Papež vyzval Maďary a Rumuny ke smíru, mši zkomplikovalo špatné počasí

"Složité a žalostné minulé události nesmí být zapomenuty nebo zapírány, zároveň však nesmí být překážkou či výmluvou, která stojí v cestě naší touze žít pohromadě jako bratři a sestry," řekl papež.

Transylvánie, zvaná také Sedmihradsko, patřila do konce první světové války Rakousko-Uhersku, k Rumunsku region přičlenila Trianonská smlouva z roku 1920. V oblasti dodnes žije početná katolická maďarská menšina, jejíž soužití s většinovými Rumuny nebylo vždy bezproblémové. Maďaři tvoří šest procent rumunské populace a jsou tak největší menšinou v zemi.

Celebrating Mass at the Shrine of Sumuleu-Ciuc, #PopeFrancis asks Mary to "teach us to weave the future". #PopeInRomania https://t.co/VgVP1O751j

Maďarský prezident Viktor Orbán v roce 2015 na své facebookové stránce zveřejnil symboly, které podle rumunských představitelů naznačovaly, že Budapešť je zastáncem autonomie pro oblasti převážně obývané etnickými Maďary. Rumunsko se tehdy proti uveřejnění příspěvku ohradilo a nazvalo ho nepřijatelným revizionismem.

Bohoslužby se podle Reuters zúčastnilo přes nepřízeň počasí asi 80.000 lidí. Mnoho návštěvníků přijelo právě z Maďarska, mezi nimi i prezident země János Áder. Papež kázání přednesl v italštině, překládáno bylo do rumunštiny i maďarštiny.

František měl původně na místo bohoslužby přiletět helikoptérou, bouře a nízká oblačnost ho však donutily absolvovat několikahodinovou cestu autem po klikatých horských cestách.

Po bohoslužbě se má papež přesunout do města Jasy na severovýchodě země, kde by mělo na setkání s ním přijít až 100.000 převážně mladých lidí. Následně se vrátí zpět do Bukurešti.

Při nedělní mši ve městě Blaj, jež má být vrcholným bodem jeho návštěvy, má František blahořečit sedm řeckokatolických biskupů mučedníků z dob vlády komunistického režimu.