500. výročí úmrtí Leonarda da Vinci: Kulturní smír mezi Paříží a Římem. Dojde i k politickému usmíření?

Prezidenti Emmanul Macron a Sergio Mattarella se dnes brzy ráno setkali v pařížském chrámu Notre-Dame, jen dva týdny po požáru, aby si připomněli u hrobu renesančního génia a toskánského mistra, výročí jeho úmrtí ve městě Amboise (Indre-et-Loire). Poté spolu zašli na oběd v Clos Lucé, kde Leonard da Vinci 2. května 1519 zemřel

Odpoledne se oba představitelé setkají s 550 mladými francouzskými a italskými kolegy na workshopu na téma architektury a prostoru, fyziky a vědy na zámku Chambord - za přítomnosti astornauta Thomase Pesqueta, architekta Renza Piano a spisovatel Alessandra Baricco.

Doba renesance byla mimořádně silným obdobím přátelství mezi Itálií a Francií

„Tato doba renesance byla mimořádně silným obdobím přátelství mezi Itálií a Francií," řekl Emmanuel Macron novinářům v Clos Lucé. „Spojení mezi našimi zeměmi a našimi občany je nezničitelné, je mnohem silnější a hlubší, než jsme my v našem měřítku," dodal. Sergio Mattarella na otázku, zda mezi Paříží a Římem nastal smír, odpověděl, že to „nebylo obtížné". „Spojení mezi Itálií a Francií jsou tak silné a hluboké," řekl a dodal, že přátelství mezi Francií a Itálií je „dnes znovu potvrzeno prezidentem a mnou, což je testem všeho."

Tento den oslavy Leonarda da Vinciho oznámil Emmanuel Macron počátkem března v rozhovoru s italským televizním kanálem poskytnutým po sérii „nesrovnalostí" a „nedorozumění", ke kterým došlo podle francouzské hlavy státu mezi Paříží a Francií. Řím v posledních měsících.

Francie a Itálie, historičtí spojenci, se od nástupu koalice, kterou tvoří v Itálii antisystémové Hnutí 5 Hvězd a pravicová separatistická Liga, dostali od červnu 2018 do několika trvajících turbulencí.

Jejich vztahy byly obzvláště napjaté kolem migračních záležitostí – zejména s aférou uprchlické Aquarius, ale i kolem krize hnutí „žlutých vest", stejně jak v polemikách kolem francouzské politiky v Africe, zejména v Libyi, bývalé italské kolonii.

Toto napětí dosáhlo svého vrcholu začátkem února, kdy Paříž na základě „neoficiálních kontaktů" mezi italskými vládními představiteli a mluvčími francouzských „žlutých vest", na týden předvolala svého velvyslance z Římě, aby protestovala proti prohlášením, která byla považována za „pobuřující".

Také kulturní vztahy nebyly za poslední měsíce šetřeny napětí. Dohoda o italském půjčování obrazů od Leonarda da Vinciho na výstavu v Louvru v říjnu výměnou za zápůjčku děl Raphaela z Francie v roce 2020 do muzea Quirinal byla dlouhodobě ohrožena. Řím požadoval „rovnoměrné rozložení" výměnných děl, než obě hlavní města v březnu nalezla nakonec kompromis.

„Ocitáme se velmi důležitých výstavách, jež jsou složena z desítek kreseb, což je důležité, aby oba projekty nebyly v ohrožení: na obou stranách jde o velkolepé výstavy – jde o Raphaela a Leonarda ", tvrdí Paříž, která by si přála „uniknout z logiky vzájemného vypočítávání".