Lotyšsko zmírní zákon bránící Rusům v zisku občanství

Pro návrh zákona předloženého dosluhujícím prezidentem Raimondsem Vejonisem se v prvním čtení vyslovila většina 69 poslanců lotyšského 100členného zákonodárného sboru. Norma předpokládá, že od 1. ledna 2020 všem v Lotyšsku nově narozeným dětem takzvaných neobčanů - z velké většiny Rusů a Ukrajinců - bude na rozdíl od současnosti rovnou udělováno lotyšské občanství.

Vejonis, který pochází z rusko-lotyšské rodiny a narodil se v ruském Pskově, obhajoval zákon tím, že přispěje ke "konsolidaci lotyšské společnosti se společnými hodnotami" a tím i k vytvoření nového národního povědomí obyvatel země.

"Neobčané" nemohou zastávat veřejné funkce a nemají aktivní ani pasivní volební právo. Pobaltská země byla kvůli tomu v minulosti terčem kritiky Rady Evropy i Ruska.

Lotyšský parlament po obnovení nezávislosti v roce 1991 schválil zákon, který udělil občanství pouze těm občanům a jejich potomkům, kteří v Lotyšsku žili již v meziválečném období. V důsledku toho se "neobčany" stala celá třetina obyvatel země, kteří se do země přistěhovali v době, kdy bylo Lotyšsko součástí Sovětského svazu (1940-1941 a 1944-1991).

Za posledních 25 let prošlo 150.000 "neobčanů" zkouškami, například ze znalostí lotyšské historie a jazyka, po nichž jim bylo občanství uděleno. V roce 2017 mělo tento právní status stále přibližně 238.000 lidí, tedy 11,2 procenta obyvatelstva.

Etničtí Rusové tvoří ve dvoumilionové populaci Lotyšska zhruba 25procentní menšinu. Ještě více je v zemi rusky mluvících obyvatel, včetně Ukrajinců a Bělorusů, což je důsledek téměř 50leté sovětské okupace. V metropoli Rize hovoří rusky bezmála polovina obyvatel.