Mayová obhajovala jednání s labouristy o brexitu, dle tisku má nový plán

Britská premiérka Theresa Mayová obhajuje své rozhodnutí začít o dalším postupu na cestě k odchodu Británie z Evropské unie jednat s opozičními labouristy. V prohlášení, které zveřejnila v sobotu pozdě večer, píše, že to je jediný způsob, jak zajistit brexit s dohodou. Podle dnešního vydání listu The Sunday Times chce premiérka nejsilnější opoziční stranu k podpoře své brexitové dohody přimět změnou zákona o odchodu Británie z EU, do kterého by vložila zmínku o "celních ujednáních" s EU.

"Pravdou je, že v otázce brexitu jsou oblasti, v nichž se obě hlavní strany shodují: obě chceme ukončit volný pohyb, obě chceme odejít (z EU) s dobrou dohodou a obě chceme chránit pracovní místa," uvedla Mayová. "To je základem pro kompromis, který může v parlamentu získat většinu," dodala.

Mayová varovala, že čím déle vyjednávání potrvá, tím větší je riziko, "že Spojené království (z EU) nikdy neodejde". "Jelikož parlament dal jasně najevo, že zastaví odchod Británie bez dohody, máme nyní jasnou volbu: buď odejít z EU s dohodou, nebo neodejít vůbec," uvedla Mayová.

V prohlášení Mayová rovněž uvedla, že udělala vše, co bylo v jejích silách, aby přiměla své konzervativce a severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP) k podpoře její brexitové dohody s unií. Když se jí to nepodařilo, musela "zvolit jiný přístup".

Premiérka v úterý překvapivě vyzvala předsedu Labouristické strany Jeremyho Corbyna k jednání o východisku z brexitového patu. Hovořili spolu ve středu a v následujících dnech vedly "technická jednání" jejich týmy. V pátek Mayová požádala předsedu Evropské rady Donalda Tuska o druhý odklad brexitu do 30. června. Zatím platí, že Británie má opustit EU 12. dubna.

Podle The Sunday Times má ale Mayová plán, jak přesvědčit labouristy k podpoře brexitové dohody, kterou loni vyjednala s Bruselem a kterou už poslanci třikrát odmítli. Podle listu chce budoucí "celní ujednání" s EU vložit do zákona o odchodu Británie z EU. Labouristé dlouhodobě požadují, aby Británie po brexitu zůstala členem celní unie.

Podle The Sunday Times by mohla vláda labouristům nabídnout i místo v delegaci, která vyrazí na středeční summit EU. Na něm by měla Mayová předložit "důvěryhodný plán" vedoucí ke schválení brexitové dohody. Lídři zemí EU pak rozhodnou, zda Mayové povolí další odklad brexitu.

V případě posunutí brexitu za 22. květen by se ale musela Británie účastnit voleb do Evropského parlamentu, jež začnou 23. května. Podle dnešního vydání listu The Observer premiérce spolustraníci pohrozili, že se jí pokusí svrhnout, pokud se Británie evropských voleb zúčastní.

”⁦@UKLabour⁩ has maintained the charade that it could deliver a #Brexit deal that delivers all the benefits of EU membership with none of costs.” Isn’t that as much of a lie as ”£350 m a week for the #NHS”? ? https://t.co/a6KxKADGk7

— Peter ?️‍???✊? (@PeterNHerold) 7. dubna 2019

List The Sunday Telegraph dnes napsal, že řada členů vlády zvažuje, že by v případě účasti Británie v eurovolbách na kabinetní posty rezignovala.

Nespokojené hlasy se ozývají také z místních organizací Konzervativní strany. "Naše strana a naše vláda úplně ztratily kontakt s voliči," napsala v dopise Mayové stovka kandidátů v místních volbách, které se budou 2. května konat ve větší části Anglie a v Severním Irsku.

Těžké situaci uvnitř strany čelí i šéf labouristů Corbyn. Osm desítek jeho poslanců ho v dopise vyzvalo, aby v jednáních s vládou trval na druhém referendu. Vyjádřili též obavu, že cokoli labouristé vyjednají s Mayovou, nemusí po případném odchodu premiérky z čela vlády platit.

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Brexit Labouristická strana (VB) Velká Británie Jeremy Corbyn Demokratická unionistická strana (DUP) Dominic Raab

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 9 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 10 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 11 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 14 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 15 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy