Europarlament schválil články 11 a 13. Konec internetu, jak ho známe?

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili spornou reformu ochrany autorských práv na internetu, jejímž cílem je přizpůsobit evropské autorské právo digitální éře. Příslušnou směrnici musejí ještě formálně schválit členské státy EU a jednotlivé země pak budou mít dva roky na to, aby ji převedly do svého práva. Norma především ukládá velkým internetovým společnostem, jako je Google, platit vydavatelům a umělcům za použití jejich děl online. Platformy budou mít nově povinnost prověřovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Kritici směrnice ji označují za cenzuru internetu.

Pro nová pravidla se vyslovilo 348 poslanců, proti hlasovalo 274 zákonodárců a 36 se zdrželo. Europoslanci se předtím odmítli zabývat pozměňovacími návrhy, které počítaly s vypuštěním sporných článků.

V rámci debat o nových pravidlech byly od začátku zásadní a nejvíce sporné především dvě části návrhu směrnice, a sice články 11 a 13. 

První z nich má majitelům práv - včetně médií a umělců - zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Proti tomu vystupovali technologičtí giganti, jako je Google nebo Facebook, kteří dosud vydělávali na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemuseli platit. Nová pravidla by přiměla tyto společnosti podepsat licenční smlouvy s umělci, autory, vydavateli a podobně. Podle kritiků ale může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit.

Hlasoval jsem proti směrnici o #copyright Jsem přesvědčen, že čl. 13 v současné podobě omezí svobodu internetu @kducsl @Europarl_CS

— Tomáš Zdechovský ?? (@TomZdechovsky) 26. března 2019

Nejvíce sporné jsou především dvě její části (články 11 a 13, ve finální podobě dokumentu číslované 15 a 17). Silné emoce vyvolává především článek 13, jenž ukládá internetovým platformám povinnost zjišťovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Zavádí takzvané filtry, jejichž úkolem je toto kontrolovat. Odpůrci ale varují před možnou preventivní cenzurou i legálního obsahu. Obávají se, že "robot" nebude schopný rozeznat například parodie a karikatury.

"Je to temný den pro svobodu internetu," napsala na twitteru německá pirátská europoslankyně Julia Redaová, která byla jednou z hlavních tváří boje proti chystané směrnici.

Voting on individual amendments (like the proposal to delete #Article13) was rejected by a majority of just 5 votes. #SaveYourInternet pic.twitter.com/RprPoiH3dZ

— Julia Reda (@Senficon) 26. března 2019

Podle českého europoslance Pavla Teličky, který hlasoval proti směrnici, nepřináší navrhovaná úprava řešení současného stavu. Telička připomněl, že poslanci v souvislosti se směrnicí dostávali denně stovky e-mailů z obou táborů, on sám jich například minulý týden obdržel asi 3000. Proti směrnici o uplynulém víkendu protestovaly v evropských městech desetitisíce lidí a na internetu vzniklo množství petic.

Naproti tomu český europoslanec Pavel Svoboda během debaty zdůraznil, že Evropa reformu autorského práva na internetu zcela určitě potřebuje. O cenzuru nejde, zdůraznil. Opravdovou cenzurou by podle něj bylo bránit talentovaným tvůrcům v jejich tvorbě. Pokud by nová pravidla neprošla, mohlo by podle Svobody vzniknout prostředí, kdy by se tito autoři "museli živit jako prodavači nebo taxikáři a teprve večer po práci by si mohli psát, co chtějí".

Naopak europoslanec Pavel Svoboda směrnici hájí s tím, že je potřebná a že o cenzuru nejde. Také podle jeho kolegy Luďka Niedermayera, který se hlasování zdržel, představuje nová úprava zlepšení současného stavu. "Nepovažuji za projev svobody, pokud někdo vydělává peníze na něčem, co mu nepatří," sdělil ČTK Niedermayer.

Lidovečtí europoslanci jsou v postoji ke směrnici rozdělení. Tomáš Zdechovský ji považuje za omezení svobody internetu, naopak Michaela Šojdrová věří, že norma vyvažuje zájmy autorů, vydavatelů, spotřebitelů i internetových platforem.

Z českých poslanců směrnici kritizoval například zástupce Pirátů Mikuláš Ferjenčík, podle něhož norma likviduje svobodu internetu v EU. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše směrnice poškodí internet a napomůže hlavně technologickým gigantům. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že pro europoslance jeho strany byl rozhodující článek 13, který podle něj přináší hrozbu cenzury na internetu.

Podle Davida Slížka z odborného serveru Lupa.cz zvítězila lobby velkých vydavatelů a části umělců, kteří nedomysleli, jaké vedlejší škody směrnice napáchá. "Článek 11 (v konečné verzi 15) se pod záminkou autorského práva krkolomně pokouší řešit problém z oblasti hospodářské soutěže a výjimka pro ´krátké úryvky či jednotlivá slova´ má potenciál autorské právo v EU spíš rozdrobit než sjednotit. V různých členských státech totiž může mít velmi odlišné definice. Požadavky článku 13 (v konečné verzi 17) se v praxi nedají splnit jinak než preventivním filtrováním obsahu, i když je požadavek obecného monitorování v rozporu s pravidly EU. A přes všechna ujišťování může ve výsledku vést k omezení možností uživatelů nahrávat na internet vlastní obsah," uvedl Slížek. Dodal, že bude klíčové, jak směrnici implementují členské státy.

Na národní podobu směrnice si například počká tuzemská internetová jednička Seznam.cz. "Až bude známá česká podoba, budeme podle toho připravovat další kroky. A jsme připraveni se přizpůsobit jakýmkoli variantám. My navíc už dnes máme přístup k obsahu třetích stran skrze sekci Další zajímavé články z českého internetu, kterou máme na domovské stránce. Všechny partnery, kterých je cca 300, máme řádně zasmluvněné," řekla ČTK mluvčí Aneta Kapucianová.

Podle Jakuba Císaře z právní kanceláře Novalia jde jen o narovnání pokřiveného stavu v placení za obsah, který je chráněn autorským právem. Směrnice navrhuje jednoduché řešení, jak mohou lidé za svou práci na obsahu dostat zaplaceno. "Platformy, které využívají úryvky článků nebo fotografie, se s nimi mají rozdělit o část příjmů. Nevztahuje se to ale na samotné odkazy na články. Úložiště pak mají zavést opatření k odhalování obsahu, který byl vyloženě ukraden. Jde tedy jen o ochranu práv těch, kteří nás svým obsahem baví a informují a i v digitálním prostředí očekávají za svoji tvorbu spravedlivou odměnu. Konec svobodného internetu se tedy skutečně nekoná," dodal.

Související

Soudní dvůr EU

Soud EU podpořil majitele copyrightu, mohou žádat data lidí sdílejících filmy

Soudní dvůr Evropské unie se dnes postavil na stranu majitelů autorských práv, kteří se snaží ve sporech o jejich dodržování shromažďovat osobní údaje uživatelů internetu. Podle soudu je přípustné, aby vlastníci práv požadovali po poskytovatelích internetového připojení údaje o zákaznících, na které chtějí podat žalobu kvůli sdílení například filmů či hudby.

Více souvisejících

autorská práva evropský parlament EU (Evropská unie) internet Pavel Tělička Pavel Svoboda Luděk Niedermayer

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy