Francouzská policie nasadila proti žlutým vestám slzný plyn

Jen necelých 40.000 lidí se podle oficiálních údajů zúčastnilo dnes manifestací při už šestnácté protestní sobotě tzv. žlutých vest, které přes tři měsíce projevují nespokojenost s politikou prezidenta Emmanuela Macrona a jeho vlády. Pokračuje tak trvalý pokles vládních čísel o rozsahu demonstrací. Ve vícero městech vypukly střety s policií, která odpovídala použitím slzného plynu. V Paříži bylo zatčeno 33 účastníků manifestací, jeden demonstrant byl podle agentury AFP zraněn v obličeji, pravděpodobně gumovým projektilem.

První potyčky mezi demonstranty a bezpečnostními složkami se objevily v Nantes na západě Francie, kde podle televize BFM TV pochodovalo asi tisíc lidí, přičemž ne všichni na sobě měli poznávací znak v podobě reflexní vesty. Kolem 14:00 se průvod pokoušel projít menšími uličkami, avšak cestu jim zastoupili příslušníci bezpečnostních složek. Ti následně použili i slzný plyn a demonstranti se údajně do centra Nantes vydali jinou trasou.

Slzný plyn použila policie také v Alès, kde na ni předtím z davu demonstrantů létaly různé předměty, napsala AFP. Podobný scénář nastal i v Lyonu. Radikální jádro v davu zhruba 2000 lidí začalo na policisty i zde házet různé předměty, poté se ještě demonstranti snažili proniknout přes policejní zátaras do jedné z obchodních tepen města.

"Ti, co jsou i dnes v ulicích, toho nikdy nenechají, to je tvrdé jádro," řekl AFP zemědělec, který na lyonské shromáždění přijel z regionu Savojsko. "Pokud Macron ani trochu nepoleví na konci velké národní debaty, pak to zase začne ještě ve větším, obzvlášť když začne být hezky," odhadoval muž, který prý protestuje každou sobotu.

Shromáždění se konala také v Nice, ve Štrasburku či v Dijonu, kde také došlo na šarvátky. V severofrancouzském Lille pochodovalo přes 1000 lidí na akci, na kterou organizátoři zvali i sympatizanty žlutých vest z Belgie, Británie či Nizozemska.

V Paříži bylo dnes naplánováno vícero manifestací žlutých vest. Už kolem poledne se několik stovek stoupenců protivládního hnutí sešlo u Vítězného oblouku, kde zněl mimo jiné pokřik "Benalla do vězení". Jde o odkaz na bývalého Macronova bezpečnostního poradce Alexandra Benallu, který čelí obvinění, že loni na prvomájové manifestaci v Paříži v policejním převleku napadl demonstranty.

Francouzské ministerstvo vnitra uvedlo, že po celé zemi na akce žlutých vest přišlo 39.300 lidí, z toho 4000 demonstrovalo v Paříži. Minulý týden úřady hovořily o 46.600, respektive 5800 lidech. Organizátoři protestů dlouhodobě vládní čísla odmítají a dnes uvedli, že účast přesáhla 90.000 lidí. I to by ale bylo výrazně méně, než na počátku protestů v listopadu.

Prezident Macron v pátek prohlásil, že hnutí žlutých vest už velká část národa nerozumí. Účastníci manifestací ale podle AFP vkládají nemalé naděje do soboty 16. března, která má přinést první mobilizace po konci "velké národní debaty" o směřování země, kterou vláda iniciovala právě v reakci na hnutí žlutých vest.

"Velká debata byla jen na to, aby unavila hnutí, ale my nepolevíme ani trochu," řekl 64letý účastník pochodu v Lille. Tříměsíční celonárodní "konzultace", při níž mimo jiné představitelé státu včetně Macrona často diskutují s občany, má skončit v polovině března. Poté hodlá vláda měsíc vyhodnocovat podněty, které se během ní objevily.

Související

Více souvisejících

Francie demonstrace ve Francii

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Rudolf Huliak

Chráněné mouchy nebo řešení války prodlouženým víkendem. Slovenští politici v uplynulém roce perlili

Politika nemusí být vždy jen vážné a nudné řemeslo, a to dokazuje i náš východní soused, jehož politická scéna i v roce 2024 nabídla řadu momentů, nad nimiž člověk jen nevěřícně kroutil hlavou nebo se od srdce zasmál. Při příležitosti loučení se s rokem 2024 se EuroZprávy.cz rozhodly připravit výběr těch nejbizarnějších i nejkomičtějších okamžiků, které slovenská politika nabídla. 

včera

Ilustrační foto

Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa

Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.

včera

Svatava Hubeňáková

Zemřela oblíbená herečka Svatava Hubeňáková

Český filmový svět přišel o jednu ze svých nejstarších a nejváženějších hereček. Ve věku 96 let zemřela Svatava Hubeňáková, která se zapsala do povědomí diváků svými rolemi v ikonických českých filmech. Herečka odešla na věčnost den před vánočními svátky, 23. prosince, jak potvrdila její neteř Kristina Marková.

včera

Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Hrozí Západu válka? Nebezpečí eskalace konfliktu s Ruskem je reálné

Rusko by mohlo svou konvenční eskalaci v konfliktu na Ukrajině ještě významně vystupňovat. Zatímco Západ nadále poskytuje Ukrajině pokročilé zbraně a schvaluje jejich použití proti Rusku, otázka, zda Vladimir Putin skutečně naplní své hrozby odvetných opatření, vyvolává stále více pochybností, uvedl server National Interest.

včera

včera

včera

Tony Blair

Žádné volné hranice s Evropou? Nové dokumenty odhalily, co se dělo za vlády Tonyho Blaira

Nově zveřejněné vládní dokumenty odhalily, že vláda Tonyho Blaira prosadila politiku otevřených hranic pro migranty z východní Evropy, přestože proti tomu varovali někteří vysocí ministři. Tento krok, přijatý v roce 2004, umožnil občanům osmi bývalých sovětských států, včetně Polska, Litvy a Maďarska, volný přístup do Británie po jejich vstupu do Evropské unie. Uvedl to server SkyNews.

včera

včera

António Guterres

Počasí je "cestou do záhuby". Svět prožívá dekádu smrtícího horka, sledujeme klimatický rozpad v reálném čase

Svět se ocitá uprostřed „dekády smrtícího horka“, přičemž rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami, jak uvádí Organizace spojených národů. Generální tajemník OSN António Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku.

včera

včera

včera

Výhled počasí na leden. Meteorologové prozradili, jak bude

Česko čeká období, kdy by počasí nemělo vybočovat z dlouhodobého lednového průměru. Mrznout bude především v noci, zatímco ve dne mohou teploty klesat nad nulu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy