Zásadní ohrožení svobody tisku? Americká žaloba vůči Assangeovi vyvolává obavy

Otázky zůstávají

Assangeův argument, že se nemůže dostavit k soudu ve Švédsku, protože by mu hrozilo vydání do USA, je nesmyslný, deklaruje editorial. Poukazuje, že zakladateli serveru WikiLeaks nehrozilo vydání o nic méně v Británii, o čemž se může brzy přesvědčit.  

Otázky zůstávají i ohledně webu WikiLeak, zdůrazňuje The Observer. Připouští, že web dělá neocenitelnou službu, když umožňuje whistleblowerům bezpečně zveřejňovat dokumenty, které by úřady raději držely v tajnosti - od materiálů společnosti Trafigura skladující chemický odpad v Pobřeží slonoviny po videa z amerických vojenských vrtulníků pálících na irácké civilisty.

Zpočátku skutečně šlo o důležitý nástroj, který mohl omezit moc těch, kteří ji zneužívali, uvádí renomovaný server. Zároveň podotýká, že WikiLeaks jedná nemorálně a nezodpovědně a zveřejnila tisíce diplomatických depeší v plném znění, čímž potenciálně vystavila smrtelnému nebezpeční mnoho osob, jejichž jména dokumenty obsahují, což kritizoval například i Edward Snowden, bývalý pracovník americké Národní bezpečnostní agentury, který sám v roce 2013 zveřejnil tisíce utajovaných materiálů a nyní se skrývá v Moskvě.

"Pak je zde Assangeovo rozviřování konspiračních teorií, jeho ochota spojit se s nejodpornějšími postavami, například popíračem holocaustu Israelem Shamirem, jeho pokusy očerňovat kritikům a vyhrožovat jim," pokračuje britský týdeník. Varuje však, že cokoliv si myslíme o Assangeově osobnosti a přístupu, nelze pochybovat o nebezpečí, které pro všechny novináře představují obvinění, kterým Assange čelí v USA.

Poté, co byl Assange zatčen v Londýně, se ukázalo, že ve Spojených státech je obviněn ze spiknutí s cílem spáchat kybernetický útok, kterého se měl dopustit spoluprací s bývalou americkou vojačkou Chelsea Manningovou postavenou v roce 2013 před vojenský soud kvůli špionáži, vysvětluje The Observer. Dodává, že zpravodajská analytička Manningová (která v té době byla mužem, pozn. redaktora) měla prolomit heslo do tajného amerického vládního počítače a následně získat možnost přihlásit se do dalších vládních počítačů pod falešným jménem, aby ztížila vyšetřovatelům zjistit zdroj úniku informací.

Běžná novinářská praxe

Dá se namítat, že Assange se ve skutečnosti nedopustil hackerského útoku, ale spíše pomáhal krýt identitu svého zdroje, což je běžná novinářská praxe, uvádí prestižní server. Poukazuje, že podle obvinění měl Assange Manningovou podněcovat k předávání vládních informací a záznamů, ale snaha vytěžit maximálně zdroj je rovněž standardní součástí novinářské práce.

Mnozí se zpochybňují, že je Assange skutečným novinářem, a že by měl tudíž mít nárok na příslušnou právní ochranu, připouští editorial. Otázku označuje za irelevantní, protože nehledě na Assangeův statut jsou americká obvinění vůči jeho osobě hrozbou pro všechny novináře a potenciálně i pro svobodu tisku.

"Jedním z rysů této ságy je tendence dívat se jen na polovinu obrazu," kritizuje The Observer. Připomíná, že Assangeovi stoupenci ignorují či zlehčují obvinění ze znásilnění - což platí i o předních britských labouristech, například poslankyni Diane Abbottové -, zatímco Assangeovi odpůrci oprávněně poukazují na závažnost švédských obvinění, ale ignorují nebezpeční, které představuje americká žaloba.

Pokud švédské státní zastupitelství znovuotevře Assangeův případ, britská vláda bude muset učinit precedentní rozhodnutí o jeho vydání, zdůrazňuje renomovaný týdeník. Za nejlepší možnost označuje, aby byl Assange skutečně souzen ve Švédsku a soudy určily, zda je jeho vydání do USA právně přípustné.

Pokud by soudy vydání Assange skutečně posvětily, mohlo by to mít hrozivé následky pro svobodu tisku, i kdyby vydávací procedura byla v souladu se zákonem, varuje The Observer.