Střídání generací nastane v sobotu na mimořádném sjezdu německé vládní Křesťanskosociální unie (CSU) v Mnichově. Devětašedesátiletého Horsta Seehofera v čele strany nahradí o sedmnáct let mladší bavorský premiér Markus Söder. Právě do něj spolustraníci vkládají naděje, že k CSU přivede zpět voliče, kteří od ní v posledních letech odešli.
Seehofer, který se už pomalu začíná chystat na psaní memoárů, si svůj rozfázovaný odchod do politického důchodu určitě představoval jinak. Kdyby to bylo jen na něm, pokračoval by zřejmě rodák z Ingolstadtu v dlouholeté politické kariéře v Bavorsku, o kterém mluví jako o nebi na zemi. Dvojice výrazných volebních neúspěchů CSU z posledních dvou let ale zkřížila jeho plány.
V parlamentních volbách ze září 2017 dosáhla CSU spolu se svou sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU), kterou tehdy vedla kancléřka Angela Merkelová, jen na 32,9 procenta hlasů, což byl její nejhorší výsledek od roku 1949. CSU, která působí jen v Bavorsku, přitom v této spolkové zemi oproti předchozím volbám ztratila celých 10,5 procentního bodu.
Seehofer, který podle mnohých k výsledku přispěl svými dlouhodobými spory o migrační politiku s kancléřkou Angelou Merkelovou, se po hlasování dostal pod velký vnitrostranický tlak, který vyústil v to, že se loni v březnu vzdal funkce bavorského premiéra, kterou zastával od roku 2008. Na čele mnichovské vlády ho nahradil jeho vnitrostranický rival Söder, i když se tomu Seehofer dlouho snažil zabránit.
Nyní Seehofer, který je od loňského března celoněmeckým ministrem vnitra, skončí po více než deseti letech i v čele CSU a znovu za to může špatný volební výsledek. V loňských říjnových volbách do bavorského zemského sněmu získala dominantní strana tamní politické scény jen 37,2 procenta hlasů, což pro ni byl nejhorší výsledek za téměř 70 let. Velmi rychle se ukázalo, že by za to podle straníků měl nést zodpovědnost právě Seehofer.
Zda výměna za Södera CSU pomůže, ale není vůbec jisté. Politik, který na sebe upozornil třeba nařízením, podle něhož musí u vchodů všech zemských úřadů viset křesťanské kříže, je sice považován za velmi sebevědomého a ambiciózního, u občanů ale zatím neměl vždy takový ohlas, jaký by si přál. Před loňskými bavorskými volbami patřil k nejméně oblíbeným premiérům některé ze zemských vlád, letos, kdy už je jasné, že CSU do budoucna povede on, obliba strany v průzkumech ještě klesla.
V momentě, kdy Manfred Weber kandiduje jako lídr evropských lidovců ve volbách do Evropského parlamentu, nemá ale podle mnohých CSU žádnou další tak silnou osobnost do svého čela jako právě Södera. Ten věří, že se mu dlouhodobou prací ve vládě podaří zpět přilákat voliče, kteří přešli k protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD), nebo naopak k Zeleným.
Výměna na čele CSU bude mít dopady i na celoněmeckou vládu, povede totiž k velmi nezvyklé konstelaci. Ani jeden z předsedů trojice koaličních stran CDU, CSU a sociálních demokratů (SPD) nově nebude členem kabinetu. Söder zůstane působit v Mnichově, kancléřka Merkelová od prosince není šéfkou CDU a předsedkyně SPD Andrea Nahlesová od vzniku vlády cíleně nebyla její součástí. Podle některých pozorovatelů může nezvyklá situace vést k horší komunikaci mezi koaličními stranami, například člen předsednictva CDU a ministr zdravotnictví Jens Spahn si ale myslí, že to stranám pomůže lépe se vyprofilovat.
Související
Seehofer chce kvůli přílivu migrantů z Běloruska společné hlídky s Poláky
Pravicový extremismus je hrozbou pro Německo, varuje Seehofer
Horst Seehofer , Markus Söder , CSU (Křesťansko-sociální unie Bavorska) , Německo
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák