Sestra Kuciaka promluvila: Jan o své vraždě žertoval, čekal spíše výbuch auta

Kuciakovu sestru Marii vyzpovídali novináři deníku Nový čas v jejím bytě v Nitře. „Z Majky jednak vyzařuje klid a síla, ale i obrovské utrpení, kterým si prošla. Na otázky odpovídá vyrovnaně, ale z jejího hlasu je stále cítit velký smutek...“ popisuje novinář, jak rozhovor probíhal.

To, jak se Slovensko za rok od vraždy jejího bratra změnilo, se prý těžko hodnotí - hlavně proto, že věc nevnímá objektivně. Lidé se ale podle ní začali více zajímat o politiku a o nové kauzy. Přesto se bojí, že tento zájem zase opadne, protože lidi mají i své problémy.

„Můj život a život celé rodiny se změnil od základů. To se ani nedá popsat ... Když mi předtím dával Janko číst nějaké své články a nutil mě zajímat se o to, co se děje, tak jsem to většinou brala na lehkou váhu. Říkávala jsem, že co z toho, když napíše článek, tři dny bude kolem toho haló a pak se to znovu vrátí do zaběhnutých kolejí. Nyní se zajímám o vše, co se děje, neustále čtu nové články a sleduji souvislosti, které vycházejí na povrch,“ vysvětluje.

Jan byl nejstarší z Mariiných sourozenců a tak prý byl i nejrozumnější. „Já s bratrem Jožkou jsme byli takoví hádavý puberťáci, zatímco Janko byl ten rozumný a klidný typ. Když jsem skončila zdravotní vysokou školu, tak jsem s Martinkou a s Jankem dva roky bývala zde v Nitře. Měli pronajatý dvoupokojový byt a v něm volný pokoj, kde mě nechali,“ popisuje. Když se pak přestěhovali do domu ve Velké Mači, tak jim tam rodina chodila pomáhat. K psaní prý tíhl už od puberty, psal básně i jiné texty. Přesto začal studovat technickou univerzitu v Bratislavě, tam se mu ale moc nelíbilo. „Chodil ze školy zničený a vícekrát mi říkal, že s tím chce skončit, ale je mu líto rodičů, protože i když jsme neměli moc peněz, ve studiu nás vždy podporovali. Zejména kvůli nim s tím nechtěl jen tak skončit. Pak si i naši všimli, že tam není šťastný. Nakonec tedy na technické univerzitě skončil, rok brigádničil v Německu a pak se přihlásil na žurnalistiku do Nitry,“ popisuje sestra mrtvého novináře.

Když začal psát o choulostivých tématech, o korupci, propojení pofidérní podnikatelů na politiky, nejprve se prý nebála. Pak ale přišlo vyhrožování od podnikatele Mariána Kočnera. „V ten den jsem byla s Jankem u nich v Mači. Pustil mi tu nahrávku a mně proběhlo hlavou, že toto je asi vážně dost nebezpečné. Janko to však zlehčoval, že vždyť jsme na Slovensku, zde se takové věci nedějí, nic se mu nestane. Maximálně mu vybuchne auto a to má i tak staré, takže v podstatě se nemám čeho bát,“ uvedla Maria, jak její bratr žertoval.

Na den, kdy se dozvěděla, že Jan zemřel, nezapomene. „Vím, že to byla neděle. Přes den jsem byla v práci a když jsem odpoledne volala s maminou, tak mi řekla, že Janko se jí neozývá. Já byla kontaktu více s Martinkou než s Jankem, protože jsme spolu řešili svatební šaty a jiné věci ohledně jejich svatby. Dokonce ještě v ten večer, když je zavraždili, jsme si spolu psali, protože jsme je chtěli přes víkend s přítelem navštívit. Řekla mi, že toho mají hodně a že o víkendu jedou na předmanželskou nauku do Bratislavy, že tam nebudou brát telefony a že se v neděli večer ozvou,“ vzpomíná.

Pak její matka zavolala matce Martiny a ta v neděli zalarmovala policii. „Jelikož jsem bydlela nejblíž, šli jsme se tam i s přítelem podívat. Když jsme tam přišli, už tam byly policisté, dům byl zapáskovaný a nikdo nám nechtěl říct, co se děje,“ popisuje. Vrah ovšem Jana a Martinu zastřelil už v neděli. „nebylo nic neobvyklého, že jsme s Jankem nebyli i 3-4 dny v kontaktu. Řešili práci, do toho dům, svatbu ... Když toho měli opravdu hodně, někdy se stalo, že se neozvali a my jsme je nechtěli otravovat,“ říká Maria.

Zpočátku prý byla skeptická a nevěřila, že se případ jejího bratra někdy vyřeší. „Nyní v celé objasnění případu věřím více než na začátku, ale myslím si, že k dopadení opravdových objednavatelů vraždy je ještě dlouhá cesta. Ještě se ukáže, nakolik mají policisté při vyšetřování volné ruce,“ říká. V nejtěžších chvílích jí a jejím blízkým pomohla rodina. A navíc jsou stále v kontaktu i s rodinou Martiny.

Veřejně poděkovala sousedům za to, že se pěkně o dům ve Velké Mači, kde k vraždě došlo, starají. „Mění před domem květiny, vybledlé fotky za nové, starají se o okolí domu. Já tam jezdím nejčastěji, když je třeba něco zkontrolovat, protože jsem nejblíže, ale snažím se tam chodit co nejméně,“ přiznává. „Nemám ráda to místo, nechci tam chodit, je to tragická připomínka. Nic dobré ani hezké nám to nepřináší a pohled na ten dům strašně bolí. Nejraději bychom byli, kdyby se ten dům zboural, a tak jsme se i dohodli. Bude tam jen tráva a pietní místo,“ dodala sestra zavražděného novináře.