Odložení brexitu? Mayová čelí nátlaku, poslanci vyrukovali s novým návrhem

Britská premiérka Theresa Mayová čelí stále většímu tlaku na odklad odchodu Británie z EU, pokud se nepodaří dosáhnout dohody o něm, napsal dnes server BBC. Podle něj se několik umírněných konzervativních poslanců chystá ve středu v parlamentu předložit návrh, aby byl brexit odložen o dva měsíce, pokud nebude schválena dohoda o odchodu z EU do 13. března.

Podle serveru BBC se skupina konzervativních poslanců, vedená Andrewem Percym a Simonem Hartem, chystá navrhnout dodatek, v němž chce požadovat odklad brexitu do 23. května, pokud nebude schválena dohoda do 13. března. Už minulý týden naznačili tři ministři britské vlády, že by odklad mohli podpořit, aby zabránili odchodu Británie z EU 29. března bez dohody.

#Brexit looks set to become the yardstick by which all political disasters are measured. Rather like the Titanic is the yardstick for maritime disasters.A byword for dishonesty, incompetence & chaos."OK, it's pretty bad," people will say. "But it's not exactly Brexit, is it?"

— Cornwall for Europe #FBPE (@Cornwall4EU) 24. února 2019

Podle BBC by návrh dodatku měl být alternativou návrhu labouristické poslankyně Yvette Coperové a konzervativce Olivera Letwina, který by umožnil poslancům umožnil převzít kontrolu celého brexitového procesu a v případě absence dohody rovněž do 13. března by předpokládal delší odklad brexitu.

Návrh konzervativců Percyho a Harta by kromě jasně stanoveného časového rámce předpokládal, že kontrola nad celým procesem zůstane vládě. Jeho navrhovatelé předpokládají, že by mohl získat podporu poslanců, kteří by radikálnější návrh Cooperové a Letwina podpořili jen v krajním případě.

V neděli britská premiérka novinářům řekla, že odloží hlasování o nové podobě brexitové dohody. Zatímco původně jí měla předložit parlamentu ve středu 27. února, v neděli uvedla, že tak učiní do 12. března, tedy pouhých 17 dní před očekávaným odchodem země z EU. Podle ní je ale brexit s dohodou 29. března stále možný a její vláda na takovém scénáři pracuje.

Oznámení o odkladu vyvolalo nejen kritiku labouristické opozice, ale i představitelů průmyslu a obchodu, kterým vadí nejistota kolem odchodu země z EU.

A parliamentary vote on March 12th for something that’s meant to take effect on March 29th.17 days’ notice for businesses, employees, investors and communities on what may be the biggest economic and trading change they face in a generation. Unbelievable. #Brexit

— Adam Marshall (@BCCAdam) 24. února 2019

Mayová o odkladu mluvila cestou do egyptského Šarm aš-Šajchu, kde se má dnes na okraj summitu EU a Ligy arabských států setkat mimo jiné s kancléřkou Angelou Merkelou.

Mayová odklad brexitu zatím odmítá. V neděli ale napsal web The Telegraph, že Mayová ve svých plánech dalšího postupu zvažuje až dvouměsíční odklad brexitu. Také BBC dnes s odvoláním na zdroje z vlády uvedl, že Mayová nakonec na odklad možná přistoupí.

V Egyptě by se měla Mayová dnes setkat i s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, uvedl na twitteru jeho mluvčí. Další rozhovory o dohodě s EU by měl dnes vést v Bruselu i britský ministr pro brexit Steve Barclay.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Velká Británie Labouristická strana (VB) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

před 10 hodinami

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

před 11 hodinami

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

před 14 hodinami

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

včera

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci statisíců Libanonců

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci, který se týká celého jižního předměstí Bejrútu, známého jako Dahíja. Tato oblast je považována za baštu hnutí Hizballáh a odhady počtu jejích obyvatel se pohybují mezi 300 000 až 700 000 lidmi. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy izraelské obranné síly (IDF) nařídily útěk obyvatelům takto rozsáhlých částí libanonského hlavního města; dříve se příkazy týkaly pouze konkrétních budov určených k náletu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy