V Madridu se dnes konalo ustavující zasedání španělského parlamentu vzešlého z dubnových voleb. Na návrh vítězných vládních socialistů byli do čela obou komor zvoleni katalánští socialisté, což je vnímáno jako vstřícný signál vůči separatisticky naladěnému Katalánsku. Zasedání přitom provázela zvláštní atmosféra, protože novými poslanci se stali i čtyři věznění katalánští separatisté, které do budovy dopravila policie z vazby. Souzeni jsou spolu s dalšími katalánskými politiky za vzpouru kvůli referendu o nezávislosti. V dolní komoře parlamentu dnes také poprvé od pádu diktatury v zemi v roce 1975 usedli krajně pravicoví poslanci.
V Madridu se dnes konalo ustavující zasedání španělského parlamentu vzešlého z dubnových voleb, v nichž vyhráli socialisté premiéra Pedra Sáncheze. Do čela obou komor byli dnes na jejich návrh zvoleni katalánští socialisté, což místní média označují za vstřícné gesto premiéra vůči separatistické vládě Katalánska. Té Sánchez nabízí jednání o širší autonomii. V parlamentu dnes usedlo i pět uvězněných separatistů (čtyři jako poslanci, jeden jako senátor) a poprvé od pádu diktatury v roce 1975 má v dolní komoře zastoupení krajní pravice.
Pětici separatistů na zasedání dopravila policie z vazby, v níž jsou už přes rok kvůli obvinění ze vzpoury. Té se podle prokuratury dopustili spolu s dalšími katalánskými politiky uspořádáním referenda o nezávislosti Katalánska. Čtyři separatistické poslance přivítal při příchodu do sálu dlouhotrvající potlesk některých kolegů. Ve 350členném Kongresu poslanců je 22 poslanců ze dvou separatistických stran. Jedné z nich předsedá uvězněný exministr katalánské vlády Oriol Junqueras.
"Jak se máš?" zeptal se Junquerase španělský premiér, když mu katalánský separatista v parlamentním sále podal ruku. "Musíme mluvit," odpověděl Junqueras podle svědků citovaných agenturou Europa Press. Mínil tím nejspíš Sánchezovu nabídku na jednání katalánské vládě. Ta je složena ze separatistů, předsedá jí ale Quim Torra, který není z Junquerasovy strany a jako separatista vystupuje více radikálně. Junqueras vyvolal dnes také pobouření pravicových zákonodárců a naopak hlasitý potlesk separatistů, když se v poslaneckém slibu označil za politického vězně.
Předsedkyní Kongresu poslanců byla zvolena ministryně Sánchezovy vlády Meritxell Batetová a předsedou Senátu se stal Manuel Cruz, který přednáší na barcelonské univerzitě. Cruz v projevu senátory mimo jiné vyzval, aby navrhli nový systém financování autonomních regionů. Právě to jedním z důvodů, proč chce zhruba polovina Katalánců nezávislost. Nelíbí se jim, že jako jeden z nejbohatších regionů příliš dotují chudší oblasti.
Batetová byla šéfkou Kongresu poslanců zvolena až ve druhém kole, což naznačilo, jak může za pár týdnů vypadat hlasování o důvěře premiérovi. Kromě socialistů ji podpořili levicoví Unidas Podemos, Baskická národní strana (PNV), valencijský poslanec, dva poslanci z Kanárské koalice a kantábrijský poslanec. Nehlasovali pro ni lidovci, Ciudadanos, krajně pravicová strana Vox ani katalánští separatisté, kteří při prvním kole vhodili neplatné lístky. Namalovali na ně totiž žlutou stužku, symbol solidarity s uvězněnými katalánskými politiky.
Poslanci zvolili i další členy vedení dolní komory, v němž usednou socialisté, lidovci, Ciudadanos a Unidas Podemos. Vox, která má 24 poslanců, ve vedení není. První úkolem vedení bude rozhodnout o pozastavení mandátů čtyř souzených Katalánců, protože jsou ve vazbě a obviněni ze vzpoury. Pozastaví-li vedení Junquerasovi, Jordi Turullovi, Josepu Rullovi a Jordimu Sànchezovi mandáty a oni se jich nevzdají ve prospěch náhradníků z kandidátek, sníží se většina pro hlasování v dolní komoře. To může usnadnit vyslovení důvěry Sánchezovi, jehož zřejmě španělský král po jednání s lídry parlamentních stran navrhne na premiéra.
Související
Sánchez pod palbou kritiky: Španělsko se vyhýbá obranným závazkům NATO i podpoře Ukrajiny
Trump navrhl vyloučení Španělska z NATO
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 2 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 3 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 5 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 6 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 9 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 10 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 11 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 12 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 13 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák