Podrýváte NATO, osočuje Washington Brusel. Nové vojenské programy vyvolávají napětí

Tzv. Evropský pobídkový program pro rekapitalizaci (The European Recapitalization Incentive Program – ERI) plánuje rozdělit 190 miliónu dolarů do šesti zemí: Albánie, Bosny a Severní Makedonie a tří členských států EU, Chorvatska, Řecka a Slovenska.

Šest zemí je rozděleno do dvou oblastí: Albánie, Bosna a Slovensko nahrazující vrtulníky; a Chorvatsko, Řecko a Severní Makedonie nahrazující bojová vozidla pěchoty.

Oficiálním cílem je využít fondů k tomu, aby byl nahrazeno ruské vybavení, používaných těmito zeměmi, novějším americkým. Američané si tak od toho slibují snížení vlivu mocenského vlivu Ruska v těchto zemích, uvádí server Defense News.

Podle některých analytiků je zájem USA o bezpečností blaho daných národů až na druhé místě, primárně se jedná o snahu zabezpečit lukrativní vojenské obchody. „ Z pohledu evropského výrobce se na to díváte a přemýšlejte o tom, kolik z toho je altruismus a kolik z toho je snaha o zajištění přístupu amerického trhu a uzamčení některých zemí do amerického přístupu?“ poukazuje Douglas Barries z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia.

„ Pokud jste evropská obranná společnost, myslíte si ‘Doufám, že Američané neudělají z této finanční asistence velký program,‘ protože to vás podkope,“ poukazuje Jim Townsend, bývalý náměstek náměstka ministra obrany pro Evropu, který nyní působí nyní v Centru pro novou americkou bezpečnost. „ Pokud jste americký obchodník se zbraněmi, chcete se do toho dostat. Pro vás je to mana z nebe.“

Oba analytici se v zásadě shodují na tom, že pokud tyto země s omezeným rozpočtem na obranu dostanou americké dotace na nákup amerického vybavení, pravděpodobně zůstanou tomuto americkému vojenskému vybavení věrní v dlouhodobějším horizontu. To zahrnuje i výnosné náklady na údržbu.

Takováto možnost není samozřejmě příliš potěšující pro evropské výrobce obranného vybavení a může proto od nich dojít k nějakému typu reakce. Podle Barriese by mohli tlačit na své vlády, aby se pokusily o něco podobného.

Pokud se program ukázal být úspěšným, USA jej plánují rozšířit. Na konci fiskálního roku 2019 by USA začaly hledat další projekty, což by mohlo zahrnout nové země jako Polsko, Maďarsko či baltské země.

Mezi EU a USA momentálně vládnou spory ohledně dvou masivních obranných programů EU známých jako Evropský obranný fond (European Defense Fund – ERF) a Stálá strukturovaná spolupráce (Permanent Structured Cooperation - PESCO).

EU schválila přísnější pravidla, která výrazně omezují zapojení vojenského vybavení odjinud než států EU. Podle těchto pravidel obranné společnosti vlastněné zahraničními investory, ale založené v EU, mohou participovat ve fondu, pokud nejsou vlastněné entitou, „která představuje riziko pro bezpečnost EU,“ uvedla agentura Reuters.

Washington to velmi kritizuje. Varoval Brusel, že těmito opatřeními podrývá spolupráci NATO a vede k „ vytváření duplikací, neinteroperabilních (schopnost schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat – poznámka redakce) vojenských systémů, rozptylování omezených obranných zdrojů a zbytečné konkurenci mezi NATO a EU. “

„ Když nastane krize a evropská obrana selže, vaši občané nebudou ohromeni tím, že použité zbraně byly pouze z evropských zemí,“ měl podle španělského listu El Pias říci na setkání představitelů EU a USA ohledně možných vojenských obchodů Michael Murphy, zástupce asistenta amerického ministra zahraničí. Murphy měl varovat, že v případě války s Ruskem by NATO nemohlo státům EU kvůli neinteroperabilitě pomoci.

Podle představitelů EU došlo ve Washingotnu k hlubokému nepochopení celé záležitosti. „ EU je a zůstává otevřená americkým společnostem a vybavení,“ uvedla Federica Mogheriniová, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politik, podle které v EU není žádná politika „kupuj EU zboží“. „ Přibližně 81% mezinárodních (obranných) kontraktů jde dnes do amerických firem v Evropě,“ poukázala.