V Mnichově bude rušno. Na bezpečnostní konferenci dorazí stovky politiků, Babiš účast zase odvolal

Do bavorské metropole má dorazit na 35 hlav států a šéfů vlád a kolem 80 ministrů zahraničí a obrany z celého světa. Zřejmě největší pozornost bude upřena na americkou delegaci vedenou viceprezidentem Mikem Pencem, který před dvěma lety spojencům z NATO v Mnichově důrazně vzkázal, že většina z nich toho pro společnou obranu musí dělat o poznání více. Přinejmenším vůči Německu, jehož výdaje na obranu jsou stále daleko od představ USA, tuto výzvu zopakuje, je přesvědčen hlavní organizátor konference Wolfgang Ischinger.

The Munich Security Report 2019 from @MunSecConf is out now. This report features SIPRI data on multiple topics, one of which is defense spending.View the #MSCreport: https://t.co/Gce8AN30T5SIPRI's #milex report: https://t.co/2vfx7FoddbVisit: https://t.co/OiCbFcil2v#MSC2019 pic.twitter.com/Fyd1MnQteW

V Mnichově však ze Spojených států nebudou jen představitelé republikánské administrativy prezidenta Donalda Trumpa, ale také řada demokratů, od nichž mohou zaznívat o poznání jiné tóny, pokud jde o budoucnost transatlantické spolupráce. "Zatímco před deseti lety jsem si říkal, s jakými tématy mám do Mnichova nalákat senátory z USA, dnes je krizí a témat tolik, že to vůbec není problém," říká Ischinger, podle něhož delegace amerického Kongresu čítá rekordních více než 50 členů.

Na evropské straně měli Pencovi protiváhu dělat německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří chtěli ve společném projevu zdůraznit jednotu obou zemí a potažmo celé Evropské unie v době, kdy se chystá brexit. Macron ale nakonec k překvapení Berlína oznámil, že na konferenci nedorazí, aby se mohl věnovat vnitropolitickým záležitostem, především zvládnutí protestů takzvaných žlutých vest. Podle německých médií jeho krok ukazuje na rostoucí odcizení mezi Paříží a Berlínem.

Symbolizovat jednotu Evropy alespoň v obranné oblasti tak mají německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová a její britský protějšek Gavin Williamson, kteří společně konferenci zahájí. Očekává se od nich potvrzení, že i po vystoupení Británie z EU budou obě strany úzce spolupracovat v obranných a bezpečnostních otázkách. Na konferenci se samozřejmě budou probírat i další aspekty brexitu.

To nejzajímavější přitom dost možná zazní v některém z jednání na jejím okraji, která jsou pro mnohé účastníky ještě výrazně důležitější než samotná konference. Očekává se, že letos se na nich politici a diplomaté vedle brexitu budou věnovat i situaci ve Venezuele nebo konfliktům v Sýrii a na východě Ukrajiny, k níž by se mohlo uskutečnit i jednání v normandském formátu. Několik bilaterálních schůzek bude čekat i Petříčka.

#AVÍZOMZV: Ministr @TPetricek bude 16. a 17. 2. 2019 zastupovat ČR na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde vystoupí v panelu s názvem „Může se Evropa sama ubránit v éře velké mocenské konkurence? Budování schopnosti kontinentu jednat v 21. století“. → https://t.co/bFc5f8GCtn

Původně se konference měl zúčastnit také Babiš. Mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová ČTK řekla, že to zvažoval. Nakonec má ale dovolenou, která mu skončí o víkendu. Už loni Babiš účast na akci těsně před jejím začátkem ze zdravotních důvodů zrušil.

Vedle evropských politiků, k nimž patří i řada členů německé vlády nebo šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, bude mít v Mnichově tradičně silné zastoupení Rusko vedené ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Oproti předchozím letům na konferenci posílí Čína, která na ni poprvé vyšle člena politbyra komunistické strany. Výraznější zastoupení bude letos mít i Afrika, odkud se očekává například egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí.

Kapacitně už podle šéfa konference Ischingera akce, která počítá s celkem 600 hosty, naráží na úplné hranice. I to je ale podle něj důkazem, jak je v dnešní době plné krizí a konfliktů důležitá podobná akce, na níž si i představitelé soupeřících režimů mohou promluvit. "Situace ve světě je taková, že kdybychom konferenci neměli, tak bychom si ji snad museli vymyslet," míní.