Mayová žádá o tříměsíční odklad brexitu. Vypukla plnohodnotná krize, reaguje Corbyn

Británie oficiálně požádala ostatní členské země Evropské unie o prodloužení brexitové lhůty do konce června. Zaslání dopisu předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dnes dolní komoře britského parlamentu oznámila premiérka Theresa Mayová. V Bruselu přijetí dopisu potvrdil Tuskův mluvčí Preben Aaman s tím, že v listu je uvedeno datum 30. června. Čas navíc Londýn potřebuje k ratifikaci stávající dohody o vystoupení z EU, stojí v dopise.

Unijní politici již delší dobu uvádějí, že pro schválení britské žádosti o odklad brexitu bude muset premiérka Mayová předložit jasné zdůvodnění a vysvětlit své další kroky.

V dopise Tuskovi předsedkyně britské vlády žádá Evropskou radu, aby potvrdila "doplňující dokumenty" dohodnuté s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem minulý týden ve Štrasburku. Dále chce prý Mayová přijít s "dalšími domácími návrhy", které se budou týkat tzv. irské pojistky.

Po těchto krocích hodlá britská premiérka "co nejdříve" vyvolat nové hlasování o brexitové dohodě. Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow přitom v pondělí odmítl třetí takové hlasování, pokud se vládní návrh významně nezmění. Podle dnešních komentářů v britských médiích by mohli poslanci o podmínkách brexitu znovu hlasovat příští týden. Předtím se budou britskou žádostí o odklad zabývat na summitu lídři členských zemí EU, kteří krok musí jednomyslně schválit.

Agentura Reuters s odvoláním na analýzu představitelů unijních institucí uvedla, že Evropská komise nesouhlasí se setrváním Británie v unii do konce června. Podle komise přichází v úvahu jen krátký odklad brexitu nejvýše do 23. května, anebo delší prodloužení vyjednávacího období, se kterým by už byla spojena účast Británie ve volbách do Evropského parlamentu.

Mayová zároveň v Dolní sněmovně prohlásila, že není připravena členství své země v Evropské unii protahovat za 30. červen. Takový krok by vyžadoval britskou účast v květnových evropských volbách, což je podle ministerské předsedkyně nepřijatelné.

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn v reakci na oznámení premiérky prohlásil, že Británie se nyní ocitla uprostřed "plnohodnotné národní krize". Do tohoto stavu podle něj zemi dostaly nekompetentnost, selhání a neústupnost vlády. Premiérky se ptal, zda se s ním dnes sejde kvůli prodiskutování opozičních návrhů, a také na "jasný smysl" prodloužení brexitové lhůty. V obou případech Mayová přímo neodpověděla. Corbyn také obvinil Mayovou z toho, že neukazuje příliš mnoho respektu k demokratickým procesům, když řekla, že sněmovna se tématu Evropy "oddává příliš dlouho".

We are due to leave the EU in nine days.This government has led the country – and themselves – into crisis, chaos and division. #PMQs pic.twitter.com/4sVitjzi4J

— Jeremy Corbyn (@jeremycorbyn) 20. března 2019

Dnešní interpelace britské premiérky byly celkově i na poměry britské Dolní sněmovny velmi bouřlivé, přičemž vícero poslanců například vyjadřovalo nespokojenost s tím, že Mayová žádá pouze o krátký odklad brexitu, ačkoli vládní usnesení schválené minulý týden naznačovalo, že při pokračující patové situaci bude usilovat o odklad výrazně delší.

Několik zákonodárců se odvolávalo na tehdejší výrok Davida Lidingtona, de facto místopředsedu vlády, který uvedl, že žádat o jednorázový, krátký odklad by bylo při pokračující absenci "rozvodové" dohody s EU "vyloženě nezodpovědné".

Nezvykle emotivní byla také labouristická poslankyně Yvette Cooperová, která v posledních týdnech stála v čele snah nevládních poslanců převzít kontrolu na brexitovým procesem. Mayové řekla, že pokračující snaha prosadit dvakrát odmítnutý plán je velmi nebezpečná. "Naléhavě prosím tuto premiérku, aby si to s ohledem na národní zájmy rozmyslela," apelovala Cooperová.

Kritika zaznívala také z řad probrexitových poslanců, avšak ze zcela opačných důvodů. Konzervativec Peter Bone řekl, že snaha o odklad brexitu představuje zradu na britských občanech.

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Brexit Donald Tusk EU (Evropská unie) evropská komise Jeremy Corbyn Velká Británie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?

Známé rčení, že „když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu“, vystihuje nejen ekonomický vliv USA, ale také dopad zahraniční politiky Spojených států, zvláště v éře Donalda Trumpa. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ (America First) slibuje izolacionismus, přehodnocení spojenectví a výrazné změny v globálních vztazích, což nutí světové lídry hledat nové strategie. Uvádí to analýza serveru CNN.

před 6 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.

před 6 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Temná stránka války na Ukrajině: Veteráni v Rusku prolévají krev, společnost se jich bojí

Irina zažila noční můru, když byla napadena v ruském městě Artyom na Dálném východě mužem, který se představil jako veterán "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Když se vracela domů z večerní zábavy, útočník ji kopal a bil berlou s takovou silou, že ji o ni zlomil. Při příjezdu policie muž předložil dokumenty potvrzující jeho službu na Ukrajině a prohlásil, že díky svému nasazení mu nic nehrozí.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko tlačí Ukrajinu do kouta. Samo ale čelí vážným problémům

Ukrajina čelí dalším problémům v době, kdy Rusko pokračuje v získávání taktických výhod na klíčových místech východní a jihovýchodní fronty, přičemž stále podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Současně Moskva připravuje protiútok v ruské Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal jediný významný vojenský úspěch. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zde Rusko soustředilo téměř 50 tisíc vojáků, mezi nimiž jsou i čerstvě nasazení severokorejští vojáci.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Češi slaví 17. listopad na Národní třídě

35 let po sametové revoluci potřebuje Česko další transformaci

Oslavám výročí událostí 17. listopadu 1989, které v Československu zahájily pád diktatury komunistické strany, každoročně dominuje pohled do historie. Bývá připomínán represivní charakter a ekonomická stagnace předlistopadového zřízení. Do kontrastu jsou naopak stavěny následné etablování pluralitní demokracie a hospodářská transformace, která začala přibližovat naši zemi k vyspělým západním ekonomikám. Ačkoliv má toto srovnání své opodstatnění, při výročí sametové revoluce se můžeme také zamyslet nad tím, kam polistopadový vývoj momentálně v Česku směřuje a zda některé recepty ordinované v předchozích 35 letech nepotřebují kritické přehodnocení. 

před 13 hodinami

včera

Lukáš Vácha

Hradecký asistent Vácha zná trest za rasismus. Vedle dvouměsíční stopky zaplatí 40 000 korun

Začátkem listopadu byl na programu fotbalové Fortuna ligy třaskavý duel mezi Hradcem Králové a pražskou Slavií (1:1). Třaskavý byl na tolik, že nebylo nouze o rozmíšky hráčů na hřišti, ale i mezi střídačkami. Vrcholem všeho byla rasistická poznámka vůči slávistovi Ondřeji Lingrovi ze strany hradeckého asistenta Lukáše Váchy, který fotbalistu nazval „cikánem“. Na případ po zápase upozornil slávistický předseda představenstva Jaroslav Tvrdík, který ho dal do souvislosti s tím, že před tímto zápasem se hradecký klub zaujal postoj proti rasismu na tribunách. I když se pak Lukáš Vácha za svoji poznámku omluvil, trest od disciplinární komise ho neminul. Dostal stopku dva měsíce a musí zaplatit pokutu ve výši 40 000 korun. 

včera

Ondřej Smetana

Slovácko představilo nového trenéra Smetanu. Přišel z Ružomberoku za 100 000 eur

Fotbalové Slovácko už ví, kdo je nástupcem nedávno odvolaného kouče Romana Westa. Stal se jím dvaačtyřicetiletý stratég Ondřej Smetana, jenž se s vedením uherskohradišťského klubu dohodl na spolupráci až do léta roku 2027. Osud vedl rok slovenský Ružomberok, se kterým se Slovácko dohodlo podle serveru isport.cz na odkupu tohoto trenéra. Ten nakonec přišel za 100 000 eur (v přepočtu 2,5 milionu korun). 

Aktualizováno včera

včera

Organizace spojených národů

COP29 selhal, oči se upírají k summitu G20. Jednejte, nebo přijde zkáza, vyzvala státy OSN

Na setkání G20, které se koná tento týden v Riu de Janeiru, čelí světoví lídři naléhavé výzvě k řešení klimatické krize. Organizace spojených národů (OSN) varuje, že pokud se bohaté země nezavážou poskytnout stovky miliard dolarů na pomoc nejchudším zemím při snižování emisí a přizpůsobování se extrémním klimatickým podmínkám, hrozí „ekonomická zkáza“, uvedl server The Guardian.

včera

Sbohem, X, vítej, Bluesky. Nad Muskovou sociální sítí se stahují mračna, čelí hromadnému exodu

Sociální média procházejí zásadní proměnou, přičemž stále více uživatelů opouští platformu X, dříve známou jako Twitter, kterou vlastní Elon Musk. Mnozí nacházejí nové útočiště na konkurenční platformě Bluesky, založené v roce 2019 Jackem Dorseyem, původním zakladatelem Twitteru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy