Polský Macron: Zlomí Biedrońovi vaz jeho homosexualita a LGBT aktivismus?

Nová politická strana Jaro (polsky: Wiosna), založená minulý měsíc otevřeně homosexuálním politikem Robertem Biedrońem, se reprezentuje, jako jakási protiváha dvěma tradičně nejsilnějším polským politických stranám - vládnímu Právu a spravedlnosti (PiS) a centristické Občanské platformě (PO). Biedroń, kterému se navzdory polskému konzervativnímu prostředí podařilo obhájit mandát poslance Sejmu, a který se těší nebývalé podpoře voličů ve Słupsku, kde je starostou, se prezentuje, jako nová tvář v politice bez jakýchkoli vazeb na Pis a PO. Dalo by se tedy říci, že se jedná o polského Emmanuela Macrona, který svým způsobem Biedrońa inspiroval.

Jaro obecně vzato cílí zejména na nerozhodnuté levicové voliče, zejména z řad zklamaných ze skandálů a neúspěchů postkomunistického Svazu demokratické levice (SDL) v roce 2005. Nutno připomenout, že to byl právě Biedroń, komu se podařilo dostat do Sejmu, právě díky podpoře mnohem progresivnějšího a liberálnějšího Palikotova hnutí. Právě ty by mohlo zmobilizovat nově vznikající Biedrońovo Jaro. Nicméně vysoká míra publicity, které se Jaro těší, by však mohla mít opačný efekt, který může způsobit vysoký propad v květnových volbách do Evropského parlamentu, jejichž výsledky se promítnou i do podzimních voleb do Sejmu a Senátu. 

Ihned po jeho založení, připisoval jeden z předvolebních průzkumů Jaru až 16 % podporu, která ale ihned vzápětí na to klesla na pouhých 7 %, což je o dva procentní body nad uzavírací klauzulí. "Politika je špína. Dalo se očekávat, že se nás budou skupiny, které zde působí po léta, snažit potopit, protože jsme něčím zcela novým - čerstvým projektem, který je protipólem veškerých problémů dnešního Polska," řekl Biedroń polskému rozhlasu. Tak jako tak rozhodnou o budoucnosti Jara blížící se eurovolby.

Podle polského politického analytika Ryszarda Łuczyny z varšavského think thanku Insight by Jaro potřebovalo minimálně 10 %, aby mohlo mít reálný vliv na politiku dvou nejsilnějších stran, které sice dominují, ale pro vytvoření vládní většiny potřebují podporu jiné strany. Přestože se Pis podařilo s největší pravděpodobností díky migrační krizi v roce 2015 získat poprvé v historii od pádu komunismu v obou komorách polského parlamentu absolutní většinu, nyní tomu tak s největší pravděpodobností nebude. 

Biedroń svojí kritiku dosavadní tradiční polské politiky soustřeďuje na dvě základní věci. Pis je podle něj příliš autoritářská, o čemž vypovídají i její nepopulární opatření v podobě reformy justice, která je kritizovaná dokonce i Evropskou unií. PO se zase vzdaluje od problémů obyčejných polských voličů. Biedroń proto doufá, že se mu podaří stát proti Pis a Evropské koalici, což je koalice politických stran v nadcházejících eurovolbách, v nichž hraje velmi podstatnou roli PO. Łuczyn je přesvědčen, že by Biedrońovi mohla hrát do karet podpora mladých lidí.

Ovšem zaměřovat se pouze na vybranou skupinu voličského elektoriátu je téměř vždy politickou sebevraždou. To si Jaro uvědomuje, a tak se snaží získávat na svojí stranu, jak městské liberály, tedy tradiční voliče PO, tak konzervativní a chudší venkovany, kteří zase naopak podporují PiS. Problém spočívá v tom, že se program Jara v některých věcech překrývá s PiS. Například na sociální politice PiS vytěžila v parlamentních volbách 2015. A pro konzervativněji zaměřené voličstvo bude přeci jenom přijatelnější strana, která zaujímá odmítavý postoj k homosexuálním sňatkům a adopcím a legalizaci potratů do dvanáctého týdne těhotenství.

Ostatně velké vášně způsobilo soudní rozhodnutí, že polská ústava sice chrání manželství jako svazek muže a ženy, ale že přímo nezakazuje jeho zpřístupnění homosexuálním párům. Dalším hřebíčkem do rakve polské konzervativní politice se pak stala podpora varšavského primátora Rafała Trzaskowského Deklarace podpory LGBT+ lidských práv, včetně pomoci homosexuálním a bisexuálním dětem a mládeži a zavedení sexuální výchovy podle pokynů Světové zdravotnické organizace.

Konzervativní praktikující katolíky navíc jistě nenechává chladnými silná pozice progresivní kandidátky na slovenskou prezidentku Zuzany Čaputové v 1. kole voleb a probíhající diskuze na téma legalizace stejnopohlavního manželství v sousedním Česku, která podle informací kampaně "Jsme fér" bude s největší pravděpodobností pokračovat 26. března. I z toho všeho může Pis vytěžit a naopak sebrat Jaru voliče poptávající sociální stát, ale zároveň konzervativněji laděnou politiku.