Vědec Mistrík zaskočil Slovensko. Vzdal se kandidatury na prezidenta, patřil k favoritům

Jeden z favoritů nadcházejících přímých prezidentských voleb na Slovensku, vědec Robert Mistrík, se vzdal kandidatury. Zároveň podpořil jinou kandidátku Zuzanu Čaputovou, jejíž popularita podle posledních průzkumů veřejného mínění roste. Mistrík i Čaputová se již dříve vymezili vůči nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která před volbou hlavy státu podporuje Maroše Šefčoviče. Místopředseda Evropské komise Šefčovič byl podle dosavadních sondáží nejpopulárnějším ze všech uchazečů. Nejnovější průzkum ale favorizuje Čaputovou, kterou v kandidatuře podpořil i úřadující prezident Andrej Kiska.

"Jednoznačně vyjadřuji podporu Zuzaně Čaputové. Podle průzkumů, které budou zveřejněny v nejbližších dnech, nastal čas udělat tento důležitý krok," oznámil dnes Mistrík po boku Čaputové na tiskové konferenci, na které ohlásil odstoupení z voleb.

"Děkuji za projev velkorysosti, který ve slovenské politice není vůbec běžný. Je výjimečné, že někdo povýší společenský zájem nad svůj vlastní," uvedla v reakci Čaputová.

Veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) po Mistríkově oznámení zveřejnil výsledky sondáže agentury Median, podle kterých se Čaputová dostala na první místo popularity prezidentských kandidátů s podporou 23,5 procenta před Šefčovičem (20,5 procenta) a Mistríkem (15 procent). Vypracování průzkumu agentuře zadal RTVS.

Prezident Kiska, jemuž pětiletý mandát skončí v polovině června a který se o znovuzvolení neuchází, také podpořil Čaputovou. "Od začátku prezidentské kampaně jsem byl přesvědčen, že hlasy slušného a spravedlivého Slovenska se musí spojit za jedním silným kandidátem respektive kandidátkou. Podporuji Zuzanu Čaputovou. Bude dobrou prezidentkou Slovenské republiky," uvedl v tiskovém prohlášení Kiska.

Čaputová se na katolickém Slovensku netají svými liberálními postoji. Dříve se například vyslovila pro možnost adopcí dětí páry stejného pohlaví. Slovensko přitom dosud nezavedlo ani registrovaná partnerství homosexuálů. Pětačtyřicetiletá Čaputová je místopředsedkyní neparlamentní strany Progresivní Slovensko. Jako právnička a občanská aktivistka se v minulosti dostala do povědomí veřejnosti dlouholetým a úspěšným bojem proti projektu nové skládky odpadů v Pezinoku u Bratislavy.

Podle většiny dřívějších průzkumů skončil Mistrík v žebříčku popularity kandidátů na druhém místě před třetí Čaputovou, která ale Mistríkův náskok postupně ztenčovala. Za Mistríkem stála nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita, která po jeho oznámení o odstoupení z voleb v tiskové zprávě vyjádřila podporu Čaputové. Podobně reagoval i šéf druhé nejsilnější opoziční strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič.

První kolo voleb hlavy státu na Slovensku se uskuteční 16. března. O dva týdny později je naplánováno rozhodující druhé kolo voleb, do kterého by se po odstoupení Mistríka mohli dostat Šefčovič a Čaputová.

Slovensko od vzniku státu v roce 1993 nemělo v čele státu ženu. V roce 2009 v rozhodujícím druhém kole prezidentských neuspěla socioložka a pozdější premiérka Iveta Radičová proti úřadující hlavě státu Ivanu Gašparovičovi, který obhájil mandát na další pětileté období. Gašparoviče tehdy podporoval i Směr-SD.

Mistrík není prvním z původně 15 kandidátů na funkci hlavy státu, který odstoupil z voleb. Minulý týden tak učinil šéf neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt, který měl ale jen nízkou podporu voličů. Menyhárt současně podpořil v prezidentské kandidatuře Mistríka.

Související

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Slovenští vědci vyvinuli test na koronavirus, věnují ho státu

Slovenští vědci vyvinuli přesný test na koronavirus a připravují výrobu 100.000 kusů, které věnují Slovensku. Novinářům to dnes řekl biochemik a člen stálého krizového štábu zřízeného kvůli pandemii choroby covid-19 Robert Mistrík. Podle Mistríka by testy od slovenských vědců měly v průběhu tří týdnů získat příslušné certifikáty. Jde o takzvané PCR testy, které zjišťují ribonukleovou kyselinu (RNA) koronaviru a které Slovensko dosud dováželo.
Bratislava

Prezidentská kampaň na Slovensku byla nejdražší v historii. Kolik utratila Čaputová?

Slovensko před březnovými prezidentskými volbami zažilo podle nevládní organizace Transparency International Slovensko (TIS) nejdražší předvolební kampaň kandidátů na funkci hlavy státu. TIS v analýze odhadla, že celkové náklady se vyšplhají až k hranici 3,5 milionu eur (87,5 milionu korun). Při předchozí volbě hlavy státu před pěti lety náklady na kampaň mohly podle TIS dosáhnout částky do tří milionů eur (77,1 milionu korun).

Více souvisejících

Robert Mistrík ,  Prezident SR ,  volby na Slovensku ,  Maroš Šefčovič ,  Zuzana Čaputová ,  Slovensko

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 3 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 4 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 6 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 12 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 14 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy