Za evropskou renesanci: Macron představil před volbami do europarlamentu svou vizi

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v otevřeném dopise představil před květnovými volbami do Evropského parlamentu svou vizi Evropy. Text nazvaný "Za evropskou renesanci" obsahuje mimo jiné návrh na vznik evropského azylového úřadu či klimatické banky. Do konce roku by se podle jeho představ měla uskutečnit evropská konference, která by navrhla reformu evropského projektu. Liberální francouzský prezident v dopise také kritizuje nacionalisty a vyjadřuje naději, že v reformované Evropě by své místo opět našla i Británie.

Otevřený dopis bude podle agentury Reuters otištěn v úterý ve všech osmadvaceti členských zemích Evropské unie ve čtyřiadvaceti evropských jazycích. Ve Francii jej na svých stránkách dnes zveřejnil list Le Parisien, například v Británii se objeví v listu The Guardian, v Německu v Die Welt a ve Španělsku v El País.

Nadcházející hlasování o složení Evropského parlamentu bude podle Macrona "rozhodující pro budoucnost našeho kontinentu". "Nikdy od druhé světové války nebyla Evropa tak potřebná. A přece nebyla Evropa nikdy v takovém nebezpečí," napsal na počátku svého otevřeného dopisu Macron, který za tři pilíře "evropské renesance" označil svobodu, ochranu a pokrok.

Text obsahuje řadu konkrétních návrhů, například v zájmu zachování svobody by měla být vytvořena agentura, která by měla chránit evropské demokracie před zásahy do jejich voleb, a mělo by být zakázáno financování evropských politických stran ze zemí mimo EU. Z internetu je podle něj třeba vykázat nenávistné slovní útoky.

V oblasti migrace Macron navrhl revizi schengenského systému, vytvoření společné pohraniční policie a evropského azylového úřadu. Každá země, která chce být členem Schengenu, musí být podle Macrona zodpovědná a tedy přísně kontrolovat hranice a zároveň solidární. Solidarita podle něj tkví ve "společné azylové politice se společnými pravidly přijímání a odmítání". Macron se vyslovil také pro navázání užších vazeb s Afrikou.

Jako součást snahy o dosažení cílů pařížské klimatické dohody by podle představ francouzského prezidenta měla vzniknout klimatická banka, která by financovala ekologické projekty. Posílit by se měla v EU také kontrola kvality potravin.

V hospodářské oblasti Macron vyzval k reformě politiky konkurenceschopnosti a obchodní politiky. Společnosti, které ohrožují strategické zájmy Evropy či její hodnoty v oblasti ekologie, ochrany dat, rovného odměňování či placení daní by měly být trestány či rovnou zakázány. Ve strategických odvětvích a při veřejných zakázkách by Evropa podle prezidenta měla stejně jako USA či Čína přistoupit k politice Evropa na prvním místě. Zavedená by podle Macrona měla být také celoevropská minimální mzda, jejíž výše by byla přizpůsobena situaci v jednotlivých členských zemích.

Reformou by měla ale podle Macrona projít celá Evropská unie. Do konce roku by chtěl francouzský prezident uspořádat "Konferenci pro Evropu", která by měla navrhnout "všechny potřebné změny našeho politického projektu" a to bez jakýchkoli "tabu". Klidně by podle něj mohlo dojít i na revizi unijních smluv.

Plánovaný odchod Británie z EU Macron označil za "symbol krize Evropy", která nebyla schopna reagovat na obavy lidí v současném světě. Brexit je podle něj ale zároveň "pastí", do které Brity vlákali lživými tvrzeními nacionalisté, kteří využívají hněvu a vše odmítají, aniž by měli vlastní plán.

V reformované Evropě by podle Macrona lidé zpět získal svůj osud do vlastních rukou. "Jsem si jistý, že v takové Evropě by si Spojené království našlo své místo," dodal francouzský prezident.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

před 2 hodinami

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

před 3 hodinami

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

před 5 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

před 6 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

před 8 hodinami

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

před 9 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

před 10 hodinami

Kamala Harrisová

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

před 11 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den

Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.

před 13 hodinami

Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

před 14 hodinami

včera

StarDance představila letošní porotu. Prohlédněte si galerii

Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty

Hvězdné účastníky letošní řady StarDance už známe, ale představování důležitých lidí pokračuje. Česká televize konkrétně odhalila nové složení poroty. Televizní diváci očekávali, že bude tříčlenná. Nakonec je to ale jinak. Mezi porotci se objeví jeden nováček. 

včera

včera

včera

včera

včera

Pavel Novotný je zpátky v ODS. Označil se za ztraceného syna

Někdejší starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se vrací do opoziční ODS. Oznámil to na sociální síti. Novotný v posledních měsících nebyl členem strany, kterou opustil v souvislosti s tříměsíčním vězením. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy