Revize maďarských hranic? Orbán si hraje s ohněm, varuje historik

Americký prezident Donald Trump dne 13. května v Bílém domě vřele přivítá maďarského autoritářského prezidenta Viktora Orbána, poukazují lidskoprávní aktivista Rob Berschinski a historik Hal Brands. V komentáři pro server Washington Post konstatují, že jde o gesto podpory, na které maďarský vládce pevné ruky dlouho čekal.

Maďarský trojský kůň

"Návštěva je závažnou chybou," konstatují Berschinski a Brands. Problém vidí nejen v tom, že bude vnímána jako americká podpora politikovi, který úspěšně rozkládá demokracii, ale také v údajné signalizaci agendy, která zásadně ohrožuje transatlantickou bezpečnost.

Orbán není první autoritář, pro které má Trump pochvalná slova, připomíná Brands a Berschinski. Konstatují, že šéf Bílého domu si nadbíhá některým nejzkaženějším a nejvíc protidemokratickým politikům světa, například Vladimiru Putinovi, Kim Čong-unovi, Recepu Tayyipu Erdoğanovi, Abdovi Fattáhovi as-Sísísmu, Mohamedu bin Salmánovi či Rodrigovi Dutertemu.

Maďarský premiér ovšem vyčnívá i z uvedeného výčtu, jelikož v posledních devíti letech realizoval četné antidemokratické kroky, o kterých Trump může jen tweetovat, deklarují aktivista s historikem. Připomínají, že Orbán nechal přepsat maďarskou ústavu a rozložil soudní moc, umlčel média, vyštval z Maďarska přední univerzitu a kriminalizoval činnost některých lidskoprávních organizací, přičemž opakovaně vítězí v silně problematických volbách díky útokům na migranty, muslimské "nájezdníky" a židovské "finančníky", kteří je údajně podporují.

Souběžně s tím se Orbánovo Maďarsko - člen NATO - sbližuje s Ruskem a premiérovy útoky na média a nevládní organizace připomínají taktiku ruského prezidenta Putina, tvrdí Brands s Berschinským. Dodávají, že spolu s tím Orbán brání hlubšímu angažmá Severoatlantické aliance na Ukrajině, pomáhá chránit podezřelé ruské obchodníky se zbraněmi před americkou justicí a rovněž podpořil ruskou anexi Krymu, navzdory oficiálním postojům EU i NATO.

Za ještě znepokojivější považují autoři komentáře to, že mnozí západní pozorovatelé věří, že maďarská vláda je infiltrována ruskými tajnými službami a působí jako "trojský kůň" v NATO. "Trumpova administrativa odpověděla na tento znepokojivý trend podporou maďarské vládě," konstatují Berschinski a Brands. Doplňují, že podle logiky Trumpova týmu lze prostřednictvím přehlížení Orbánových útoků na vládu práva udržet Maďarsko na "své straně", proti Rusku, a ještě mu prodat zbraně.  

Tato strategie se vymstí, protože stávající americká politika nepochybně neodráží deklarované hodnoty USA a nedává smysl ani ze strategického hlediska, tvrdí historik s aktivistou. To, že spolu s opouštěním liberální demokracie se Orbán upíná k Putinovi nepovažují za náhodu, protože "autoritářští ptáci" sedají jeden k druhému.

Historie se opakuje

Protidemokratická, proruská politika členské země NATO přináší množství akutních bezpečnostních problémů, ale celková hrozba orbánismu je mnohem širší, varují Berschinski s Brandsem. Její jádro vidí ve způsobu, jakým maďarský premiér reviduje temné kapitoly evropské historie a tímto výkladem pomáhá udržovat svou stranu u moci.

"Orbánovy současné snahy přepsat maďarskou roli v holocaustu jsou dobře zdokumentované a zároveň znepokojivé," pokračují Brands a Berschinski. Podotýkají, že méně viditelné jsou ovšem kroky a rétorika, kterými Orbán ospravedlňuje nároky na území, o než Maďarsko přišlo po první světové válce.   

V uvedeném konfliktu bojovalo Rakousko-Uhersko po boku Německa a nakonec podlehlo spojeneckým mocnostem v čele s Británií, Francií a USA, připomíná aktivista a historik. Vysvětlují, že podobně jako Versailleská smlouva formálně ukončila válku s Německem, vítězné mocnosti připravily samostatnou Trianonskou smlouvu pro Maďarsko, která učinila z moderního Maďarska malý stát.   

Meziválečná maďarská vláda se tak rozhodla spojit s Německem v rámci Osy během druhé světové války, především v naději, že získá zpět území ztracená o dvě dekády dříve, nastiňují Berschinski a Brands. Dodávají, že po rozpadu sovětského bloku ale maďarští politici přijali stávající hranice, jelikož si uvědomovali ničivé důsledky iredentismu v evropské historii.

Maďarské přijetí do NATO v roce 1999 bylo podmiňováno tím, že Budapešť přijme územní statut quo, ale Orbán a maďarská nacionalistická krajní pravice, kterou reprezentuje, nyní tuto spící otázku opět oživili, poukazují Brands s Berschinským.  Připomínají, že Orbán aktivně podporuje historickou rehabilitaci maďarských meziválečných politiků, které označuje za "mimořádné státníky" a dokonce plánuje vybudovat v Budapešti památník Trianonu a "Velkého Maďarska", čímž dává najevo, jak se staví k územím, o něž země přišla před celým stoletím.

"Evropa si připomene stoleté výročí Versailleské smlouvy letos v létě a Trianonské smlouvy v roce 2020. Mezitím je pravděpodobné, že Orbán bude eskalovat svou nacionalistickou rétoriku," obávají se historik a aktivista. Dodávají, že analytici se sice neshodnou v tom, zda je Orbánova podpora "Velkému Maďarsku" autentická, či se chce pouze zavděčit svým voličům, ale na tom příliš nezáleží, protože iredentistická rétorika představuje v kontextu dějin Evropy hru s ohněm.  

Není pravděpodobné, že Trump na tyto otázky upozorní během své schůzky s Orbánem, míní Berschinski a Brands. Připouštějí, že důsledky nacionalistické rétoriky maďarského premiéra se mohou plně projevit až za několik let, ale varují, že historie se občas opakuje a tón, který Orbán volí, ohrožuje mezinárodní bezpečnost, tudíž by neměl dostat prostor v Oválné pracovně Bílého domu.

Související

Více souvisejících

Viktor Orbán Maďarsko Donald Trump USA (Spojené státy americké) hranice

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy