Trn v patě Evropské unie? Světový tisk si došlápl na Česko

Zatímco minulý týden, 25. dubna, se na Václavském náměstí v Praze odehrávala demonstrace na podporu euroskeptické strany SPD, v Olomouci probíhalo setkání občanů s byznys lídry a akademiky, kteří se je snažili přesvědčit, že EU je stále nejlepším způsobem, jak země může dosáhnout prosperity a míru. Podle magazínu Politico tyto dvě události velmi dobře demonstrují, jak horlivá bitva se v ČR vede o EU a že v žádné jiné zemi krom Velké Británie se nejedná o tak centrální téma.

Tomio Okamura, předseda SPD, si na pomoc pozval dvě prominentní tváře evropského euroskeptického hnutí, Francouzku Marine Le Penová a Nizozemce Geerta Wilderse. Oba dva se silně vymezovali proti EU, kterou chápou jako ohrožení národní suverenity ČR, přičemž její hlavní nebezpečnost tkví v údajné podpoře islámu.

„ Evropská unie islám hýčká už desítky let,“ pronesl Wilders, podle něhož je díky tomu Evropa „ na pokraji kulturní sebevraždy. A Evropská unie nikdy nebude bránit naše národní zájmy a naši svobodu."

„Evropská unie dnes nemá schopnost vysílat tanky do našich měst nebo střílet do davů,“ sdělila bouřícím podporovatelům Le Penová. „Ale neklamme se.“ Podle Le Penové EU iniciuje proces „nezvratného národního zničení“ prostřednictvím „organizované migrace.“ Varovala přítomné podporovatele SPD, aby si nebrali příklad z Francie a zabránili existenci údajných „non-go“ zón.

Politico upozorňuje, že akce přitáhla asi 500 podporovatelů SPD, kteří se shromáždili na tom samém místě, kde před 30 lety Václav Havel oznámil pád československého komunistického režimu více než 1 miliónu estetických Čechů. Politico též upozorňuje, že ruská média počet shromážděných lidí značně nafoukla – mělo se jí účastnit 25 000 lidí.

S demonstrací na Václavském náměstí ostře kontrastuje setkání v Olomouci. „Když vezmete v úvahu, jak moc nám členství v EU pomohlo, a to jak ekonomicky, tak sociálně, a přesto si na to stěžujeme, je to ohromující,“ řekl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR organizátorů akce.

Setkání bylo v rámci projektu Euforka, iniciovaného Univerzitou Palackého v Olomouci, který si klade za cíl informoval veřejnost o dění v Evropě a vysvětlovat jim, jak funguje EU a které všechny mýty a dezinformace se kolem ní šíří. „ V zásadě děláme práci politiků za ně,“ uvedl rektor univerzity, Jaroslav Miller.

The Politico upozorňuje, že populistická rétorika „protiimigračního“ premiéra Andreje Babiše a „protimuslimského“ prezidenta Miloše Zemana hraje významnou roli v značné rozšířeném euroskepticismu mezi českými voliči i v růstu agresivnějšího a rozdělujícího politického módu v zemi. Dokladem toho má být napadení „hlasitého podporovatele EU“ a „jediného černého člena českého parlamentu“, 21letého poslance za TOP 09 na Moravě dvěma neznámými muži.

Podle nedávného průzkumu Eurobarometru jen jeden ze tří Čechů si myslí, že členství země v EU je „dobrá věc“ - nejnižší stupeň ve všech 28 členských zemí. Jen 47% by volilo pro zůstání v EU, pokud by bylo referendum o vystoupení EU, což je po Británii druhé nejnižší číslo.

Paradoxní postoj k EU

Podle magazínu je tak jistým paradoxem, že 58% českých respondentů uvádí, že jejich země těží z toho, že členem EU. Tento především ekonomický aspekt je zvláště zdůrazňován byznys zastánci EU. Jeden z panelistů na setkání v Olomouci, hlavní ekonom České spořitelny, varoval, že odchod z EU by byla „enormní tragédie pro český byznys. Stali bychom se chudšími mnohem rychleji.“ Politico upozorňuje, že právě hořkost z toho, že vstup do EU nedokázal dorovnat české mzdy s těmi v západní Evropě je jedním z klíčových zdrojů frustrace Čechů nad EU.

Podle jednoho z účastníků setkání, 75letého důchodce Romana Beka, je „Czexit kompletní nesmysl….je vlekou otázkou, zdali jsme skutečně schopní se sami politicky a ekonomicky řídit.“

Politico však též upozorňuje, že počet Čechů, kteří považují členství země v EU za prospěšné klesá. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2018 si to myslelo 64% respondentů, nyní je to 56%. Účastník setkání v Olomouci, Libor Hrančik, 62letý malý podnikatel, má za to, že Brexit ukazuje „aroganci bruselských byrokratů“ a chce, aby ČR byla schopná „si sama rozhodnout naše politické záležitosti, o imigraci, o ekonomice.“

Nicméně ačkoliv v ČR jsou poměrně rozšířený skepticismus směrem k EU, dle magazínu se to příliš neprojevuje na podpoře euroskeptických stran. SPD by měla dle prognóz získat 7% a získat jedno z 21 křesel v Evropském parlamentu. Politico má za to, že zkušenost s komunismem zabraňuje tomu, aby Češi volili více extremistické strany.

Podle magazínu nicméně EU zůstane rozdělujícím tématem české politiky nyní i v následujících letech jak i ti, kteří dohlíželi vstupu ČR do EU na ní začínají nahlížet negativně. Politico v tomto ohledu cituje bývalého prezidenta Václava Klause, který přes své rezervace podepsal vstup do ČR do EU, protože neviděl jinou alternativu. Nyní si myslí, že výhody a nevýhody členství EU jsou 50 na 50 a vzájemně se tedy vylučují.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Svoboda a přímá demokracie (SPD) Česká republika Marine Le Pen

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Mitch McConnell

„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem

Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).

před 54 minutami

Demonstrace v Íránu

Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu

Svědectví z Teheránu, které přinesla stanice France 24, odhaluje mrazivé detaily o brutalitě, s jakou íránský režim potlačuje současnou vlnu protestů. Muž, kterému se podařilo uprchnout do Evropy, popsal, jak se pokojné demonstrace změnily v krvavá jatka. Podle aktivistů si zásahy bezpečnostních složek vyžádaly již nejméně 2 637 mrtvých, přičemž největší násilnosti propukly mezi 8. a 10. lednem, kdy se miliony lidí v Teheránu pokusily postavit teokratické nadvládě.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

před 3 hodinami

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 3 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 4 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 5 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 5 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 6 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 7 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 8 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti

Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy