Seehofer v sobotu skončí v čele CSU. Nahradí ho Söder, spřádá plán proti AfD

Seehofer, který se už pomalu začíná chystat na psaní memoárů, si svůj rozfázovaný odchod do politického důchodu určitě představoval jinak. Kdyby to bylo jen na něm, pokračoval by zřejmě rodák z Ingolstadtu v dlouholeté politické kariéře v Bavorsku, o kterém mluví jako o nebi na zemi. Dvojice výrazných volebních neúspěchů CSU z posledních dvou let ale zkřížila jeho plány.

V parlamentních volbách ze září 2017 dosáhla CSU spolu se svou sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU), kterou tehdy vedla kancléřka Angela Merkelová, jen na 32,9 procenta hlasů, což byl její nejhorší výsledek od roku 1949. CSU, která působí jen v Bavorsku, přitom v této spolkové zemi oproti předchozím volbám ztratila celých 10,5 procentního bodu.

Seehofer, který podle mnohých k výsledku přispěl svými dlouhodobými spory o migrační politiku s kancléřkou Angelou Merkelovou, se po hlasování dostal pod velký vnitrostranický tlak, který vyústil v to, že se loni v březnu vzdal funkce bavorského premiéra, kterou zastával od roku 2008. Na čele mnichovské vlády ho nahradil jeho vnitrostranický rival Söder, i když se tomu Seehofer dlouho snažil zabránit.

Nyní Seehofer, který je od loňského března celoněmeckým ministrem vnitra, skončí po více než deseti letech i v čele CSU a znovu za to může špatný volební výsledek. V loňských říjnových volbách do bavorského zemského sněmu získala dominantní strana tamní politické scény jen 37,2 procenta hlasů, což pro ni byl nejhorší výsledek za téměř 70 let. Velmi rychle se ukázalo, že by za to podle straníků měl nést zodpovědnost právě Seehofer.

Zda výměna za Södera CSU pomůže, ale není vůbec jisté. Politik, který na sebe upozornil třeba nařízením, podle něhož musí u vchodů všech zemských úřadů viset křesťanské kříže, je sice považován za velmi sebevědomého a ambiciózního, u občanů ale zatím neměl vždy takový ohlas, jaký by si přál. Před loňskými bavorskými volbami patřil k nejméně oblíbeným premiérům některé ze zemských vlád, letos, kdy už je jasné, že CSU do budoucna povede on, obliba strany v průzkumech ještě klesla.

V momentě, kdy Manfred Weber kandiduje jako lídr evropských lidovců ve volbách do Evropského parlamentu, nemá ale podle mnohých CSU žádnou další tak silnou osobnost do svého čela jako právě Södera. Ten věří, že se mu dlouhodobou prací ve vládě podaří zpět přilákat voliče, kteří přešli k protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD), nebo naopak k Zeleným.

Výměna na čele CSU bude mít dopady i na celoněmeckou vládu, povede totiž k velmi nezvyklé konstelaci. Ani jeden z předsedů trojice koaličních stran CDU, CSU a sociálních demokratů (SPD) nově nebude členem kabinetu. Söder zůstane působit v Mnichově, kancléřka Merkelová od prosince není šéfkou CDU a předsedkyně SPD Andrea Nahlesová od vzniku vlády cíleně nebyla její součástí. Podle některých pozorovatelů může nezvyklá situace vést k horší komunikaci mezi koaličními stranami, například člen předsednictva CDU a ministr zdravotnictví Jens Spahn si ale myslí, že to stranám pomůže lépe se vyprofilovat.