Revize maďarských hranic? Orbán si hraje s ohněm, varuje historik

Americký prezident Donald Trump dne 13. května v Bílém domě vřele přivítá maďarského autoritářského prezidenta Viktora Orbána, poukazují lidskoprávní aktivista Rob Berschinski a historik Hal Brands. V komentáři pro server Washington Post konstatují, že jde o gesto podpory, na které maďarský vládce pevné ruky dlouho čekal.

Maďarský trojský kůň

"Návštěva je závažnou chybou," konstatují Berschinski a Brands. Problém vidí nejen v tom, že bude vnímána jako americká podpora politikovi, který úspěšně rozkládá demokracii, ale také v údajné signalizaci agendy, která zásadně ohrožuje transatlantickou bezpečnost.

Orbán není první autoritář, pro které má Trump pochvalná slova, připomíná Brands a Berschinski. Konstatují, že šéf Bílého domu si nadbíhá některým nejzkaženějším a nejvíc protidemokratickým politikům světa, například Vladimiru Putinovi, Kim Čong-unovi, Recepu Tayyipu Erdoğanovi, Abdovi Fattáhovi as-Sísísmu, Mohamedu bin Salmánovi či Rodrigovi Dutertemu.

Maďarský premiér ovšem vyčnívá i z uvedeného výčtu, jelikož v posledních devíti letech realizoval četné antidemokratické kroky, o kterých Trump může jen tweetovat, deklarují aktivista s historikem. Připomínají, že Orbán nechal přepsat maďarskou ústavu a rozložil soudní moc, umlčel média, vyštval z Maďarska přední univerzitu a kriminalizoval činnost některých lidskoprávních organizací, přičemž opakovaně vítězí v silně problematických volbách díky útokům na migranty, muslimské "nájezdníky" a židovské "finančníky", kteří je údajně podporují.

Souběžně s tím se Orbánovo Maďarsko - člen NATO - sbližuje s Ruskem a premiérovy útoky na média a nevládní organizace připomínají taktiku ruského prezidenta Putina, tvrdí Brands s Berschinským. Dodávají, že spolu s tím Orbán brání hlubšímu angažmá Severoatlantické aliance na Ukrajině, pomáhá chránit podezřelé ruské obchodníky se zbraněmi před americkou justicí a rovněž podpořil ruskou anexi Krymu, navzdory oficiálním postojům EU i NATO.

Za ještě znepokojivější považují autoři komentáře to, že mnozí západní pozorovatelé věří, že maďarská vláda je infiltrována ruskými tajnými službami a působí jako "trojský kůň" v NATO. "Trumpova administrativa odpověděla na tento znepokojivý trend podporou maďarské vládě," konstatují Berschinski a Brands. Doplňují, že podle logiky Trumpova týmu lze prostřednictvím přehlížení Orbánových útoků na vládu práva udržet Maďarsko na "své straně", proti Rusku, a ještě mu prodat zbraně.  

Tato strategie se vymstí, protože stávající americká politika nepochybně neodráží deklarované hodnoty USA a nedává smysl ani ze strategického hlediska, tvrdí historik s aktivistou. To, že spolu s opouštěním liberální demokracie se Orbán upíná k Putinovi nepovažují za náhodu, protože "autoritářští ptáci" sedají jeden k druhému.

Historie se opakuje

Protidemokratická, proruská politika členské země NATO přináší množství akutních bezpečnostních problémů, ale celková hrozba orbánismu je mnohem širší, varují Berschinski s Brandsem. Její jádro vidí ve způsobu, jakým maďarský premiér reviduje temné kapitoly evropské historie a tímto výkladem pomáhá udržovat svou stranu u moci.

"Orbánovy současné snahy přepsat maďarskou roli v holocaustu jsou dobře zdokumentované a zároveň znepokojivé," pokračují Brands a Berschinski. Podotýkají, že méně viditelné jsou ovšem kroky a rétorika, kterými Orbán ospravedlňuje nároky na území, o než Maďarsko přišlo po první světové válce.   

V uvedeném konfliktu bojovalo Rakousko-Uhersko po boku Německa a nakonec podlehlo spojeneckým mocnostem v čele s Británií, Francií a USA, připomíná aktivista a historik. Vysvětlují, že podobně jako Versailleská smlouva formálně ukončila válku s Německem, vítězné mocnosti připravily samostatnou Trianonskou smlouvu pro Maďarsko, která učinila z moderního Maďarska malý stát.   

Meziválečná maďarská vláda se tak rozhodla spojit s Německem v rámci Osy během druhé světové války, především v naději, že získá zpět území ztracená o dvě dekády dříve, nastiňují Berschinski a Brands. Dodávají, že po rozpadu sovětského bloku ale maďarští politici přijali stávající hranice, jelikož si uvědomovali ničivé důsledky iredentismu v evropské historii.

