Švédská aktivistka bránila deportaci Afghánce, soud jí vyměřil trest

K pokutě 3000 švédských korun (7360 Kč) byla dnes ve Švédsku odsouzena mladá aktivistka Elin Erssonová, která loni v červenci v letadle bránila vyhoštění odmítnutého žadatele o azyl z Afghánistánu. Soud shledal ženu vinnou z porušení leteckého zákona. Informoval o tom švédský list Aftonbladet.

Erssonová loni v létě nastoupila do letadla společnosti Turkish Airlines, které mělo z jihošvédského Göteborgu zamířit do Istanbulu. Jejím cílem bylo zabránit letadlu ve startu a znemožnit tím deportaci mladého Afghánce. I když brzy zjistila, že mladík na palubě není, rozhodla se zahájit svůj protest, neboť v letadle byl jiný odmítnutý žadatel o azyl z Afghánistánu. Později se ukázalo, že tento muž nemá čistý trestní rejstřík.

Aktivistka si přes opakované výzvy palubního personálu odmítla sednout na své místo. Letadlo přitom nesmí vzlétnout, dokud všichni pasažéři nesedí. Svou akci Erssonová natáčela po celou dobu na mobilní telefon a přenášela ji živě na facebook. U některých pasažérů se její čin setkal s pochopením, jiné rozhořčil. Palubní personál odmítl proti aktivistce zasáhnout násilím a nakonec nechal ji i 52letého afghánského běžence vystoupit.

Na videonahrávce pořízené mobilním telefonem, která má již 14 milionů zhlédnutí, Erssonová vysvětlila, že nesouhlasí s migrační politikou Švédska, jež podobně jako řada evropských zemí hodnotí žádosti Afghánců o azyl i podle místa, kde žijí. Některé oblasti Afghánistánu považuje švédská vláda za bezpečné a běžence tam vrací.

"Ve Švédsku nemáme trest smrti, ale deportace do země, ve které je válka, může smrt znamenat," vysvětlila loni Erssonová pohnutky svého činu.

Podle švédského tisku byli mezitím oba Afghánci - mladší, kvůli kterému do letadla Erssonová původně nastoupila, i starší, kterého nakonec svou akcí před deportací načas uchránila - do své vlasti deportováni.

Státní zastupitelství dospělo k závěru, že Erssonová porušila letecký zákon, a požadovalo pro ni dva týdny vězení. Okresní soud v Göteborgu ale dnes uvedl, že nepovažuje trest odnětí svobody za relevantní. "Čin není tak závažný, pokuta je dostatečný trest," citoval vyjádření soudu švédský deník Expressen.

Švédka svou vinu před soudem odmítla. Trvá na tom, že žádný zločin nespáchala, neboť svůj protest zahájila ještě na zemi, a ustanovení leteckého zákona se tak na ni nevztahuje. Erssonová rovněž zdůraznila, že svým činem chtěla pomoci člověku v nouzi. To ale dnes soud odmítl.

V roce 2015 přijalo Švédsko rekordních více než 163.000 žadatelů o azyl, což je z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Švédská vláda následně označila situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila.

Související

Jens Stoltenberg, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Jaderné zbraně na hrancích s Ruskem? Stoltenberg prozradil jeho plány do budoubna

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal Švédsko jako 32. člena Aliance krátce před plánovaným ceremoniálem vztyčení švédské vlajky před budovou sídla NATO v Bruselu v pondělí. Společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem potvrdili, že NATO nemá v plánu umístit stálé základny ani jaderné zbraně ve Švédsku.

Více souvisejících

Švédsko Elin Erssonová (aktivistka) uprchlíci deportace

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy