Slováci zanevřeli na vlast? Důvěřují víc EU než vládě a parlamentu, ukázal průzkum

Proti loňskému březnu, kdy země čelila politické krizi po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, se důvěra ve slovenskou sněmovnu a v kabinet mezi obyvateli země pod Tatrami ale zvýšila.

Lepšího hodnocení ze strany slovenské veřejnosti v porovnání s loňským jarem se dostalo také policii, byť jí důvěřuje méně než polovina obyvatel Slovenska. V průměru za celou EU důvěryhodnost policie dosahuje 72 procent.

"Události po vraždě Kuciaka a Kušnírové stály za poklesem důvěry (v národní instituce). Zatčení podezřelých stojí i za návratem důvěry, byť nikoliv na původní hodnoty," komentoval zveřejněná data politolog Pavol Baboš.

Situaci v zemi za dobrou označilo v sondáži 47 procent respondentů, loni na jaře stejný názor mělo jen 28 procent dotazovaných.

Slováci si na evropském bloku cení hlavně volného pohybu lidí, zboží a služeb v EU, míru mezi členskými státy a také jednotné měny euro, kterou Slovensko zavedlo před deseti lety.

V souvislosti s členstvím v EU si obyvatelé Slovenska nejvíce stěžovali na životní úroveň a údajnou diktaturou unie kvůli unijní legislativě. Většina respondentů ale uvedla, že nepociťuje žádná negativa. Za největší ohrožení pro EU Slováci považují migraci, terorismus, ale i brexit.

Zhruba čtvrtina (27 procent) respondentů se podle průzkumu plánuje zúčastnit květnových voleb do Evropského parlamentu. Před pěti lety účast na eurovolbách na Slovensku dosáhla jen 13 procent, byla tak nejnižší v celé EU. Baboš upozornil, že volby do Evropského parlamentu se na Slovensku konají po přímých prezidentských volbách, které na rozdíl od eurovoleb provází intenzivní kampaň.