Zásadní ohrožení svobody tisku? Americká žaloba vůči Assangeovi vyvolává obavy

Není těžké pohrdat Julianem Assangem, přiznává editorial serveru The Observer. Prestižní britský týdeník připomíná, že Assange se sedm let snažil vyhýbat obvinění ze znásilnění a sexuálního násilí, kterému čelí ve Švédku, a proto se ukrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně, přičemž obvinění odmítal coby "radikálně feministické spiknutí" a o poškozené tvrdil, že jedná jménem CIA.

Deník Shopaholičky

Otázky zůstávají

Assangeův argument, že se nemůže dostavit k soudu ve Švédsku, protože by mu hrozilo vydání do USA, je nesmyslný, deklaruje editorial. Poukazuje, že zakladateli serveru WikiLeaks nehrozilo vydání o nic méně v Británii, o čemž se může brzy přesvědčit.  

Otázky zůstávají i ohledně webu WikiLeak, zdůrazňuje The Observer. Připouští, že web dělá neocenitelnou službu, když umožňuje whistleblowerům bezpečně zveřejňovat dokumenty, které by úřady raději držely v tajnosti - od materiálů společnosti Trafigura skladující chemický odpad v Pobřeží slonoviny po videa z amerických vojenských vrtulníků pálících na irácké civilisty.

Zpočátku skutečně šlo o důležitý nástroj, který mohl omezit moc těch, kteří ji zneužívali, uvádí renomovaný server. Zároveň podotýká, že WikiLeaks jedná nemorálně a nezodpovědně a zveřejnila tisíce diplomatických depeší v plném znění, čímž potenciálně vystavila smrtelnému nebezpeční mnoho osob, jejichž jména dokumenty obsahují, což kritizoval například i Edward Snowden, bývalý pracovník americké Národní bezpečnostní agentury, který sám v roce 2013 zveřejnil tisíce utajovaných materiálů a nyní se skrývá v Moskvě.

"Pak je zde Assangeovo rozviřování konspiračních teorií, jeho ochota spojit se s nejodpornějšími postavami, například popíračem holocaustu Israelem Shamirem, jeho pokusy očerňovat kritikům a vyhrožovat jim," pokračuje britský týdeník. Varuje však, že cokoliv si myslíme o Assangeově osobnosti a přístupu, nelze pochybovat o nebezpečí, které pro všechny novináře představují obvinění, kterým Assange čelí v USA.

Poté, co byl Assange zatčen v Londýně, se ukázalo, že ve Spojených státech je obviněn ze spiknutí s cílem spáchat kybernetický útok, kterého se měl dopustit spoluprací s bývalou americkou vojačkou Chelsea Manningovou postavenou v roce 2013 před vojenský soud kvůli špionáži, vysvětluje The Observer. Dodává, že zpravodajská analytička Manningová (která v té době byla mužem, pozn. redaktora) měla prolomit heslo do tajného amerického vládního počítače a následně získat možnost přihlásit se do dalších vládních počítačů pod falešným jménem, aby ztížila vyšetřovatelům zjistit zdroj úniku informací.

Běžná novinářská praxe

Dá se namítat, že Assange se ve skutečnosti nedopustil hackerského útoku, ale spíše pomáhal krýt identitu svého zdroje, což je běžná novinářská praxe, uvádí prestižní server. Poukazuje, že podle obvinění měl Assange Manningovou podněcovat k předávání vládních informací a záznamů, ale snaha vytěžit maximálně zdroj je rovněž standardní součástí novinářské práce.

Mnozí se zpochybňují, že je Assange skutečným novinářem, a že by měl tudíž mít nárok na příslušnou právní ochranu, připouští editorial. Otázku označuje za irelevantní, protože nehledě na Assangeův statut jsou americká obvinění vůči jeho osobě hrozbou pro všechny novináře a potenciálně i pro svobodu tisku.

"Jedním z rysů této ságy je tendence dívat se jen na polovinu obrazu," kritizuje The Observer. Připomíná, že Assangeovi stoupenci ignorují či zlehčují obvinění ze znásilnění - což platí i o předních britských labouristech, například poslankyni Diane Abbottové -, zatímco Assangeovi odpůrci oprávněně poukazují na závažnost švédských obvinění, ale ignorují nebezpeční, které představuje americká žaloba.

Pokud švédské státní zastupitelství znovuotevře Assangeův případ, britská vláda bude muset učinit precedentní rozhodnutí o jeho vydání, zdůrazňuje renomovaný týdeník. Za nejlepší možnost označuje, aby byl Assange skutečně souzen ve Švédsku a soudy určily, zda je jeho vydání do USA právně přípustné.

Pokud by soudy vydání Assange skutečně posvětily, mohlo by to mít hrozivé následky pro svobodu tisku, i kdyby vydávací procedura byla v souladu se zákonem, varuje The Observer.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Julian Assange Velká Británie USA (Spojené státy americké) Wikileaks Svoboda médií

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 4 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 7 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko

Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy