EU láká k volbám, vsadila na mladé dobrovolníky i nový web

Ve volbách do Evropského parlamentu před pěti lety hlasovalo pouhých 28 procent mladých lidí, tedy ve věku od 18 do 24 let. Devatenáctiletá Španělka Julia Fernándezová by toto nelichotivé číslo chtěla změnit.

Kromě toho, že studuje práva a politologii na univerzitě, je i jednou z dobrovolnic v iniciativě s názvem Tentokrát budu volit (This time I´m voting), kterou Evropský parlament spustil. Ta má za cíl zapojil nejen mladé lidi do kampaně a přilákat je k volbám, které se v Česku uskuteční 24. a 25. května.

"Máme v Madridu skupinu dobrovolníků a pořádáme různé akce. Například na ulici lidem vysvětlujeme, že jsou volby a co to pro ně znamená. Také jim říkáme, co pro ně Evropská unie dělá. Jsme aktivní i na twitteru, instagramu a dalších sociálních sítích," uvedla na dotaz ČTK Fernándezová.

Help #DefendingDemocracy:✅ Be a voter in the upcoming European elections.✅ Better yet: invite your family, friends & colleagues.#EUelections2019 #EU2019 #EP2019 #EuropeWeWanthttps://t.co/OjIStCQvF7

— Defending Democracy (@DefendDemocracy) 17. března 2019

Zejména mladé se snaží přimět svou aktivitou, aby šli k volbám. Pro jejich chování má ale i pochopení. "To, že mladí lidé nevolí, nemusí znamenat, že nejsou politicky aktivní. Často se zapojují jinak, pořádají demonstrace, sepisují petice a podobně," dodává.

Mladí lidé totiž podle ní často nevěří, že by hlasováním mohli něco změnit. I v tom by měla pomoci iniciativa europarlamentu. Na internetových stránkách je možné se zaregistrovat a potvrdit tak, že máte v plánu volit. Budete tak moci získat důležité informace o volbách, nebo se i můžete více zapojit a sami pořádat akce v Česku, nebo kdekoli jinde v zemích Evropské unie. Jak říká Raffaella de Marteová z tiskového oddělení Evropského parlamentu, toto zapojení přitom může mít nejrůznější podobu, od debat na univerzitách až po večírek v den voleb.

V Česku se do kampaně ještě spolu s bratrem začlenil například 21letý student práv Ondřej Spousta. "Rozhodli jsme se zapojit, protože nám není lhostejné veřejné dění. Podle průzkumů si Češi dlouhodobě považují členství v EU skoro nejméně. Domnívám se, že kromě historického vývoje jsou na vině především dezinformace a lži kolující o fungování a dění v Bruselu. Ty se snažíme již téměř rok vyvracet prostřednictvím přednášek na středních školách," řekl ČTK. Jak dodal, v rámci iniciativy mají v plánu uspořádat i diskusi kandidátů do europarlamentu a také těsně před hlasováním kontaktní kampaň v ulicích.

Podobná byla motivace i teprve 19letého studenta střední školy Adama Trunečky. "Do kampaně jsem se zapojil, protože kolem sebe často slyším hlasy o tom, že nám EU něco nařizuje, ovšem s přihlédnutím k volební účasti v ČR v minulých volbách do Evropského parlamentu se mi nezdá, že by se Češi chtěli do legislativního procesu EU zapojit," uvedl. Podařilo se mu propojit i s ostatními mladými aktivisty z Evropy a společně mají v plánu pořádat přednášky, debaty a plánují i natočit informační videa o fungování EU pro mladé.

Evropské volby zajímají stále méně lidí. Zatímco vůbec prvního hlasování v roce 1979 se zúčastnilo 62 procent voličů, v těch posledních v roce 2014 to bylo jen něco přes 42 procent. A v České republice byla v posledních evropských volbách po Slovensku dokonce druhá nejnižší volební účast v EU, a sice 18,2 procenta. Ještě nižší byla účast mladých lidí do 25 let, pouhých 16,4 procenta.

"Tentokrát jdu volit je platforma, kde lidé mohou diskutovat, mohou se stát dobrovolníky. Kampaň má za cíl mobilizovat mladé lidi, kteří chtějí něco dělat, které zajímá Evropa," uvedla Raffaella de Marteová. Evropský parlament přitom voliče nijak nenavádí, koho mají volit. Jde mu hlavně o to, aby lidé k volbám přišli a přesvědčili o tom i ostatní ze svého okolí.

Celkem se do iniciativy zatím po celé EU zapojilo na 200.000 lidí, z toho v ČR přes 2300.

"Tato iniciativa je důležitá proto, že v ní nemluví instituce k lidem, ale lidé sami mezi sebou o instituci, o EU obecně. Toto je diskuse, která v ČR příliš neprobíhá, a pokud ano, tak velmi emocionálně," myslí si Kateřina Blažková z Informační kanceláře EP v Praze. "Vnést do této debaty fakta a nechat je proudit od lidí, kteří se k EU staví pozitivně, je rozhodně pozitivní prvek," dodává.

Druhou novinkou pro letošní volby je interaktivní vícejazyčná internetová stránka s názvem Co dělá Evropě pro mě, na které se nacházejí, i v češtině, krátké a srozumitelné texty o tom, jak Evropská unie zlepšila životy občanů. Lidé tam mohou snadno najít konkrétní informace o tom, co unie dělá pro jejich region jako celek, pro jejich profesi nebo jejich koníčky a zájmy.

Související

Volby, ilustrační foto

Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela začne platit od příštího roku.
Evropská Unie

Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili

Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.

Více souvisejících

Evropské volby 2019 EU (Evropská unie) evropský parlament Španělsko

Aktuálně se děje

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

včera

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

včera

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

včera

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

včera

včera

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

včera

28. března 2026 21:17

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

28. března 2026 20:10

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

28. března 2026 18:59

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

28. března 2026 17:48

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

28. března 2026 16:39

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

28. března 2026 15:21

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

28. března 2026 13:59

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

28. března 2026 12:44

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy