Finskem před volbami otřásl skandál. Co se děje v domovech důchodců? Veřejnost v šoku

Populace Finska patří k nejrychleji stárnoucím na světě a podobně jako většina západních zemí se potýká s problémem, jak financovat péči o stále početnější řady starých a nemocných občanů.

Finsko předpokládá, že jeho roční náklady na sociální a zdravotní péči vzrostou do roku 2035 na 26,5 miliardy eur (přes 678 miliard Kč) z 18,7 miliardy eur v roce 2018. To by znamenalo, že v roce 2035 budou představovat 9,6 procenta hrubého domácího produktu oproti 7,9 procenta v roce 2018.

Centristický premiér Juha Sipilä chtěl problém růstu těchto výdajů řešit omezením služeb a postupnou privatizací pečovatelského zdravotnického sektoru. Reforma zdravotnického systému se ale ukázala pro středopravou vládu jako příliš velká výzva a kabinet podal 8. března demisi.

Parlamentní volby jsou ve Finsku plánovány na 14. dubna. Obavy o kvalitu sociální péče přitahují voliče k opoziční Sociálnědemokratické straně Finska, která už téměř rok vede průzkumy veřejného mínění. Podle posledního zveřejněného průzkumu televize Yle měli sociální demokraté podporu 20,1 procenta respondentů.

Sociálnědemokratická strana ve svém volebním programu slibuje zvýšit daně, stanovit limity pro privatizaci zdravotnických služeb a zvýšit všechny státní důchody pod 1400 eur měsíčně o 100 eur.

Strach z nejistého stáří je zvlášť patrný v takových lokalitách, jako je město Forssa se 17.000 obyvateli ležící na jihozápadě země. Více než 150 let bylo město závislé na textilním průmyslu, který tam ale od konce 80. let upadal. S úbytkem pracovních míst mnoho mladých lidí Forssu opustilo.

"Doma už nikoho nemám. Můj manžel je po smrti a moje děti odjely do světa," říká 87letá Raili Huhtalaová v pečovatelském domě, kam se odstěhovala, když před pár lety po infarktu částečně ochrnula.

Stejně jako Huhtalaová nemá stále více starých lidí po celém Finsku nablízku rodinu, která by o ně mohla pečovat. V současné době si daňoví poplatníci stále ještě mohou dovolit platit 24hodinovou péči, u příštích generací to ale není tak jisté.

"Ve Finsku je jiná situace než například v jižní Evropě. Doposud totiž u nás byli lidé přesvědčeni, že se o ně postará stát," říká Annukka Kuisminová, vedoucí služeb pro seniory v oblasti Forssa.

Předseda Sociálnědemokratické strany Antti Rinne prohlašuje, že stát si může dovolit postarat se o starší občany, jeho hlavní oponent, ministr financí Petteri Orpo ale označuje jeho ekonomickou politiku za nezodpovědnou.

Orpova Národní koaliční strana skončila v průzkumu televize Yle na druhém místě s podporou 15,8 procenta dotázaných před třetí populistickou Stranou Finů s 15,1 procenta.

Podle Tuoma Turji z institutu pro výzkum veřejného mínění Taloustutkimus popularitu vlády nejprve snížila opatření, která nutí nezaměstnané přijmout krátkodobé pracovní úvazky či kurzy, aby jim nebyla snížena finanční podpora. "Potom přišla neúspěšná reforma zdravotních a sociálních služeb," připomněl Turja.

K problémům vládní koalice se následně přidal ještě skandál s domovy pro seniory. Po vyšetřování případů úmrtí a obvinění z nedbalosti několik soukromých pečovatelských zařízení úřady uzavřely. V jednom z těchto domovů provozovaných firmou Attendo ve městě Forssa úřady zjistily, že kvůli nedostatku zdravotních sester jsou staří lidé ponecháváni po celou noc s mokrými plenami. Firma Attendo uvedla, že už podnikla patřičné kroky ke zlepšení služeb - včetně přijetí více zaměstnanců na zajištění úklidu a stravování tak, aby se sestry mohly soustředit na péči o klienty.

Řada voličů už ale z krize vyvodila své závěry a vkládá naděje do sociální demokracie, která tradičně hájí finské sociální hodnoty.