Sestra Kuciaka promluvila: Jan o své vraždě žertoval, čekal spíše výbuch auta

Vražda Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové změnila celé Slovensko, Především ale poznamenala rodiny obou zastřelených mladých lidí. Sestra mrtvého novináře teď pro média promluvila nejen o dni, kdy se její rodině obrátil život vzhůru nohama.

Kuciakovu sestru Marii vyzpovídali novináři deníku Nový čas v jejím bytě v Nitře. „Z Majky jednak vyzařuje klid a síla, ale i obrovské utrpení, kterým si prošla. Na otázky odpovídá vyrovnaně, ale z jejího hlasu je stále cítit velký smutek...“ popisuje novinář, jak rozhovor probíhal.

To, jak se Slovensko za rok od vraždy jejího bratra změnilo, se prý těžko hodnotí - hlavně proto, že věc nevnímá objektivně. Lidé se ale podle ní začali více zajímat o politiku a o nové kauzy. Přesto se bojí, že tento zájem zase opadne, protože lidi mají i své problémy.

„Můj život a život celé rodiny se změnil od základů. To se ani nedá popsat ... Když mi předtím dával Janko číst nějaké své články a nutil mě zajímat se o to, co se děje, tak jsem to většinou brala na lehkou váhu. Říkávala jsem, že co z toho, když napíše článek, tři dny bude kolem toho haló a pak se to znovu vrátí do zaběhnutých kolejí. Nyní se zajímám o vše, co se děje, neustále čtu nové články a sleduji souvislosti, které vycházejí na povrch,“ vysvětluje.

Jan byl nejstarší z Mariiných sourozenců a tak prý byl i nejrozumnější. „Já s bratrem Jožkou jsme byli takoví hádavý puberťáci, zatímco Janko byl ten rozumný a klidný typ. Když jsem skončila zdravotní vysokou školu, tak jsem s Martinkou a s Jankem dva roky bývala zde v Nitře. Měli pronajatý dvoupokojový byt a v něm volný pokoj, kde mě nechali,“ popisuje. Když se pak přestěhovali do domu ve Velké Mači, tak jim tam rodina chodila pomáhat. K psaní prý tíhl už od puberty, psal básně i jiné texty. Přesto začal studovat technickou univerzitu v Bratislavě, tam se mu ale moc nelíbilo. „Chodil ze školy zničený a vícekrát mi říkal, že s tím chce skončit, ale je mu líto rodičů, protože i když jsme neměli moc peněz, ve studiu nás vždy podporovali. Zejména kvůli nim s tím nechtěl jen tak skončit. Pak si i naši všimli, že tam není šťastný. Nakonec tedy na technické univerzitě skončil, rok brigádničil v Německu a pak se přihlásil na žurnalistiku do Nitry,“ popisuje sestra mrtvého novináře.

Když začal psát o choulostivých tématech, o korupci, propojení pofidérní podnikatelů na politiky, nejprve se prý nebála. Pak ale přišlo vyhrožování od podnikatele Mariána Kočnera. „V ten den jsem byla s Jankem u nich v Mači. Pustil mi tu nahrávku a mně proběhlo hlavou, že toto je asi vážně dost nebezpečné. Janko to však zlehčoval, že vždyť jsme na Slovensku, zde se takové věci nedějí, nic se mu nestane. Maximálně mu vybuchne auto a to má i tak staré, takže v podstatě se nemám čeho bát,“ uvedla Maria, jak její bratr žertoval.

Na den, kdy se dozvěděla, že Jan zemřel, nezapomene. „Vím, že to byla neděle. Přes den jsem byla v práci a když jsem odpoledne volala s maminou, tak mi řekla, že Janko se jí neozývá. Já byla kontaktu více s Martinkou než s Jankem, protože jsme spolu řešili svatební šaty a jiné věci ohledně jejich svatby. Dokonce ještě v ten večer, když je zavraždili, jsme si spolu psali, protože jsme je chtěli přes víkend s přítelem navštívit. Řekla mi, že toho mají hodně a že o víkendu jedou na předmanželskou nauku do Bratislavy, že tam nebudou brát telefony a že se v neděli večer ozvou,“ vzpomíná.

Pak její matka zavolala matce Martiny a ta v neděli zalarmovala policii. „Jelikož jsem bydlela nejblíž, šli jsme se tam i s přítelem podívat. Když jsme tam přišli, už tam byly policisté, dům byl zapáskovaný a nikdo nám nechtěl říct, co se děje,“ popisuje. Vrah ovšem Jana a Martinu zastřelil už v neděli. „nebylo nic neobvyklého, že jsme s Jankem nebyli i 3-4 dny v kontaktu. Řešili práci, do toho dům, svatbu ... Když toho měli opravdu hodně, někdy se stalo, že se neozvali a my jsme je nechtěli otravovat,“ říká Maria.

Zpočátku prý byla skeptická a nevěřila, že se případ jejího bratra někdy vyřeší. „Nyní v celé objasnění případu věřím více než na začátku, ale myslím si, že k dopadení opravdových objednavatelů vraždy je ještě dlouhá cesta. Ještě se ukáže, nakolik mají policisté při vyšetřování volné ruce,“ říká. V nejtěžších chvílích jí a jejím blízkým pomohla rodina. A navíc jsou stále v kontaktu i s rodinou Martiny.

Veřejně poděkovala sousedům za to, že se pěkně o dům ve Velké Mači, kde k vraždě došlo, starají. „Mění před domem květiny, vybledlé fotky za nové, starají se o okolí domu. Já tam jezdím nejčastěji, když je třeba něco zkontrolovat, protože jsem nejblíže, ale snažím se tam chodit co nejméně,“ přiznává. „Nemám ráda to místo, nechci tam chodit, je to tragická připomínka. Nic dobré ani hezké nám to nepřináší a pohled na ten dům strašně bolí. Nejraději bychom byli, kdyby se ten dům zboural, a tak jsme se i dohodli. Bude tam jen tráva a pietní místo,“ dodala sestra zavražděného novináře.

Související

Eduard Heger

Hegerova vláda vyjádřila lítost nad vraždou Kuciaka a utrpením lidí v komunismu

Slovenská vláda dnes svými usneseními vyjádřila lítost nad vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové z roku 2018 a také nad utrpením lidí po nástupu komunistů k moci v Československu v roce 1948. Kabinet premiéra Eduarda Hegera tak učinil u příležitosti výročí obou událostí, které připadají na tyto dny.
Ján Kuciak

Kauza Kuciakovy vraždy není soudy uzavřena ani po pěti letech

Ani pět let od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka soudy na Slovensku neukončily proces se zbylými dvěma z původně pěti obžalovaných v tomto případu, ve kterém už byl k dlouholetému trestu vězení pravomocně odsouzen kromě jiných vrah Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. 

Více souvisejících

vražda slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka (26. 2. 2018) ,  Ján Kuciak ,  Martina Kušnírová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 4 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 5 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 7 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 13 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 14 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy