Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v otevřeném dopise představil před květnovými volbami do Evropského parlamentu svou vizi Evropy. Text nazvaný "Za evropskou renesanci" obsahuje mimo jiné návrh na vznik evropského azylového úřadu či klimatické banky. Do konce roku by se podle jeho představ měla uskutečnit evropská konference, která by navrhla reformu evropského projektu. Liberální francouzský prezident v dopise také kritizuje nacionalisty a vyjadřuje naději, že v reformované Evropě by své místo opět našla i Británie.
Otevřený dopis bude podle agentury Reuters otištěn v úterý ve všech osmadvaceti členských zemích Evropské unie ve čtyřiadvaceti evropských jazycích. Ve Francii jej na svých stránkách dnes zveřejnil list Le Parisien, například v Británii se objeví v listu The Guardian, v Německu v Die Welt a ve Španělsku v El País.
Nadcházející hlasování o složení Evropského parlamentu bude podle Macrona "rozhodující pro budoucnost našeho kontinentu". "Nikdy od druhé světové války nebyla Evropa tak potřebná. A přece nebyla Evropa nikdy v takovém nebezpečí," napsal na počátku svého otevřeného dopisu Macron, který za tři pilíře "evropské renesance" označil svobodu, ochranu a pokrok.
Text obsahuje řadu konkrétních návrhů, například v zájmu zachování svobody by měla být vytvořena agentura, která by měla chránit evropské demokracie před zásahy do jejich voleb, a mělo by být zakázáno financování evropských politických stran ze zemí mimo EU. Z internetu je podle něj třeba vykázat nenávistné slovní útoky.
V oblasti migrace Macron navrhl revizi schengenského systému, vytvoření společné pohraniční policie a evropského azylového úřadu. Každá země, která chce být členem Schengenu, musí být podle Macrona zodpovědná a tedy přísně kontrolovat hranice a zároveň solidární. Solidarita podle něj tkví ve "společné azylové politice se společnými pravidly přijímání a odmítání". Macron se vyslovil také pro navázání užších vazeb s Afrikou.
Jako součást snahy o dosažení cílů pařížské klimatické dohody by podle představ francouzského prezidenta měla vzniknout klimatická banka, která by financovala ekologické projekty. Posílit by se měla v EU také kontrola kvality potravin.
V hospodářské oblasti Macron vyzval k reformě politiky konkurenceschopnosti a obchodní politiky. Společnosti, které ohrožují strategické zájmy Evropy či její hodnoty v oblasti ekologie, ochrany dat, rovného odměňování či placení daní by měly být trestány či rovnou zakázány. Ve strategických odvětvích a při veřejných zakázkách by Evropa podle prezidenta měla stejně jako USA či Čína přistoupit k politice Evropa na prvním místě. Zavedená by podle Macrona měla být také celoevropská minimální mzda, jejíž výše by byla přizpůsobena situaci v jednotlivých členských zemích.
Reformou by měla ale podle Macrona projít celá Evropská unie. Do konce roku by chtěl francouzský prezident uspořádat "Konferenci pro Evropu", která by měla navrhnout "všechny potřebné změny našeho politického projektu" a to bez jakýchkoli "tabu". Klidně by podle něj mohlo dojít i na revizi unijních smluv.
Plánovaný odchod Británie z EU Macron označil za "symbol krize Evropy", která nebyla schopna reagovat na obavy lidí v současném světě. Brexit je podle něj ale zároveň "pastí", do které Brity vlákali lživými tvrzeními nacionalisté, kteří využívají hněvu a vše odmítají, aniž by měli vlastní plán.
V reformované Evropě by podle Macrona lidé zpět získal svůj osud do vlastních rukou. "Jsem si jistý, že v takové Evropě by si Spojené království našlo své místo," dodal francouzský prezident.
Související
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
Emmanuel Macron , Francie , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák