Zástupci vítěze voleb do Evropského parlamentu na Slovensku, koalice proevropských stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu, dnes vybídli dosluhujícího prezidenta Andreje Kisku ke spolupráci. Kiska, jemuž pětiletý mandát skončí v polovině června, už dříve ohlásil založení vlastní strany. V reakci na prohlášení PS a Spolu vyzval Kiska ke spojení většího počtu stran. PS a Spolu chtějí uspět i v nadcházejících parlamentních volbách a vystřídat nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica.
"V (evropských) volbách se ukázalo, že Slovensko chce změnu. Chceme nadále (PS a Spolu) spolupracovat. Byli bychom rádi, kdyby i další strany pochopily, že lidé chtějí spolupráci. Byl bych rád, pokud by se i Andrej Kiska k takové spolupráci přidal," řekl novinářům předseda PS Michal Truban.
Koalice PS/Spolu získala při nízké volební účasti v sobotních volbách do Evropského parlamentu 20,11 procenta hlasů. Strana PS vznikla v roce 2017. V loňských komunálních volbách PS a Spolu podporovaly úspěšného kandidáta na primátora Bratislavy Matúše Valla. Letos v březnu zase bývalá místopředsedkyně PS Zuzana Čaputová vyhrála přímé prezidentské volby. Stranu Spolu loni založilo několik nezařazených poslanců včetně jejího nynějšího předsedy Miroslava Beblavého.
"Za devět měsíců náš čekají parlamentní volby, které budou rozhodující pro budoucnost této země. Velmi bychom si vážili spolupráce s ním (Kiskou) a pokud by se k nám přidal, bylo by to pro Slovensko dobré," řekl Beblavý.
Kiska v reakci na výzvu PS a Spolu řekl, že spojit by se neměly jen tři subjekty. "Nejen PS, Spolu a Kiska, ale potřebujeme se spojit s OĽaNO, SaS i KDH. Všechny tyto demokratické strany se musí spojit, a to nejen deklarativně," řekl podle slovenských médií prezident.
Strana Svoboda a solidarita (SaS) a hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) jsou nejsilnějšími opozičními parlamentními stranami. Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) je neparlamentní stranou, která v eurovolbách získala dvě ze 14 slovenských křesel. Šéf SaS Richard Sulík dříve během dne řekl, že Kiska loni odmítl jeho nabídku ke spolupráci a že SaS půjde do voleb samostatně. OĽaNO označilo spojení za prospěšné.
Kiska, který se dlouhodobě vymezuje vůči politice Směru-SD, ohlásil založení vlastní strany začátkem dubna. Přitom řekl, že Slovensko chce změnu a že je třeba vyhrát parlamentní volby.
Politologové a sociologové s ohledem na úspěch koalice PS/Spolu v evropských volbách upozornili, že Kiska možná promeškal vhodnou dobu k založení vlastní strany. "Pokud bych byl Andrejem Kiskou, nyní budu mít velké 'bolení hlavy', protože zakládat stranu v době vítězné vlny koalice PS/Spolu může znamenat i neúspěch," řekl listu Denník N sociolog Michal Vašečka.
Evropské volby potvrdily ústup Směru-SD z dřívějších pozic, který odstartovala Ficova prohra v prezidentských volbách v roce 2014. Následně strana ztratila v parlamentních, krajských i komunálních volbách. Směr-SD od roku 2006 až dosud vyhrál všechny parlamentní a evropské volby na Slovensku. V posledních eurovolbách získal 15,72 procenta hlasů a skončil na druhém místě.
Kiska v reakci na výsledek PS/Spolu v eurovolbách vyjádřil potěšení nad vítězstvím nových lidí v politice nad starými politickými matadory. Evropské volby podle Kisky ukázaly, že lidé chtějí překreslit politickou mapu Slovenska ve prospěch demokratických sil i v příštích parlamentních volbách.
Související
Historie slovenských prezidentů má jednu anomálii. Mandát za 31 let obhájil jediný
Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince
Andrej Kiska , Slovensko , Evropské volby 2019 , Progresivní Slovensko a Spolu , Smer SD
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák