Zlaté pasy a víza? 20 zemí EU včetně Česka prodává občanství, Brusel je znepokojen

Možnost zisku občanství či trvalého pobytu, které investorům nabízí některé země Evropské unie, představuje riziko daňových úniků, korupce, ale může být i bezpečnostní hrozbou. Upozornila na to dnes Evropská komise, která kvůli tomu členské státy bloku vyzvala, aby při uplatňování podobných pobídek a schémat pečlivě dodržovaly unijní pravidla. Podle komisařky pro spravedlnost Věry Jourové by lidé, kteří získají občanství země EU, měli mít k tomuto státu skutečnou vazbu.

"Mluvíme o otevření zlaté brány do Evropy pro některé privilegované lidi, kteří mají na to, aby si občanství či pobyt zaplatili. Sledujeme to se znepokojením," upozornila na dnešní tiskové konferenci Jourová.

Komise dnes dostala výsledky vůbec prvního mapování podobných systémů v unijních zemích. Tři státy bloku - Bulharsko, Kypr a Malta - umožňují občanům třetích zemí získat "zlatý pas" výměnou za investice mezi 800.000 a dvěma miliony eur (přes 20,5 milionu až více než 51 milionů korun). Bulharská vláda v úterý oznámila, že hodlá tento systém zrušit.

Ani v jednom z těchto schémat, která jsou méně přísná než u standardního postupu při zisku občanství, přitom podle EK neexistuje podmínka pobytu v zemi či vazby na ni. Státy navíc často ani neinformují komu a proč podobným způsobem zisk občanství umožnily.

"Stanete-li se občanem jednoho členského státu, stáváte se občanem EU se všemi právy, včetně volného pohybu a přístupu na vnitřní trh," upozornila Jourová. Komise podle ní žádá větší průhlednost tohoto způsobu udělování občanství a také těsnější spolupráci mezi členskými státy tak, aby v unijních systémech neexistoval slabší článek, kterého by bylo možné využívat.

Komise dnes upozornila na rizika, jež v této souvislosti vidí. V oblasti bezpečnosti by podle ní měly být zpřísněny prověrky těch, kdo tímto způsobem občanství dostávají, včetně srovnání jejich údajů s unijními informačními systémy. Země si nyní například ani nevyměňují informace o tom, komu žádost o naturalizaci odmítly.

Státy by také podle komise měly lépe sledovat souvislosti s možným praním špinavých peněz i s tím, zda dotyční nevyužívají možnosti získat občanství k vyhýbání se daňovým povinnostem.

Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos dnes zdůraznil, že komise bude monitorovat, zda země skutečně evropská pravidla pečlivě plní. Podobná schémata podle něj nesmí ohrozit práci, kterou EU v posledních letech udělala při posilování bezpečnosti a ochrany své vnější hranice. Komise hodlá zřídit spolu s členskými státy expertní skupinu, která by do konce letošního roku měla přijít s návrhem jednotného systému bezpečnostních prověrek pro podobná národní schémata.

A number of EU countries operate schemes that grant foreign investors citizenship or a right of residence.These ‘golden passports’ can cause security risks for the EU, such as money laundering, tax evasion and corruption.We report on these practices → https://t.co/fq8FVqKkDA pic.twitter.com/USwMdClX5T

— European Commission ?? (@EU_Commission) 23. ledna 2019

Celkem 20 států bloku, včetně zemí jako je Francie, Itálie, Nizozemsko, Polsko, ale i České republiky, nabízí investorům "zlatá víza", tedy povolení k pobytu. To umožňuje pobyt jen na území dotyčného státu, znamená ale také možnost cestovat po celém schengenském prostoru maximálně po 90 dní.

Podmínky se přitom výrazně liší, od částek ve výši 13.500 eur po pět milionů eur ve formě kapitálových investic, investic do nemovitostí, státních dluhopisů, darů na veřejnou charitu či jednorázových příspěvků do rozpočtu. Také u těchto schémat dnes komise upozornila na potřebu přísnějších a pečlivějších kontrol a nedostatek transparentnosti při rozhodování o tom, komu bude povolení k pobytu, někdy otevírající cestu k žádosti o občanství, uděleno.

V Česku může cizinec získat za účelem investování povolení k dlouhodobému pobytu v případě, že jeho investice podle webu českého ministerstva průmyslu a obchodu dosáhne minimálně 75 milionů Kč a vytvoří 20 nových pracovních míst. K získání tzv. karty investora musí také mimo jiného předložit podnikatelský záměr a doklady, že s penězi určenými pro investici může v ČR nakládat a které prokazují vlastnictví a původ investovaného majetku, plyne z pokynů na webu ministerstva vnitra.

Český pas pak podle něj mohou získat za určitých podmínek cizinci, kteří mají trvalý pobyt v ČR a kteří zde pobývají například z rodinných nebo pracovních důvodů. Cizincům s trvalým pobytem v ČR může být udělen i na základě výjimky, a to v případě, že jsou významným přínosem pro Česko v kulturní, sportovní, vědecké, vzdělávací či humanitární oblasti nebo je to ve státním zájmu.

Bulharská vláda už oznámila, že s přidělováním pasu výměnou za investice v zemi skončí. Evropská komise o tom byla podle Sofie informována. Uvedený systém byl v Bulharsku zaveden v roce 2013, ale nepřinesl kýžený výsledek v podobě "skutečných zahraničních investic, nových pracovních míst a růstu", sdělilo ministerstvo spravedlnosti.

Související

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.
Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  Věra Jourová ,  Dimitris Avramopulos ,  Česká republika ,  Bulharsko ,  evropská komise

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Ilustrační fotografie.

Nevidomí, kteří se zapsali do dějin. Ztráta zraku je nezastavila

Na 13. listopadu připadá Mezinárodní den nevidomých. I takto zdravotně znevýhodněné osoby mohou vést relativně plnohodnotný život, a dokonce dosáhnout úspěchů. To dokazuje několik osobností, které se zapsaly do dějin, ač neviděly. Mezi nevidomými v minulosti vyniklo třeba několik osob v kulturní oblasti.

před 46 minutami

Policie ČR

Pokus o vraždu. Muž v Nymburce zaútočil na bývalou partnerku

Středočeští policisté řešili ve středu velké svatomartinské drama v Nymburce. Kriminalisté již obvinili pětatřicetiletého muže, který je podezřelý z pokusu o vraždu a výtržnictví. Podle dosavadních zjištění zaútočil s nožem na bývalou partnerku. 

před 1 hodinou

Boris Šťastný

Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům

Babišova vláda nehodlá zákonem zakazovat sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. Uvedl to ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají. 

před 2 hodinami

Microsoft

Nefungují soudy, nemocnice i americký Kongres. Jak výpadek Microsoftu zasáhl svět?

Celosvětový výpadek služeb společnosti Microsoft zasáhl nejméně sedmdesát čtyři zemí světa, přičemž problémy s konektivitou postihly klíčové platformy včetně Outlooku, Teams a nástroje Copilot. Poruchy, které se objevily po poledni amerického východního času, ochromily fungování vládních úřadů, soudů, policejních složek i parlamentů napříč kontinenty.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 8 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 9 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy