Nižší přídavky na děti cizinců? Rakousko odmítá kritiku, do Bruselu poslalo ráznou odpověď

Evropská komise poslala na konci ledna do Vídně dopis, ve kterém úpravu vyplácení přídavků na děti odmítla jako diskriminační, neboť pracovníci z jiných zemí EU v Rakousku platí stejné daně.

"V EU neexistují druhořadí pracovníci a neexistují ani druhořadé děti," uvedla tehdy eurokomisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová.

Odpověď na dopis Evropské komise, který dnes dorazil do Bruselu, rakouská vláda nezveřejnila. "Argumenty, které jsme představili, jasně ukazují, že je indexace rodinných přídavků v souladu s právem EU," uvedla dnes ministryně pro otázky rodiny Juliane Bognerová-Straussová.

Podle agentury APA se argumenty rakouské vlády dlouhodobě nemění. Poukazuje především na rozdílné cenové hladiny v různých zemích EU, které podle ní indexaci ospravedlňují.

Od 1. ledna se v Rakousku výše rodinných dávek a slev na dani na dítě odvíjí od výše životních nákladů v členském státě, kde dítě žije. Výsledkem je především to, že pracovníci z chudších členských zemí včetně Česka či Slovenska dostávají od ledna na své děti žijící ve vlasti méně peněz, zatímco zaměstnanci ze skandinávských zemí, Nizozemska či Švýcarska, kterého se opatření rovněž týká, naopak více.

Pokud by odpověď z Vídně Evropské komisi nestačila, může požádat ještě o další vyjádření, na jehož vypracování by Rakousko mělo opět dva měsíce. Následně by mohla EK podat na Rakousko žalobu u Soudního dvora EU.

Indexaci rodinných dávek už v únoru napadla u rakouských soudů také zhruba tisícovka Čechů a Slováků, kteří pracují v Rakousku a děti mají v zahraničí.

Nejvíce peněz z dávek na děti plyne podle statistik rakouského ministerstva pro rodinu do Maďarska. Následuje Slovensko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Česko.