hlasování přežila, musí do 21. ledna v parlamentu předložit takzvaný "plán B", tedy návrh dalšího postupu ohledně brexitu.

Jedním z možných scénářů vývoje brexitu je i takzvaný neřízený brexit, který si ale žádná strana nepřeje a obecně je považován za nejhorší možnou variantu.

Mayová už během dnešních interpelací v parlamentu řekla, že neřízenému odchodu Británie z EU se lze vyhnout jen dvěma způsoby: schválením dohody, nebo zrušením brexitu. Její vláda přitom podle ní brexit rušit nehodlá, neboť by to podle ní bylo v rozporu s vůli lidu vyjádřenou v referendu z roku 2016.

Vláda se tak pravděpodobně pokusí s Evropskou unií dál jednat. Není také vyloučeno odložení brexitu nebo druhé referendum.

Problém pro velkou část britských politiků představuje v dohodě odmítnuté v úterý hlavně takzvaná irská pojistka, tedy záložní řešení, které by mělo zabránit vzniku přísného režimu na hranici britského Severního Irska a Irské republiky. Podle řady britských zákonodárců by aktivace pojistky znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.

Mayová už v polovině prosince ustála hlasování poslanců své vlastní strany o nedůvěře. Tehdy se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní Konzervativní strany a potažmo i předsedkyní vlády. V tajném hlasování podpořilo Mayovou 200 poslanců, 117 jí vyjádřilo nedůvěru.

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Velká Británie Demokratická unionistická strana (DUP) Konzervativní strana (VB) Labouristická strana (VB) Parlament Velké Británie Jeremy Corbyn

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 9 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 10 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 11 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 14 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 15 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy