Socialisté směřují k volebnímu vítězství ve Španělsku i Portugalsku

Španělé zvolí v neděli 54 europoslanců, pokud by bývala Británie z EU už odešla, volili by jich 59. Rozhodovat se mohou mezi třemi desítkami kandidátek, které kromě větších parlamentních stran zahrnují i několik regionálních koalic a také například Stranu proti týrání zvířat (PACMA), Feministickou iniciativu či kandidátku Pozitivní levice.

Do EP bude ve Španělsku zřejmě zvolen i katalánský expremiér Carles Puigdemont, který pobývá od podzimu 2017 v Belgii. Doma mu totiž hrozí zatčení kvůli obvinění ze vzpoury, jíž se podle prokuratury dopustil s dalšími katalánskými politiky uspořádáním ilegálního referenda o nezávislosti Katalánska. Puigdemont je lídrem kandidátky Lliures per Europa (Svobodně pro Evropu) a kandidaturu mu původně volební komise zamítla, soud ale verdikt komise zvrátil.

Do EP bude podle průzkumů zvolen i bývalý místopředseda Puigdemontovy vlády Oriol Junqueras, který je lídrem kandidátky katalánských, baskických a dalších nacionalistů Ahora Repúblicas (Republiky teď). Od podzimu 2017 je kvůli separatismu ve vazbě, takže do lavic EP neusedne. Mandát mu bude zřejmě pozastaven, stejně jako se to očekává u jeho mandátu poslance španělského parlamentu, do něhož byl zvolen koncem dubna. Junqueras už europoslancem byl od června 2009 do ledna 2012.

Katalánský separatismus využívají v předvolební kampani ve Španělsku některé strany, včetně vládních socialistů. Jejich lídrem do eurovoleb je Katalánec, ministr zahraničí španělské vlády a někdejší předseda EP Josep Borrell, který se do EP vrátí po 10 letech. "Ideje separatistů jsou zcela protichůdné tomu, co reprezentuje Evropa," uvedl v kampani Borrell.

Socialisté by měli podle průzkumů získat asi 17 euromandátů (ve volbách v roce 2014 obsadili 14 křesel v EP), druzí skončí nejspíš lidovci s 11 mandáty (před pěti lety jich získali 16), na třetím a čtvrtém místě by měli těsně skončit středopraví Ciudadanos a levicoví Unidas Podemos Cambiar Europa (Společně můžeme změnit Evropu) s osmi mandáty.

Otazník visí nad výsledkem ultrapravicové strany Vox, která se do EP dostane podle průzkumů se čtyřmi nebo pěti zástupci. Průzkumy se ale v případě této strany v dubnových volbách do španělského parlamentu nevyplnily. Očekávalo se, že Vox získá kolem 30 poslanců, nakonec jich má 24. I tak je to ale historický výsledek, protože se do parlamentu dostali jako první krajně pravicová strana od pádu diktatury v zemi v roce 1975.

Velmi důležité bude hlasování pro španělskou Lidovou stranu (PP), která v dubnových volbách zaznamenala nejhorší výsledek v historii a získala o polovinu méně křesel v dolní komoře než v předchozích volbách v roce 2016. Odliv voličů PP způsobily korupční skandály jejích regionálních politiků a také neschopnost lidovecké vlády řešit krizi v Katalánsku. Proto také vládě lidovců poslanci loni vyslovili nedůvěru.

Svých 21 europoslanců v neděli zvolí také Portugalci. Podle průzkumů zvítězí s asi 34 procenty vládní Socialistická strana (PS), která získala nejvíce europoslanců i po volbách před pěti lety. Druhá skončí s asi 27 procenty středopravá Sociálnědemokratická strana (PSD). Téméř jistě se z Portugalska do EP nedostane zástupce krajně pravicové strany.