Europarlament schválil články 11 a 13. Konec internetu, jak ho známe?

Pro nová pravidla se vyslovilo 348 poslanců, proti hlasovalo 274 zákonodárců a 36 se zdrželo. Europoslanci se předtím odmítli zabývat pozměňovacími návrhy, které počítaly s vypuštěním sporných článků.

V rámci debat o nových pravidlech byly od začátku zásadní a nejvíce sporné především dvě části návrhu směrnice, a sice články 11 a 13. 

První z nich má majitelům práv - včetně médií a umělců - zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Proti tomu vystupovali technologičtí giganti, jako je Google nebo Facebook, kteří dosud vydělávali na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemuseli platit. Nová pravidla by přiměla tyto společnosti podepsat licenční smlouvy s umělci, autory, vydavateli a podobně. Podle kritiků ale může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit.

Hlasoval jsem proti směrnici o #copyright Jsem přesvědčen, že čl. 13 v současné podobě omezí svobodu internetu @kducsl @Europarl_CS

Nejvíce sporné jsou především dvě její části (články 11 a 13, ve finální podobě dokumentu číslované 15 a 17). Silné emoce vyvolává především článek 13, jenž ukládá internetovým platformám povinnost zjišťovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Zavádí takzvané filtry, jejichž úkolem je toto kontrolovat. Odpůrci ale varují před možnou preventivní cenzurou i legálního obsahu. Obávají se, že "robot" nebude schopný rozeznat například parodie a karikatury.

"Je to temný den pro svobodu internetu," napsala na twitteru německá pirátská europoslankyně Julia Redaová, která byla jednou z hlavních tváří boje proti chystané směrnici.

Voting on individual amendments (like the proposal to delete #Article13) was rejected by a majority of just 5 votes. #SaveYourInternet pic.twitter.com/RprPoiH3dZ

Podle českého europoslance Pavla Teličky, který hlasoval proti směrnici, nepřináší navrhovaná úprava řešení současného stavu. Telička připomněl, že poslanci v souvislosti se směrnicí dostávali denně stovky e-mailů z obou táborů, on sám jich například minulý týden obdržel asi 3000. Proti směrnici o uplynulém víkendu protestovaly v evropských městech desetitisíce lidí a na internetu vzniklo množství petic.

Naproti tomu český europoslanec Pavel Svoboda během debaty zdůraznil, že Evropa reformu autorského práva na internetu zcela určitě potřebuje. O cenzuru nejde, zdůraznil. Opravdovou cenzurou by podle něj bylo bránit talentovaným tvůrcům v jejich tvorbě. Pokud by nová pravidla neprošla, mohlo by podle Svobody vzniknout prostředí, kdy by se tito autoři "museli živit jako prodavači nebo taxikáři a teprve večer po práci by si mohli psát, co chtějí".

Naopak europoslanec Pavel Svoboda směrnici hájí s tím, že je potřebná a že o cenzuru nejde. Také podle jeho kolegy Luďka Niedermayera, který se hlasování zdržel, představuje nová úprava zlepšení současného stavu. "Nepovažuji za projev svobody, pokud někdo vydělává peníze na něčem, co mu nepatří," sdělil ČTK Niedermayer.

Lidovečtí europoslanci jsou v postoji ke směrnici rozdělení. Tomáš Zdechovský ji považuje za omezení svobody internetu, naopak Michaela Šojdrová věří, že norma vyvažuje zájmy autorů, vydavatelů, spotřebitelů i internetových platforem.

Z českých poslanců směrnici kritizoval například zástupce Pirátů Mikuláš Ferjenčík, podle něhož norma likviduje svobodu internetu v EU. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše směrnice poškodí internet a napomůže hlavně technologickým gigantům. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že pro europoslance jeho strany byl rozhodující článek 13, který podle něj přináší hrozbu cenzury na internetu.

Podle Davida Slížka z odborného serveru Lupa.cz zvítězila lobby velkých vydavatelů a části umělců, kteří nedomysleli, jaké vedlejší škody směrnice napáchá. "Článek 11 (v konečné verzi 15) se pod záminkou autorského práva krkolomně pokouší řešit problém z oblasti hospodářské soutěže a výjimka pro ´krátké úryvky či jednotlivá slova´ má potenciál autorské právo v EU spíš rozdrobit než sjednotit. V různých členských státech totiž může mít velmi odlišné definice. Požadavky článku 13 (v konečné verzi 17) se v praxi nedají splnit jinak než preventivním filtrováním obsahu, i když je požadavek obecného monitorování v rozporu s pravidly EU. A přes všechna ujišťování může ve výsledku vést k omezení možností uživatelů nahrávat na internet vlastní obsah," uvedl Slížek. Dodal, že bude klíčové, jak směrnici implementují členské státy.

Na národní podobu směrnice si například počká tuzemská internetová jednička Seznam.cz. "Až bude známá česká podoba, budeme podle toho připravovat další kroky. A jsme připraveni se přizpůsobit jakýmkoli variantám. My navíc už dnes máme přístup k obsahu třetích stran skrze sekci Další zajímavé články z českého internetu, kterou máme na domovské stránce. Všechny partnery, kterých je cca 300, máme řádně zasmluvněné," řekla ČTK mluvčí Aneta Kapucianová.

Podle Jakuba Císaře z právní kanceláře Novalia jde jen o narovnání pokřiveného stavu v placení za obsah, který je chráněn autorským právem. Směrnice navrhuje jednoduché řešení, jak mohou lidé za svou práci na obsahu dostat zaplaceno. "Platformy, které využívají úryvky článků nebo fotografie, se s nimi mají rozdělit o část příjmů. Nevztahuje se to ale na samotné odkazy na články. Úložiště pak mají zavést opatření k odhalování obsahu, který byl vyloženě ukraden. Jde tedy jen o ochranu práv těch, kteří nás svým obsahem baví a informují a i v digitálním prostředí očekávají za svoji tvorbu spravedlivou odměnu. Konec svobodného internetu se tedy skutečně nekoná," dodal.