Německo bude až do konce roku 2030 prověřovat, jestli politici nebo uchazeči o vysoké posty ve státní správě nepracovali v minulosti pro východoněmeckou tajnou službu Stasi, nebo s ní alespoň nespolupracovali. Příslušnou novelu zákona, jehož platnost měla původně vypršet koncem letošního roku, dnes odhlasovala německá vláda. Schválit ji ještě musí parlament, což by ale neměl být problém.
"Pachatelé ze Stasi nepatří ani dnes na zodpovědné pozice v demokracii," shrnuje hlavní důvod vzniku novely Katrin Buddeová ze sociální demokracie (SPD). "Bezpráví zůstává bezprávím. I 30 let po mírumilovné revoluci trpí mnoho lidí následky zvůle, špiclování a represe v NDR," poznamenává zase poslankyně koaliční konzervativní unie CDU/CSU Elisabeth Motschmannová.
Poněkud jiný názor na novelu má politička opoziční Levice Birke Bullová-Bischoffová, podle níž je sice důležité vypořádat se s minulostí Stasi, zákonná úprava ale lidi dělí na dobré a na špatné, na vinné a nevinné.
Ani odpor této strany však nemůže zabránit tomu, aby norma ve Spolkovém sněmu prošla pohodlnou většinou, zvlášť když s ní žádná další strana nemá problém.
Ještě loni úřady podle televize ARD na práci pro Stasi, nebo spolupráci s ní prověřovaly 167 zaměstnanců veřejné služby a 495 zvolených politiků. V roce 2030 už podle Buddeové takové žádosti sotva budou, a další prodloužení platnosti zákona, který hovoří o "skupinách osob, jež jsou činné v politicky nebo společensky významné pozici", tak už nebude třeba.
Německá vláda dnes také vyslovila souhlas s tím, aby oběti politiky komunistického režimu Německé demokratické republiky (NDR) mohly snadněji žádat o odškodnění. Týkat se to má například lidí, kteří kvůli protirežimním aktivitám svých rodičů museli vyrůstat v dětských domovech.
Také v Česku existují zákony, jež zakazují lidem, kteří pracovali pro komunistickou Státní bezpečnost (StB), nebo s ní spolupracovali, výkon funkcí ve státní správě, veřejnoprávních médiích či justici. Takzvané lustrační zákony se vztahují i na lidi, kteří se angažovali v okresních výborech komunistické strany, v Lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB.
Ministři ale negativní lustrační osvědčení podle služebního zákona mít nemusí. Nemá ho ani premiér Andrej Babiš (ANO), který byl veden jako agent Státní bezpečnosti. Vědomou spolupráci s StB sice odmítá, u soudů ale se svými námitkami neuspěl.
Související
Němci soudí vraha po 50 letech od činu. Na příkaz Stasi chladnokrevně zabil Poláka
Experti skládají roztrhaná akta Stasi ručně. Bude to trvat desítky let
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 52 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
Zdroj: Libor Novák