Evropská komise (EK) dnes poslala Českou republiku k unijnímu soudu, neboť země nezajistila řádné vystavení certifikátů energetické náročnosti v budovách. Stejná žaloba míří také proti Slovinsku, uvedla dnes komise v tiskové zprávě. Na nesprávné provedení požadavků příslušné směrnice byla Praha poprvé upozorněna v roce 2015. Podle českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) příslušnou novelu zatím projednala legislativní rada vlády.
V letech 2017 a 2018 následovaly další oficiální dopisy. "Příslušné právní předpisy těchto členských států však dosud nejsou se směrnicí v souladu," uvedla komise. Pokud dá soud postoji komise za pravdu, může rozhodnout o finančním postihu země, a to buď paušální částkou, nebo opakovaným penále do doby, než bude situace napravena.
Podle MPO novelu zákona o hospodaření energií projednala loni v listopadu legislativní rada vlády, závěrečné stanovisko ale zatím nevydala. EK Česku vytýká vadnou, nikoliv opožděnou transpozici, což podle ministerstva znamená, že v rámci prvního rozhodnutí Soudního dvora EU nemůže být uložena pokuta. Tu může uložit Soudní dvůr na návrh Komise až pokud by ze strany ČR nebylo plněno první, odsuzující rozhodnutí.
"Jsme přesvědčeni o tom, že daná fáze řízení ze strany EK a fáze legislativního procesu novely zákona o hospodaření energií znamenají, že ČR bude schopna napravit výtky EK ještě předtím, než by přistoupila k navržení sankcí a Soudní dvůr EU pak k jejich uložení," uvedl ředitel odboru evropského a mezinárodního práva MPO Lukáš Prokeš.
Unijní země mají podle směrnice o energetické náročnosti budov zavést a uplatňovat minimální požadavky u všech budov, zajistit certifikaci jejich energetické náročnosti a také povinné pravidelné inspekce topných a klimatizačních systémů. Kromě toho musejí státy zajistit, aby od roku 2021 měly všechny nové budovy "téměř nulovou spotřebu energie".
Směrnice také žádá, aby byly ve všech budovách, které často navštěvuje veřejnost, vystaveny certifikáty energetické náročnosti. To by mělo podle komise "zvýšit povědomí veřejnosti o významu účinné spotřeby energie a motivovat k renovaci budov".
Evropská unie plánuje do roku 2020 snížit roční spotřebu energie v Evropě o 20 procent. Na budovy připadají zhruba dvě pětiny celkové konečné spotřeby energie a více než jedna třetina emisí CO2 v unii.
Podle názoru EK mohou státy řádným provedením předpisů o energetické náročnosti budov do svého domácího práva dosáhnout značných úspor energie a zabránit souvisejícím emisím skleníkových plynů.
Komise dnes také Českou republiku spolu se 14 dalšími státy unie vyzvala k tomu, aby správným způsobem převedla do národního práva pravidla směrnice o energetické účinnosti a dala jim dva měsíce na reakci. Směrnice z roku 2012 zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti s cílem zajistit do roku 2020 splnění domluveného dvacetiprocentního cíle ohledně energetické účinnosti. Všechny země EU musejí využívat energii účinněji ve všech fázích, od výroby až po konečnou spotřebu.
Do Česka a dalších pěti zemí EU dnes také zamířilo "odůvodněné stanovisko", připomínající potřebu do národních zákonů převést unijní pravidla týkající se jakosti benzinu a motorové nafty a podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů. Ta má snížit riziko nepřímé změny ve využívání půdy spojené s výrobou biopaliv, tedy když farmáři začnou místo plodin pro potravinářství či krmné účely pěstovat plodiny k výrobě biopaliv.
Související
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
evropská komise , Česká republika , Energetické štítky , Ekologie , ministerstvo průmyslu
Aktuálně se děje
před 22 minutami
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
před 1 hodinou
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
před 2 hodinami
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
před 4 hodinami
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 5 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
včera
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
včera
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
včera
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
včera
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
včera
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
včera
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
včera
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.
Zdroj: Libor Novák