Evropská komise (EK) dnes poslala Českou republiku k unijnímu soudu, neboť země nezajistila řádné vystavení certifikátů energetické náročnosti v budovách. Stejná žaloba míří také proti Slovinsku, uvedla dnes komise v tiskové zprávě. Na nesprávné provedení požadavků příslušné směrnice byla Praha poprvé upozorněna v roce 2015. Podle českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) příslušnou novelu zatím projednala legislativní rada vlády.
V letech 2017 a 2018 následovaly další oficiální dopisy. "Příslušné právní předpisy těchto členských států však dosud nejsou se směrnicí v souladu," uvedla komise. Pokud dá soud postoji komise za pravdu, může rozhodnout o finančním postihu země, a to buď paušální částkou, nebo opakovaným penále do doby, než bude situace napravena.
Podle MPO novelu zákona o hospodaření energií projednala loni v listopadu legislativní rada vlády, závěrečné stanovisko ale zatím nevydala. EK Česku vytýká vadnou, nikoliv opožděnou transpozici, což podle ministerstva znamená, že v rámci prvního rozhodnutí Soudního dvora EU nemůže být uložena pokuta. Tu může uložit Soudní dvůr na návrh Komise až pokud by ze strany ČR nebylo plněno první, odsuzující rozhodnutí.
"Jsme přesvědčeni o tom, že daná fáze řízení ze strany EK a fáze legislativního procesu novely zákona o hospodaření energií znamenají, že ČR bude schopna napravit výtky EK ještě předtím, než by přistoupila k navržení sankcí a Soudní dvůr EU pak k jejich uložení," uvedl ředitel odboru evropského a mezinárodního práva MPO Lukáš Prokeš.
Unijní země mají podle směrnice o energetické náročnosti budov zavést a uplatňovat minimální požadavky u všech budov, zajistit certifikaci jejich energetické náročnosti a také povinné pravidelné inspekce topných a klimatizačních systémů. Kromě toho musejí státy zajistit, aby od roku 2021 měly všechny nové budovy "téměř nulovou spotřebu energie".
Směrnice také žádá, aby byly ve všech budovách, které často navštěvuje veřejnost, vystaveny certifikáty energetické náročnosti. To by mělo podle komise "zvýšit povědomí veřejnosti o významu účinné spotřeby energie a motivovat k renovaci budov".
Evropská unie plánuje do roku 2020 snížit roční spotřebu energie v Evropě o 20 procent. Na budovy připadají zhruba dvě pětiny celkové konečné spotřeby energie a více než jedna třetina emisí CO2 v unii.
Podle názoru EK mohou státy řádným provedením předpisů o energetické náročnosti budov do svého domácího práva dosáhnout značných úspor energie a zabránit souvisejícím emisím skleníkových plynů.
Komise dnes také Českou republiku spolu se 14 dalšími státy unie vyzvala k tomu, aby správným způsobem převedla do národního práva pravidla směrnice o energetické účinnosti a dala jim dva měsíce na reakci. Směrnice z roku 2012 zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti s cílem zajistit do roku 2020 splnění domluveného dvacetiprocentního cíle ohledně energetické účinnosti. Všechny země EU musejí využívat energii účinněji ve všech fázích, od výroby až po konečnou spotřebu.
Do Česka a dalších pěti zemí EU dnes také zamířilo "odůvodněné stanovisko", připomínající potřebu do národních zákonů převést unijní pravidla týkající se jakosti benzinu a motorové nafty a podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů. Ta má snížit riziko nepřímé změny ve využívání půdy spojené s výrobou biopaliv, tedy když farmáři začnou místo plodin pro potravinářství či krmné účely pěstovat plodiny k výrobě biopaliv.
Související
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
evropská komise , Česká republika , Energetické štítky , Ekologie , ministerstvo průmyslu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vance do Švýcarska neletí. Dnešní mírové rozhovory s Íránem byly na poslední chvíli zrušeny
před 2 hodinami
Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste
před 3 hodinami
Tropy i bouřky. Počasí do konce týdne bude typicky letní
včera
Na Hradě budou k vidění korunovační klenoty. První uvidí výstavu školáci
včera
Čechům se vzdálil postup ze skupiny. Pasivitou ztratili nadějně rozehraný zápas s JAR
včera
Víkendová předpověď počasí slibuje i bouřky. Hrozit mají i v úvodu dalšího týdne
včera
Olomouc se rozloučila se statečnou Mašínovou. Bratr z USA nepřijel
včera
Smír ukončil spor ohledně filmu Sbormistr. Dohodu potvrdil soud
včera
Novinky o počasí. Meteorologové aktualizovali výstrahu před vedry
včera
V Bruselu se jedná o Ukrajině. Rutte poslal Rusku rázný vzkaz, USA ocenily evropskou podporu Kyjeva
včera
Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval
včera
Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína
včera
Pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva, prohlásil Zelenskyj po masivním útoku na ruskou rafinérii
včera
USA jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést blokádu Íránu
včera
Hegseth ostře zkritizoval evropské spojence. Pentagon přehodnotí přítomnost amerických sil v Evropě
včera
Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě
včera
Tálibán zakázal mobilní telefony
včera
Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky
včera
Memorandum o porozumění. Co obsahuje čtrnáctibodový dokument podepsaný Trumpem i Íránem?
včera
Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou dohodu, která má podle jeho slov odvrátit hrozbu celosvětové hospodářské deprese. Podle vyjádření vysokých představitelů Spojených států přináší tento krok zemi zásadní úspěch, přestože obsahuje citelné politické i finanční ústupky vůči Teheránu. Cílem ujednání je mimo jiné znovu plně otevřít Hormuzský průliv.
Zdroj: Libor Novák