Maďarské přijetí do NATO v roce 1999 bylo podmiňováno tím, že Budapešť přijme územní statut quo, ale Orbán a maďarská nacionalistická krajní pravice, kterou reprezentuje, nyní tuto spící otázku opět oživili, poukazují Brands s Berschinským.  Připomínají, že Orbán aktivně podporuje historickou rehabilitaci maďarských meziválečných politiků, které označuje za "mimořádné státníky" a dokonce plánuje vybudovat v Budapešti památník Trianonu a "Velkého Maďarska", čímž dává najevo, jak se staví k územím, o něž země přišla před celým stoletím.

"Evropa si připomene stoleté výročí Versailleské smlouvy letos v létě a Trianonské smlouvy v roce 2020. Mezitím je pravděpodobné, že Orbán bude eskalovat svou nacionalistickou rétoriku," obávají se historik a aktivista. Dodávají, že analytici se sice neshodnou v tom, zda je Orbánova podpora "Velkému Maďarsku" autentická, či se chce pouze zavděčit svým voličům, ale na tom příliš nezáleží, protože iredentistická rétorika představuje v kontextu dějin Evropy hru s ohněm.  

Není pravděpodobné, že Trump na tyto otázky upozorní během své schůzky s Orbánem, míní Berschinski a Brands. Připouštějí, že důsledky nacionalistické rétoriky maďarského premiéra se mohou plně projevit až za několik let, ale varují, že historie se občas opakuje a tón, který Orbán volí, ohrožuje mezinárodní bezpečnost, tudíž by neměl dostat prostor v Oválné pracovně Bílého domu.

Související

Viktor Orbán

Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu

Odcházející premiér Viktor Orbán oznámil zásadní změnu ve své politické dráze poté, co ve volbách získala strana Tisza dvoutřetinovou většinu. V sobotu odpoledne prostřednictvím videozáznamu informoval veřejnost o svém rozhodnutí vzdát se poslaneckého mandátu. Zdůraznil, že se nyní hodlá plně soustředit na práci v čele strany Fidesz a na její budoucí směřování.

Více souvisejících

Viktor Orbán ,  Maďarsko ,  Donald Trump ,  USA (Spojené státy americké) ,  hranice

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze, když veřejně prohlásil, že Rusko se v souvislosti s válkou na Ukrajině chová dobře a v současné době nic moc špatného nedělá. Před novináři před Bílým domem zopakoval ostrou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého obvinil ze zmařených lidských životů. Americký šéf Bílého domu zároveň naznačil ochotu zúčastnit se jednání o míru, ze kterých by byla Ukrajina zcela vyloučena.

před 51 minutami

před 1 hodinou

Nepokoje ve Francii

Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice

Zavedení cílených nočních zákazů vycházení pomohlo podle francouzského premiéra Sébastiena Lecornu udržet klid během uplynulé noci ve velkých městech po celé zemi. K mimořádným opatřením přistoupily úřady v Paříži, Lyonu, Bordeaux či Nice s cílem potlačit rozsáhlé výtržnosti a rabování, které doprovázely nedávné masové protesty. Předseda vlády zároveň potvrdil, že lokální samosprávy mohou stejná omezení zopakovat i během následující noci všude tam, kde to bude vyžadovat bezpečnostní situace.

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží

Francouzská vláda se rozhodla zavést částečné zákazy vycházení v několika městech po celé zemi včetně vybraných částí Paříže. K tomuto zásadnímu kroku kabinet přistoupil poté, co ministr vnitra otevřeně přiznal, že bezpečnostní složky ztratily během víkendových násilných protestů nad situací v některých oblastech kontrolu. Francouzský premiér Sébastien Lecornu po krizovém zasedání vlády prohlásil, že je plně odhodlán obnovit veřejný pořádek a vyzval k uplatňování lokálních omezení. Předseda vlády zároveň zdůraznil, že plošný zákaz vycházení pro celá města v této fázi nepřipadá v úvahu.

před 3 hodinami

Kanada

Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady

Voliči v kanadské provincii Alberta v lidovém hlasování přesvědčivě odmítli návrh na zahájení procesu, který mohl vést k odtržení od Kanady. Podle odhadů kanadské veřejnoprávní stanice CBC znamená tento výsledek zásadní vítězství pro federálního premiéra Marka Carneyho i pro všechny zastánce zachování celistvosti země.

před 4 hodinami

Raketová baterie Patriot

Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil americkým zákonodárcům, že Ukrajina téměř vyčerpala své zásoby střelných raket pro systém Patriot dodaných ze Spojených států. V reakci na tuto kritickou situaci nabídl třicetidenní pozastavení ukrajinských úderů na ruské ropné rafinérie. Výměnou za tento krok požaduje po Washingtonu obnovení a poskytnutí americké pomoci v oblasti protivzdušné obrany.

před 5 hodinami

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

včera

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

včera

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy