Dva týdny do prezidentských voleb na Slovensku: Čaputová vede, soupeřům nahání strach

Ani zmiňovaná podpora by však patrně nestačila ke zvolení hlavou státu již v prvním kole. Podle dřívějšího rozhodnutí volební komise se totiž kandidát stane prezidentem hned v prvním kole pouze v případě, že získá hlasy většiny všech registrovaných voličů.

Slovenská televize Markíza ve čtvrtek zveřejnila výsledky sondáže agentury Focus, podle které Čaputovou podporovalo 44,8 procenta ze skupiny již rozhodnutých dotázaných voličů.

Phoenix zas "řádí" i v SK. Volby 2016 měl odchylku přes 4 p.b. na stranu a největší 11 p.b. (Sieť). Teď mají agentury (AKO, Focus, MEDIAN) Čaputovu na 30-40, Šefčoviče 20-30 a Harabina ca 10. U Phoenixu vede Šefčovič, Harabin má skoro stejně jako Čaputová.https://t.co/tnEWWGGmJv pic.twitter.com/olURyLGZXW

"Očekávám, že poslední zveřejněná čísla naplní mocné strachem. Není to ovšem strach ze mě. Je to strach z nás všech, z toho, kolik lidí se spojuje, aby mě v souboji o spravedlivější Slovensko podpořilo," uvedla v tiskové zprávě Čaputová, která na dnešek plánovanou tiskovou konferenci zrušila. Její volební tým to zdůvodnil pracovním programem kandidátky.

Pětačtyřicetiletá místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko Čaputová se již dříve vymezila vůči nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Směr-SD v prezidentských volbách podporuje místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, který ještě na začátku únoru v průzkumech popularity vedl.

V nejnovějším průzkumu AKO získal Šefčovič 16,7 procenta, Focus mu naměřil 22,1 procenta. Šefčovič v kampani vystupuje i na mítincích Směru-SD k Mezinárodnímu dni žen, byť se označuje za nezávislého a nadstranického kandidáta. Směr-SD, který Šefčovičovi prezidentskou kandidaturu nabídl, mu také část kampaně financuje.

Popularita Čaputové v uplynulých měsících rostla. Výrazně jí přitom pomohlo odstoupení původního spolufavorita voleb, vědce Roberta Mistríka, který se dříve v tomto týdnu vzdal kandidatury ve prospěch Čaputové. Poslední průzkumy agentur Focus a AKO už Mistríka nezahrnovaly. Z nynějšího celkového počtu 13 uchazečů o vrcholnou funkci mají v obou sondážích dvouciferný výsledek kromě Čaputové a Šefčoviče také kontroverzní soudce slovenského nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti Štefan Harabin.

Čaputová se na katolickém Slovensku netají svými liberálními postoji. Mimo jiné se například vyslovila pro možnost adopcí dětí páry stejného pohlaví. Slovensko přitom dosud nezavedlo ani registrované partnerství homosexuálů. Za liberální názory ve zmiňované oblasti Čaputovou již na sociální síti kritizoval například místopředseda Směru-SD Juraj Blanár. V čele Slovenska od jeho vzniku v roce 1993 nikdy nestála žena.

Podle slovenské ústavy je v prvním kole zvolen prezidentem kandidát, který získá platné hlasy nadpoloviční většiny oprávněných voličů. Někteří ústavní právníci již dříve uvedli, že jde o většinu všech voličů, tedy nejen těch, kteří se dostaví k volbám. Stejný názor vyslovila v roce 2009 tehdejší ústřední volební komise.

Závazný výklad zmíněného článku ústavy by mohl poskytnout ústavní soud, jehož činnost je ale paralyzována od poloviny února, protože skončilo funkční období většiny jeho soudců a parlament dosud nezvolil žádné kandidáty na nové členy této soudní instituce. Od zavedení přímé volby slovenského prezidenta v roce 1999 žádný z uchazečů o prezidentský úřad nezískal v prvním kole většinu hlasů zúčastněných voličů.

Během dvou týdnů před prvním kolem výběru nové hlavy slovenského státu, které se letos uskuteční 16. března, bude na Slovensku platit moratorium na zveřejňování výsledků veřejného mínění. Právě v tomto období se přitom podle sociologů část voličů rozhoduje, koho nakonec podpoří. To potvrdily parlamentní volby v roce 2016, jejichž výsledky se lišily od dřívějších sondáží.