Makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov dnes s velvyslanci členských států Severoatlantické aliance podepsal v bruselské alianční centrále protokol o přistoupení své země k NATO. Dokument, který Makedonii otevírá cestu k tomu, aby se stala třicátým členem aliance, musí ještě ratifikovat parlamenty všech států NATO.
Očekává se, že schvalovací proces potrvá možná až rok. Jako první podle médií protokol ratifikují Atény, učinit by tak mohly již tento pátek.
Today is a historic day. All #NATO Allies have signed the Accession Protocol with ??, which will bring more security & prosperity to the whole region. I look forward to the day when 30 flags will fly outside NATO HQ. pic.twitter.com/trPtvsn3MD
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) 6. února 2019
Skopje o členství v NATO usilovala řadu let, kvůli sporu o název země právě s Řeckem byly ale její snahy neúspěšné. Rozepře byla vyřešena dohodou až loni v červnu. Název Makedonie, který bývalá jugoslávská republika používala od roku 1991, část řecké politické scény pokládá za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Řešením se tak stalo přejmenování státu na Severní Makedonii.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg rozšíření aliance o Makedonii označil za krok k posílení bezpečnosti regionu a Dimitrovovi poděkoval. "Těším se na den, kdy bude před ústředím NATO vlát 30 vlajek," řekl.
"Je to historický den a předcházela mu dlouhá cesta," prohlásil na tiskové konferenci Dimitrov. Před novináři ocenil dohodu s Řeckem a prohlásil, že ujednání se neobešlo bez ústupků obou stran.
Související
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
NATO , makedonie , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 2 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 3 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 3 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 4 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 4 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 5 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 6 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 7 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 7 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 8 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 14 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Zdroj: Matěj Bílý