Lidstvo by už nemělo své úspěchy posuzovat podle křivky ekonomického růstu, ale podle vývoje emisí skleníkových plynů. Ty stále stoupají a proti "klimatickému zhroucení" se v podstatě nijak nebojuje. V britském parlamentu to dnes prohlásila 16letá Švédka Greta Thunbergová, která je hlavní tváří globálního mládežnického hnutí za tvrdší ekologickou politiku. Zdaleka neděláme dost, řekl v reakci britský ministr životního prostředí Michael Gove.
"Lhali jste nám. Dávali jste nám falešnou naději. Říkali jste nám, že budoucnost je něco, na co je třeba se těšit," řekla aktivistka při setkání s britskými poslanci. Lidem její generace prý byla budoucnost ukradena, "aby se mohl malý počet lidí dostat k nepředstavitelným sumám peněz". "Neřídíte se vědou, protože vás zajímají jenom řešení, která vám umožní pokračovat jako dosud," dodala Thunbergová.
Při současných trendech podle mladé Švédky kolem roku 2030 začne nezvratná řetězová reakce přírodních jevů, "která nejspíše povede ke konci civilizace, jak ji známe". Thunbergová se přitom odvolávala na závěry Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), které podle ní bezvýhradně podporují téměř všechny významnější národní vědecké orgány.
IPCC ve zprávě z loňského podzimu konstatuje, že udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře vyžaduje urychlené přijetí dalekosáhlých opatření, jako zajištění stavu čistých nulových emisí do roku 2050. Při růstu teplotních průměrů o více než 1,5 stupně pak podle vědců hrozí dlouhotrvající nebo nezvratné změny. Globální emise oxidu uhličitého nicméně v roce 2018 podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) narostly o 1,7 procenta a dosáhly tak nového maxima.
"V posledních šesti měsících jsem napříč Evropou procestovala stovky hodin ve vlacích, elektrických automobilech a autobusech, a opakovala jsem znovu a znovu tato život měnící slova. Ale zdá se, že o tom nikdo nemluví a že se nic nezměnilo... Základním problémem je, že i přes všechna krásná slova a sliby se v zásadě pro zastavení, nebo pouhé zpomalení klimatického zhroucení nic nedělá," uvedla Thunbergová, která v uplynulých měsících vystoupila v Evropském parlamentu i na Světovém ekonomickém fóru a setkala se s papežem.
Klimatická krize je podle ní zároveň nejlehčí i nejtěžší výzvou pro lidstvo, protože je jasné, co je potřeba učinit, avšak řešení vyžaduje transformaci současného ekonomického modelu. "Jediné, na co bychom se měli ohlížet, je křivka emisí. A je mi líto, ale ta jde pořád nahoru... Už bychom neměli naše bohatství měřit podle grafu, který ukazuje ekonomický růst, ale podle křivky, která ukazuje emise skleníkových plynů," vzkázala Thunbergová členům britského parlamentu.
Projev švédské školačky si vyslechl také ministr životního prostředí Gove, podle něhož vlády dosud proti klimatickým změnám nepostupovaly dost důrazně. "Čas konat nastal, výzva nemůže být zřetelnější. Slyšeli jsme tě, Greto," dodal. Thunbergová se ve své promluvě opakovaně ptala, zda ji je dobře slyšet.
Podle aktivistky již snadná řešení nejsou možná, "ekologickou katastrofu" nicméně stále lze odvrátit. "Lidé jsou velmi přizpůsobiví, stále to můžeme napravit. Ale tato možnost nepotrvá dlouho," dodala.
Související
Thunbergová se hádá s Trumpem. Poslala ho, aby se nechal vyšetřit
Izrael deportoval do Řecka a na Slovensko 171 aktivistů, včetně Grety Thunbergové
Greta Thunbergová (aktivistka) , Parlament Velké Británie , Ekologie , emise
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek