Volby v Estonsku vyhrála liberální Reformní strana, výrazně posílila i krajní pravice

Vítězem dnešních estonských parlamentních voleb se podle oficiálních konečných výsledků stala opoziční liberální Reformní strana (RE) bývalé europoslankyně Kaji Kallasové. Získala 28,8 procenta hlasů. Na druhém místě se 23 procenty skončila proruská strana premiéra Jüriho Ratase. Významně posílila krajně pravicová a euroskeptická strana EKRE, která obdržela dvakrát více hlasů než v minulých volbách a nyní je třetí nejsilnější stranou. Její vstup do koalice je ale podle agentury AFP nepravděpodobný, těžko by totiž hledala partnery.

Zhruba 40 procent registrovaných voličů v tomto nejmenším pobaltském státě využilo možnosti hlasovat od 21. února elektronicky.

Podle volební komise bude mít vítězná strana 34 mandátů z celkového počtu 101 křesel v estonském parlamentu. Estonská strana středu (EKK) premiéra Ratase obsadí 26 křesel a krajně pravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) 19 křesel.

Předvolební průzkumy v zemi, která má 1,3 milionu obyvatel a je členem NATO a Evropské unie, očekávaly těsný souboj. Střídavě slibovaly vítězství Estonské straně středu premiéra Ratase, který hlasoval na internetu ve snaze přilákat mladé voliče, a liberální Reformní straně.

Za černého koně voleb byla považována Konzervativní lidová strana Estonska, která slibovala snížit daně, brojí proti migraci a těží z nespokojenosti ve venkovských oblastech. V minulých volbách získala strana, kterou vedou otec a syn Mart a Martin Helmeovi, 8,1 procenta hlasů, což bylo sedm křesel. "Bylo by smutné, kdyby se u nás dostali k moci populisté, jako se to stalo v jiných zemí, i ve Spojených státech," řekl agentuře AP jeden z voličů Peter Janson.

Dosavadní estonskou vládní koalici tvoří EKK spolu se sociálními demokraty (SDE) a stranou Vlast. Sociální demokraté získali v dnešních volbách 9,8 procenta hlasů a Vlast 11,4 procenta.

Tématy volební kampaně byly daně, platy, napětí kolem výuky v ruštině a rozkol mezi městy a venkovem. Zemi se ekonomicky daří a může se pochlubit nízkou nezaměstnaností.

O křeslo ve 101členném tallinnském parlamentu se ucházelo 1099 kandidátů z deseti stran. Do zákonodárného sboru vstoupí jen zmíněných pět uskupení, která získala přes pět procent hlasů.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.
Su-25 ruského letectva

Ruské provokace přibližují Evropu válce více než kdykoliv v historii, shodují se lídři

Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkny představují opakované ruské provokace destabilizující eskalaci, která celý region přibližuje konfliktu více než kdykoliv v nedávné historii. Tsahkna v pondělí na tiskové konferenci, za přítomnosti diplomatů z dalších zemí, přečetl prohlášení odsuzující incident, při kterém tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor.

Více souvisejících

estonsko volby Kaja Kallasová (Estonsko) Jüri Ratas

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Demonstrace v Íránu

Írán se neobvyklým krokem snaží vyvrátit spekulace, že při demonstracích zemřelo 30 tisíc lidí

V Íránu sílí požadavky na zahájení nezávislého vyšetřování počtu obětí, které zahynuly během nedávných protestů. Tato vlna tlaku přichází poté, co tamní vláda oznámila úmysl dohlédnout na zveřejnění jmen všech zesnulých. Tímto neobvyklým krokem se kabinet snaží vyvrátit tvrzení o páchání zločinů proti lidskosti a spekulace, že o život přišlo až 30 tisíc lidí.

před 2 hodinami

včera

Sociální sítě

Francie zavádí digitální revoluci: Zakáže sociální sítě pro mladé, mobily ve školách a americké aplikace na úřadech

Francouzští zákonodárci schválili průlomový zákon, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tento krok, za nímž stojí prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit mládež před negativními dopady nadměrného času stráveného u obrazovek. Dolní komora parlamentu přijala text výraznou většinou po dlouhém nočním jednání, čímž se Francie přiblížila k tomu, aby se po Austrálii stala druhou zemí s podobně přísnou regulací.

včera

Melania Trumpová

Prázdné sály i smích. Trumpovi chtěli dobýt Hollywood, na Melanii ale v největších městech skoro nikdo nepřišel

Dokumentární snímek s názvem „Melania“, který mapuje dvacetidenní období před návratem rodiny Trumpových do Bílého domu, podle CNN odhaluje hluboké politické rozdělení Spojených států. Zatímco v některých městech zejí kinosály prázdnotou, v konzervativních baštách, jako je Carmel v Indianě, se na první projekce tvořily fronty. Film, za jehož distribuční práva zaplatila společnost Amazon MGM Studios rekordních 40 milionů dolarů, vyvolává silné emoce i kontroverze ohledně svého původu a účelu.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.

včera

včera

Kongres USA

Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok

Vláda Spojených států amerických vstoupila v sobotu v sedm hodin ráno středoevropského času do částečného útlumu (shutdownu). Stalo se tak i přes dohodu o financování, kterou se v poslední chvíli podařilo schválit v Senátu. K přerušení toku peněz došlo o půlnoci východoamerického času, jen několik hodin poté, co senátoři odsouhlasili rozpočet pro většinu úřadů až do září.

včera

Válka v Izraeli

Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

včera

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

včera

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

včera

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

včera

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

včera

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

včera

30. ledna 2026 22:01

30. ledna 2026 21:18

30. ledna 2026 20:33

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 114

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 114 sportovců. Jedná se tak o překonání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

30. ledna 2026 19:54

30. ledna 2026 19:10

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy