Protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) se ostře vyjádřila k výsledkům evropských voleb. Okresní spolek AfD v Berlíně-Lichtenbergu na svém Facebooku zveřejnil mapu Německa, na které západní Německo označuje „Chalifátem Německo“. Zprávu přinesla ruská stanice RT.
Evropské volby prokázaly politické rozdělení Německa, které kopíruje linie západního a východního Německa rozděleného během studené války železnou oponou. Zatímco v západním Německu vítězili Zelení, ve východním byla na předních příčkách AfD.
Celkově však v evropských volbách dosáhli lepšího výsledku Zelení, kteří získali 20,5% hlasů a skončili tak druzí za Křesťanskodemokratickou unií CDU/CSU. AfD skončila až čtvrtá za SPD s 11% hlasů.
Berlínská pobočka AfD zřejmě prohru nedokázala zcela vydýchat a rozhodla se ostře reagovat. Na jí zveřejněné mapě je západ a východ Německa vybarven zeleně a Německa je západní část vybarvená zeleně a orámovány černou vlajkou s šahádou neboli islámským vyznáním víry. Oblast nazvalo hnutí „Chalifátem Německo“. Chalifát označuje islámský státní útvar, ve kterém vládne chálifa, hlava ummy, muslimské obce.
Naopak pět východních spolkových zemí, kdy AfD získala nejvíce hlasů, byly ještě spolu s Berlínem vymalovány modře, barvou AfD. Strana toto území označila za „Spolkovou republiku Německo,“ což je oficiální název Německa.
Zelení představují hlavního ideologického protivníka AfD. Strana je obviňuje z podpory migrace, islámu, multikulturalismu či politické korektnosti, tj. proti všemu, vůči čemu AfD vystupuje a co považuje za hlavní nebezpečí pro Evropu. Neshodují se též na pro Zelené klíčové enviromentální politice, vůči které se AfD staví velmi skepticky.
AfD není jediná protimuslimská strana, která naznačuje, že její političtí oponenti změní danou zemi na „Islámský stát“ ovládaný právem šária. Česká obdoba AfD, Svoboda a přímá demokracie (SPD) též opakovaně varuje, že pokud jí čeští voliči nebudou volit, ČR a Evropa se stanou muslimskou zemí.
Strana České suverenity, v jejímž čele stál bývalý politik ČSSD David Rath, ve svém volebním videu ukazovala temnou budoucnost ČR v roce 2029, kdy hrající si děti budou muset být povinně zahalené a na místě Pražského hradu bude stát mešita. Videu se však dostalo jen posměšků. Samotná Česká suverenita získala ve volbách jen 2 609 hlasů, tj. 0,11%.
S výsměchem se též setkala kontroverzní mapa zveřejněná berlínskou buňkou AfD. „ Kdybych musela žít pod značkou "Spolková republika Německo" pod AfD, raději bych si vzal zelený chalifát. Tam je slunce a výborné jídlo!“ napsala jedna Němka. „ Jako Berlíňan chci být přidělen do Německého chalifátu. Nechci být součástí tohoto modrého Německa,“ okomentoval mapu jiný Němec.
„ Pro mě jsou oba stejný, AfD a chalifát. Oba jsou stupidní lidé, kteří ničí lidstvo,“ rozhořčeně napsal další. Buňka obrázek ze svého facebookového účtu stáhla.
Ačkoliv se AfD vymezuje proti Zeleným, neuspokojivé výsledky v evropských volbách by ji mohly přinutit přijmout některé části jejich zelené politiky. Mládežnická organizace AfD z Berlína tlačí na vedení strany, aby přehodnotila svůj skeptický postoj vůči ochraně klimatu, uvádí agentura Reuters. Podle analýzy voleb AfD získala jen 7% voličů ve věku 18-29 let, zatímco 31% této skupiny si vybrala Zelené.
Reuters však poznamenává, že se nedá očekávat, že by v dohledné době se AfD rozhodla odstoupit od své kritické pozice vůči zelené police a slevit z podpory uhelného průmyslu. V srpnu ji čekají regionální volby v Brandenbursku a Sasku, dvou regionů, jejichž ekonomika je těsně spojena s uhelným průmyslem. AfD zde během voleb do Evropského parlamentu dosáhla nejlepších výsledků.
Související
Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus
Obliba krajní pravice v Evropě roste. Těží ze vztahu lidí k dosavadním elitám, říká Mareš pro EZ
Alternativa pro Německo (AfD) , Německo , islám
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 6 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 9 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 10 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 14 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák