Na opravdovou změnu brexitové dohody vyjednané premiérkou Theresou Mayovou není pozdě, tvrdí bývalý britský ministr zahraničí Boris Johnson. Ve svém sloupku pro list The Telegraph v neděli také varoval před dalším - již třetím - hlasováním o této dohodě plánovaném v britském parlamentu na tento týden. Johnson byl jednou z klíčových postav kampaně pro odchod Británie z Evropské unie (EU) před referendem v červnu 2016, které o něm rozhodlo.
Bývalý ministr se v článku táže, zda existuje prostředek, který by umožnil vymotat se ze slepé uličky parlamentního hlasování o vyjednané smlouvě. "Možná ano," odpovídá si. "Tento týden se bude konat summit EU. Není pozdě na dosažení skutečné změny irské pojistky. Bylo by absurdní hlasovat o smlouvě, aniž bychom se o to alespoň nepokusili."
If we agree this deal – we face an even greater humiliation in the second phase. We must now discover some willingness to resist or the diet of capitulation is set to continuehttps://t.co/kXOpRhOdzH
— Boris Johnson (@BorisJohnson) 17. března 2019
Do termínu brexitu, který loni přijatý zákon stanovil na 29. března, zbývá pouhých jedenáct dní. Premiérka předložila minulé úterý poslancům upravenou brexitovou dohodu poté, co vyjednala s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem další doplňky, které měly přesvědčit odpůrce takzvané irské pojistky, že Británie nebude neomezenou dobu vázána k unijním pravidlům.
Mayová utrpěla stejně jako při prvním lednovém hlasování v parlamentu porážku. Tehdy pro dohodu hlasovalo 202 zákonodárců a proti bylo 432. Minulý týden činil rozdíl mezi příznivci a odpůrci smlouvy 149 hlasů.
Poté, co bývalý šéf kabinetu David Cameron po neúspěchu oficiální kampaně za setrvání Británie v EU oznámil rezignaci, byl někdejší starosta Londýna a ministr spravedlnosti v Cameronově vládě Boris Johnson považován za nejžhavějšího kandidáta na premiéra. Premiérkou se ale stala Mayová a Johnsona v červenci 2016 jmenovala ministrem zahraničí. Na post kvůli neshodám v kabinetu o dva roky později sám rezignoval. Nyní je řadovým poslancem.
Související
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Brexit , Boris Johnson , Velká Británie , Theresa Mayová , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák