Vítězem dnešních estonských parlamentních voleb se podle oficiálních konečných výsledků stala opoziční liberální Reformní strana (RE) bývalé europoslankyně Kaji Kallasové. Získala 28,8 procenta hlasů. Na druhém místě se 23 procenty skončila proruská strana premiéra Jüriho Ratase. Významně posílila krajně pravicová a euroskeptická strana EKRE, která obdržela dvakrát více hlasů než v minulých volbách a nyní je třetí nejsilnější stranou. Její vstup do koalice je ale podle agentury AFP nepravděpodobný, těžko by totiž hledala partnery.
Zhruba 40 procent registrovaných voličů v tomto nejmenším pobaltském státě využilo možnosti hlasovat od 21. února elektronicky.
Podle volební komise bude mít vítězná strana 34 mandátů z celkového počtu 101 křesel v estonském parlamentu. Estonská strana středu (EKK) premiéra Ratase obsadí 26 křesel a krajně pravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) 19 křesel.
Předvolební průzkumy v zemi, která má 1,3 milionu obyvatel a je členem NATO a Evropské unie, očekávaly těsný souboj. Střídavě slibovaly vítězství Estonské straně středu premiéra Ratase, který hlasoval na internetu ve snaze přilákat mladé voliče, a liberální Reformní straně.
Za černého koně voleb byla považována Konzervativní lidová strana Estonska, která slibovala snížit daně, brojí proti migraci a těží z nespokojenosti ve venkovských oblastech. V minulých volbách získala strana, kterou vedou otec a syn Mart a Martin Helmeovi, 8,1 procenta hlasů, což bylo sedm křesel. "Bylo by smutné, kdyby se u nás dostali k moci populisté, jako se to stalo v jiných zemí, i ve Spojených státech," řekl agentuře AP jeden z voličů Peter Janson.
Dosavadní estonskou vládní koalici tvoří EKK spolu se sociálními demokraty (SDE) a stranou Vlast. Sociální demokraté získali v dnešních volbách 9,8 procenta hlasů a Vlast 11,4 procenta.
Tématy volební kampaně byly daně, platy, napětí kolem výuky v ruštině a rozkol mezi městy a venkovem. Zemi se ekonomicky daří a může se pochlubit nízkou nezaměstnaností.
O křeslo ve 101členném tallinnském parlamentu se ucházelo 1099 kandidátů z deseti stran. Do zákonodárného sboru vstoupí jen zmíněných pět uskupení, která získala přes pět procent hlasů.
Související
Estonsko: NATO musí dalších 20 let odstrašovat Rusko, aby nemělo hloupé nápady
Odolejte hoaxům, připravte si devět litrů vody. Jak se severské státy připravují na krizi počasí či válku?
estonsko , Volby , Kaja Kallasová (Estonsko) , Jüri Ratas
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek