Nizozemský lékař bez vědomí svých pacientek opakovaně používal své sperma při pokusech o umělé oplodnění, a stal se tak otcem nejméně 49 dětí. Potvrdil to dnes test DNA, jehož provedení někdejším pacientkám a jejich potomkům letos povolil soud. O výsledku testů informovala organizace Defence for Children, která se kontroverzním případem dlouhodobě zabývá.
Lékař nejspíš na své klinice zplodil ještě více dětí, protože otcovství u dalších 22 potomků dobrovolně přiznal.
Lékař Jan Karbaat dlouhá léta vedl kliniku zaměřenou na léčbu neplodnosti v Barendrechtu na předměstí Rotterdamu. Zemřel v roce 2017. Už během jeho života pojala řada jeho pacientek podezření, že lékař při mimotělním oplodnění použil namísto avizovaného spermatu anonymního dárce své vlastní sperma.
Začaly se proto u soudů domáhat provedení testů otcovství, protože lékař odmítal genetický materiál k testům dobrovolně poskytnout.
Testy DNA soud povolil krátce po smrti lékaře v roce 2017, testování se ale zdrželo kvůli nesouhlasu jeho rodiny. Jeho provedení bránila lékařova manželka, letos v únoru nicméně soud rozhodl, že navzdory nesouhlasu rodiny smí testování pokračovat.
Sám Karbaat podle advokáta postižených rodin tvrdil, že je biologickým otcem 60 dětí ze zkumavky. Jeho reprodukční klinika ukončila činnost v roce 2009 po stížnostech na vážné administrativní nesrovnalosti.
Související
Rusko musí přijmout fakt, že svět má pravidla, prohlásil Zelenskyj. Poslanci mu tleskali ve stoje
Wilders ztratil půdu pod nohama. Nizozemsko se po volbách vrací k umírněnému středu
Nizozemí , lékaři , umělé oplodnění , děti
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Epsteinovy spisy lámou Starmerovi vaz. Spasí ho jen zázrak, tvrdí poslanci
před 52 minutami
Trump sdílel rasistické video proti Obamovi
před 1 hodinou
Lavrov obvinil Ukrajinu z pokusu o atentát na Aleksejeva
před 2 hodinami
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
před 2 hodinami
Z potyčky v bytě v Jaroměři je pokus o vraždu. Policie zadržela podezřelého
před 3 hodinami
První Češi mají premiéru na hrách za sebou. Curleři nestačili na silný kanadský pár
před 3 hodinami
Únorové důchody jsou nižší než lednové. Úřad vysvětlil důvod
před 4 hodinami
Trumpova administrativa dluží čtvrt miliardy dolarů. WHO řeší, zda je vůbec někdy zaplatí
před 4 hodinami
V Moskvě došlo k pokusu o atentát na špičku ruské rozvědky. Aleksejev v nemocnici bojuje o život
před 5 hodinami
Politico: Babiš čelí obviněním, že plně nepřerušil vazby na Agrofert
před 5 hodinami
Pastrňák a Charvátová ponesou českou vlajku na slavnostním zahájení olympiády
před 6 hodinami
Macron chce obnovit dialog s Putinem. Ubohé, směje se Lavrov
před 7 hodinami
„Pokus, za který nic nedáme.“ V Ománu začínají kritické rozhovory mezi USA a Íránem
před 8 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, místy napadne nový sníh
včera
Kdo nahradí Si Ťin-pchinga? V Číně se spekuluje o nástupci i útoku proti Tchaj-wanu k udržení moci
včera
Macinka snížil pomoc Ukrajině na třetinu. Msta na lidstvu, reaguje Lipavský
včera
„50 dolarů, když jej uvidíte do konce.“ Film Melanie Trumpové je propadák, návštěvnost se zřejmě navyšuje uměle
včera
Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině
včera
Myslím, že bych měl jít do nebe, prohlásil Trump. Vykonal prý „obrovské množství dobrých“ věcí
včera
Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor
Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.
Zdroj: Libor Novák