Další porážka Mayové. Parlament ji odmítl podpořit

Britská Dolní sněmovna dnes odmítla podpořit premiérku Theresu Mayovou v její snaze upravit v brexitové dohodě podmínky takzvané irské pojistky, která má předejít zavedení přísné pozemní hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem po britském odchodu z EU. Na dohodě včetně pojistky se Mayová už dříve domluvila s Evropskou unií, britský parlament ale dokument na konci ledna odmítl a premiérka se teď snaží ujednání s EU pozměnit. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn k dnešnímu hlasování poznamenal, že Mayová nemá v parlamentu pro svůj plán většinu. Premiérčin úřad následně Corbyna obvinil, že prosazuje stranické zájmy na úkor budoucnosti země, a uvedl, že vláda se bude dál snažit dosáhnout změn v irské pojistce.

"Vláda bude v této věci s EU pokračovat, aby zajistila, že odejdeme podle plánu 29. března," uvedl tiskový mluvčí úřadu premiérky. Zároveň sdělil, že ministerská předsedkyně je stále přesvědčena, že konzervativní poslanci chtějí, aby dosáhla změn v podmínkách dohody. Dodal, že tito zákonodárci dnes hlasovali proti usnesení, protože se obávali možnosti vyškrtnutí brexitu bez dohody z možných řešení.

Hlasování o usnesení britská média předem označovala jako symbolické potvrzení, aby šéfka kabinetu dál usilovala o změny podmínek irské pojistky. Dnešní porážka je pro Mayovou nepříjemná, a to i vzhledem k tomu, že se premiérka snaží unii ukázat, že její aktuální strategie má v dolní komoře parlamentu podporu stabilní většiny.

Usnesení podpořilo 258 zákonodárců, proti jich bylo 303. Labouristický poslanec David Lammy dění v parlamentu s odkazem na dnešní svátek svatého Valentýna označil za valentýnský masakr a za zničující verdikt pro premiérčin brexitový plán.

Ještě před hlasováním kritizovali usnesení euroskeptičtí zákonodárci ze skupiny European Research Group (ERG). Vadila jim pasáž o podpoře stanovisek, která vyjádřila Dolní sněmovna 29. ledna. Poslanci se totiž tehdy vedle odmítnutí takzvané irské pojistky zároveň postavili proti brexitu bez dohody. Zákonodárci z ERG se nakonec rozhodli, že se dnes hlasování zdrží. Později to sice označili za zbytečný krok, ale část z nich nakonec skutečně nehlasovala.

Irská pojistka, která má zabránit vzniku klasických hraničních kontrol mezi Irskou republikou a Severním Irskem, se stala sporným bodem britské politiky. EU a také Británie si udržení pohraničního režimu bez kontrol přejí, ale řada britských poslanců kritizuje podmínky pojistky, která by měla být použita v případě, že se Londýn a Brusel během přechodného období nedohodnou na jiném řešení. Navržený pojistný mechanismus podle nich představuje riziko dlouhodobého připoutání Spojeného království k unijním strukturám i po brexitu.

Parlament dnes také odmítl návrh opozice, aby se do 27. února hlasovalo o upravené brexitové dohodě. Zamítl i návrh Skotské národní strany (SNP), která žádá tříměsíční odklad termínu vystoupení Británie z Evropské unie. O návrhu, aby vláda do sedmi dnů předložila analýzu dopadu brexitu bez dohody na podnikání a obchod se nakonec nehlasovalo, protože se ho autorka, prounijní konzervativní poslankyně Anny Soubryová, rozhodla stáhnout.

Související

Více souvisejících

Brexit Londýn Velká Británie

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Odpálení rakety ATACMS.

Čím může Kyjev útočit v Rusku? Chlouba americké armády ATACMS je víc než jen zbraní

ATACMS, neboli Army Tactical Missile System, je pokročilý balistický raketový systém vyvinutý společností Lockheed Martin. Tento systém slouží především k přesným úderům na dlouhé vzdálenosti a je určen k ničení strategických cílů, jako jsou velitelská stanoviště, letiště, sklady munice nebo nepřátelská dělostřelectva. ATACMS se stal klíčovou součástí arzenálu Spojených států a jejich spojenců díky své spolehlivosti, flexibilitě a vysoké ničivé síle. 

před 1 hodinou

Tomáš Dvorský

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní progresivismu, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Jak mohou údery raketami ATACMS v Rusku změnit průběh války?

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket ATACMS pro útoky na ruském území může mít zásadní dopady na průběh války a na budoucí politiku Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Tento krok přichází ve chvíli, kdy do Bidenova odchodu z úřadu zbývají jen dva měsíce a objevují se obavy, že Trumpova administrativa by mohla přerušit nebo výrazně omezit americkou podporu Kyjevu, uvedl server BBC.

před 3 hodinami

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Zelenského vymodlené rakety zkomplikují válku. Povolení k užití ATACMS v Rusku je Bidenovo dědictví Trumpovi

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.

včera

Joe Biden

Biden povolil Ukrajině použití amerických zbraní na území Ruska

Prezident USA Joe Biden udělil Ukrajině povolení využívat výkonné americké zbraně dlouhého doletu přímo na ruském území. Toto rozhodnutí, které podle vysoce postaveného amerického úředníka přichází ve chvíli, kdy Rusko posiluje svou obranu a využívá severokorejské vojáky, představuje zásadní posun v americké strategii vůči válce na Ukrajině. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?

Známé rčení, že „když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu“, vystihuje nejen ekonomický vliv USA, ale také dopad zahraniční politiky Spojených států, zvláště v éře Donalda Trumpa. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ (America First) slibuje izolacionismus, přehodnocení spojenectví a výrazné změny v globálních vztazích, což nutí světové lídry hledat nové strategie. Uvádí to analýza serveru CNN.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.

včera

Rusko, ilustrační foto

Temná stránka války na Ukrajině: Veteráni v Rusku prolévají krev, společnost se jich bojí

Irina zažila noční můru, když byla napadena v ruském městě Artyom na Dálném východě mužem, který se představil jako veterán "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Když se vracela domů z večerní zábavy, útočník ji kopal a bil berlou s takovou silou, že ji o ni zlomil. Při příjezdu policie muž předložil dokumenty potvrzující jeho službu na Ukrajině a prohlásil, že díky svému nasazení mu nic nehrozí.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko tlačí Ukrajinu do kouta. Samo ale čelí vážným problémům

Ukrajina čelí dalším problémům v době, kdy Rusko pokračuje v získávání taktických výhod na klíčových místech východní a jihovýchodní fronty, přičemž stále podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Současně Moskva připravuje protiútok v ruské Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal jediný významný vojenský úspěch. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zde Rusko soustředilo téměř 50 tisíc vojáků, mezi nimiž jsou i čerstvě nasazení severokorejští vojáci.

včera

Rusko v noci provedlo největší útok za celý podzim. Zasáhlo obytné budovy i obchody, Kyjev sčítá mrtvé

Rusko zahájilo v noci největší koordinovaný útok na Ukrajinu od začátku září. Celá země se ocitla pod varováním před vzdušnými nálety, když Rusko vypustilo desítky dronů a raket z různých míst. Uvedl to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy